Biskupské posily do Olomouce
Vydání: 2017/28 Zpráva z Velehradu: noví biskupové, 11.7.2017, Autor: Jiří Gračka
Nově jmenovaní olomoučtí pomocní biskupové pocházejí sice ze dvou nejvzdálenějších konců arcidiecéze, jejich kroky šly ale do značné míry stejnou trasou.
Noví pomocní biskupové – Mons. Josef Nuzík (vlevo) a P. Antonín Basler (vpravo) s arcibiskupem Janem Graubnerem. Snímek František Jemelka
Oba byli kaplany v Luhačovicích, děkany ve Vizovicích a ve správě poutního místa ve Štípě. Po několik let byli také sousedy v Olomouci na Michalském vršku, kde jeden působil jako vicerektor kněžského semináře a druhý jako farář u Sv. Michala. Posledních osm let pracují na arcibiskupské kurii: Mons. Josef Nuzík a P. Antonín Basler
„Mám velkou radost: o dva biskupy jsem prosil a dva jsem dostal, a to ty, kteří jsou mi blízko jako spolupracovníci,“ raduje se olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Zapojení dvou biskupů do chodu úřadu bude vyžadovat změny. „Nemíním ale přibírat další lidi, musíme si všechny úkoly rozdělit,“ říká arcibiskup Graubner a dodává: „Dluhy vidím například v oblasti spolupráce s řeholníky nebo při generálních vizitací. Počítám s tím, že oba světící biskupové budou generálními vikáři a rozdělí si kompetence, samozřejmě se vzájemnou zastupitelností.“ Na detaily ohledně fungování diecéze i data svěcení a dalších záležitostí je ale podle něj ještě brzy.
Radost, smíšenou ovšem se smutkem, nyní prožívají také v olomoucké farnosti sv. Michala, kde P. Basler posledních osmnáct let sloužil jako farář. Podle Ilony Hamplové, ředitelky tamní církevní školky Ovečka, bude věřícím dlouholetý duchovní správce chybět. „Vždy dovedl vnést vtipné povzbuzení a podpořit dobrým slovem. V mnoha těžkých chvílích přitom stačil jeho úsměv, klid a pokoj, který z něj vyzařuje,“ popisuje Hamplová.
Zprávu o jmenování sledovali s dojetím také věřící ze Štípy u Zlína – o to víc, že touto farností oba noví biskupové kdysi prošli, i když v případě P. Baslera šlo jen o několikaměsíční zástup.
Mons. Nuzík se tu pak během svého dvouletého působení stihl výrazně zapsat do paměti mnohých.„Jeho slova padala do mé vyprahlé duše a já je doslova nasávala,“ vzpomíná Alenka Panáková, která podle svých slov dnešnímu generálnímu vikáři vděčí za víc než jen duchovní posilu. „Byla jsem dva roky vdovou. Otec Josef mi pomohl vyjít ze zármutku a sloužit ve farnosti,“ popisuje Panáková a dodává: „Ze srdce mu přeji pomoc Ducha Svatého na cestě, kterou nastupuje. Naše modlitby budou stále s ním.“
JIŘÍ GRAČKA
Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články
