Blíží se kněžská svěcení

Vydání: 2022/23 Pavel Konzbul v čele brněnské diecéze, 31.5.2022, Autor: Jiří Macháně

Nejdřív seminář. Psychotesty, pohovory s biskupy a představenými, přípravný ročník zvaný konvikt, přihláška na teologickou fakultu, pět let studia a formace v semináři, praxe ve farnostech, jáhenské svěcení a rok ve službě. To všechno už mají za sebou kandidáti kněžského svěcení.

 
Po loňské primici v Lidečku si P. Dominik Kovář před kostelem dokonce zalétal. Snímek Dominik Novák / Člověk a Víra


Dojít až ke kněžskému svěcení někdy trvá i dlouhých deset let studia, praxí a formace. „Jsou to velmi důležité, náročné i radostné roky, aby bohoslovec před jáhenským i rok poté před kněžským svěcením mohl vyjádřit svobodný a pravdivý souhlas s přijetím závazků, které na něj tato služba klade,“ říká P. Pavel Stuška, rektor olomouckého kněžského semináře.

První, tedy jáhenské svěcení přijímá kandidát poté, co představení semináře se souhlasem biskupa dospějí k přesvědčení, že bohoslovec může o toto svěcení požádat. Teprve pak se písemnou formou obrací na svého biskupa, který jménem církve na jeho přání odpovídá.

Jáhenský rok

Po svěcení vysílá biskup jáhna do farnosti nebo do konkrétního společenství, kde slouží pod vedením zkušeného kněze. Učí náboženství, káže, připravuje na křty, na manželství, může liturgicky sezdávat, křtít, pohřbívat a zároveň žije ve farním společenství. Bydlí na faře v blízkosti kněze, který ho uvádí do duchovního i praktického života duchovního správce. Někteří jáhni míří také do církevních škol či do center pro mládež. Jáhen se má knězi „dívat pod ruce“, seznámit se s pastorační praxí, agendou farní kanceláře, ekonomikou, získat zkušenost s vedením pastorační nebo ekonomické rady.

Kandidát kněžství také prožívá celý rok duchovní život s knězem v modlitbě a při rozhovorech o duchovních i kněžských tématech, jako je modlitba breviáře, rozjímání, vztahy s lidmi z farnosti, život ve společenství s ostatními kněžími. „Mluví spolu o věrnosti ve službě, poslušnosti vůči představenému a otevírají i ožehavá témata či těžkosti. Vše v reálné situaci konkrétní farnosti, což se zásadně liší od seminárního prostředí,“ zdůrazňuje P. Stuška. Jáhen přitom zůstává v kontaktu se seminářem – dále probíhá jeho formace, jakkoliv má studium ukončené. „Je také dobré, když se spolužáci v tomto ročníku setkávají, chodí spolu do přírody, na pivo, sdělují si zkušenosti a mluví o tom, co je pro ně těžké a co je naopak těší,“ vysvětluje rektor Stuška.

Před svěcením

Na rozdíl od zvyklostí spojených se sňatkem nečeká jáhna před kněžským svěcením nějaké bujaré veselí, jako je rozlučka se svobodou, nýbrž poslední příprava v podobě duchovních cvičení. „Vedou je kněží, kteří mají velkou zkušenost s pastorací i s bohatým duchovním životem. Vstupují společně do vnitřního rozhovoru s živým Bohem. Pomáhá jim k tomu prostředí, většinou exerciční dům, který tomu je přizpůsobený – je zde kaple, každý bohoslovec či jáhen má svůj pokoj, zachovává se ticho,“ popisuje P. Stuška. Exercicie trvají týden a jejich náplní jsou přednášky, modlitba, slavení mší svatých a každodenní adorace.

Hodil někdo při exerciciích ručník do ringu?

Závěrečné exercicie nejsou časem rozhodování nebo přípravou na službu, ale na samotný den a okamžik svěcení. „Nezažil jsem, že by někdo během exercicií odešel. Na to rozhodnutí měl skutečně dostatek času i možností. Součástí exercicií ale zůstává vedení vnitřních duchovních bojů,“ zdůrazňuje rektor semináře. Jak připomíná, už při jáhenském svěcení se totiž jedná o konkrétní a nezvratitelný krok, kdy jeho kandidát slibuje biskupovi poslušnost, pravidelnou modlitbu breviáře, život v celibátu a hlásání evangelia. „Kněžské svěcení pak rozšíří to jáhenské. Novoknězi vloží při svěcení do rukou kalich a misku s chlebem ke svátosti eucharistie. A obnovuje svůj slib celibátu a poslušnosti,“ doplňuje P. Stuška.

Hurá, primice

Když tedy jáhen přijme z rukou svého biskupa kněžské svěcení, čeká jej doma oslava – první veřejná mše svatá v rodné farnosti. Jak se slaví, záleží hodně na tom, o jakou farnost jde. Jinak vypadá primice na jižní Moravě, jinak v osiřelém pohraničí. Přípravy trvají většinou řadu měsíců a veselka proti ní bývá spíš komorní záležitost. Primice chystají často celé farnosti, spousta lidí, která má na starosti všechno od přípravy kostela nebo pódia na hřišti přes hudbu, ozvučení, květiny až po pohoštění. A pak už zbývá jen vystát frontu na novokněžské požehnání a odnést si na památku primiční obrázek.

JIŘÍ MACHÁNĚ

 

 

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 26 21. – 27. června 2022

Do služby se chystá 11 novokněží

Od soboty je brněnská diecéze bohatší o tři kněze a jednoho jáhna. Tento víkend následují kněžská svěcení v Olomouci a Českých Budějovicích. Další bude 2. července…

celý článek


Rodinný poklad církve

V lednu letošního roku papež František jmenoval učitelem církve Ireneje z Lyonu. Hlavní přínos tohoto světce z 2. století podle příslušného dekretu spočíval v tom,…

celý článek


I přes bouřky zažíváme milost

Poslední květnový den si želivská kanonie premonstrátů zvolila nového opata. Stal se jím čtyřicetiletý P. TADEÁŠ RÓBERT SPIŠÁK OPraem.

celý článek


Vysoká inflace jako mor společnosti

Inflace se po dlouhé době vynořila z temnot, kam ji svět v osmdesátých a Česko v devadesátých letech zahnaly, a ztěžuje nám zase život.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay