10. 7. 2018
|Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží pomoc pro trpící region, ze kterého mnozí křesťané odcházejí.
Vydání: 2018/28 Velehradská pouť i se sv. Ludmilou, 10.7.2018, Autor: Tereza Zavadilová
V Bari se s papežem poprvé sešly všechny křesťanské církve Blízkého východu
„Chceme dnes rozžehnout plamen naděje, znamení světla, které svítí navzdory noci, neboť křesťanství ozařuje své okolí i ve chvílích temnoty,“ řekl papež František v promluvě, která zahájila modlitbu za Blízký východ. Během apoštolské cesty se papež pozdravil s 19 zástupci pravoslavných, předchalcedonských (tedy koptských, syrských a arménských), katolických i protestantských církví, jak uvedlo tiskové oddělení Svatého stolce.
Ekumenické setkání v místě, kam přijíždí mnoho východních poutníků, zahájilo symbolické gesto u hrobu sv. Mikuláše – zažehnutí olejové lampy ve formě lodice s dvěma kotvami na obou stranách a s postavou světce uprostřed. Její plamen symbolizuje jedinou víru, živenou dvojí tradicí: východní a západní. Lampu poprvé rozsvítil papež Pius XI. v roce 1936.
Papež František připomněl, že Blízký východ je křižovatkou civilizací a kolébkou mnoha náboženství, pramenem mnišství i starobylých ritů, bohatstvím sakrálního umění a odkazem otců ve víře. „Na Blízkém východě jsou zakořeněny samotné naše duše,“ řekl Svatý otec v úvodní promluvě a jmenoval devastující vlivy v tomto regionu. „Války, násilí, zmar, okupace a fundamentalismy, vnucená migrace a opuštěnost. To vše za mlčení mnohých a se spoluvinou četných. Blízký východ by ale bez křesťanů nebyl Blízkým východem,“ apeloval.
Cesta k jednotě
Papež zdůraznil, že setkání má charakter pouti, na níž „každý přináší své církve, národy a lid prožívající utrpení“. V Sýrii nebo Iráku je situace křesťanů nejkritičtější (počet věřících poklesl v obou zemích asi o milion), ale též v Egyptě nebo Libanonu čelí násilí a represím. Jejich nepřátelé obvykle mezi jednotlivými rity nerozlišují, a tuto situaci proto papež nazývá „ekumenismem krve“. V minulosti se ekumenický dialog zaměřoval spíše teologicky na různé koncepty spásy, svátostí, kněžství nebo výkladů Bible, což vedlo často ke zjištění, v čem církve navzájem nesouhlasí. „František má patrně jinou představu o cestě ke křesťanské jednotě: začíná na polích, kde spolu církve souhlasí a kde mají společné hodnoty,“ shrnul katolický server Crux Now.
Po papežově promluvě zazněly modlitby východních patriarchů. Syrsko-pravoslavný patriarcha Antiochie a celého Východu Ignác Efrém II. prosil za návrat dvou unesených aleppských biskupů, otce Paola Dall’Olia a dalších křesťanů. Maronitský patriarcha, kardinál Bašár Butrus Raï, prosil za probuzení svědomí a ukončení válek. „Žili jsme vedle muslimů po 1 400 let, prošli jsme krásnými i zlými časy a společným soužitím jsme vytvořili umírněnou verzi islámu. Křesťané nemohou všeho nechat a odejít, nemůžeme obětovat ani křesťany, ani muslimy,“ uvedl už dříve kardinál Raï.