Vydání: 2010/13 Čistá srdce, 23.3.2010, Autor: Tomáš Kutil

„Jsme tu jen jako doplněk ke kněžské pouti. Když se konala, byli jsme zrovna na exerciciích v Hejnicích, a tak jsme sem bohužel nemohli přijet spolu s ostatními kněžími,“ vysvětlil arcibiskup Dominik Duka v úvodu bohoslužby, která se v Číhošti konala minulou sobotu. Kromě nového českého primase připutoval i litoměřický biskup Jan Baxant – a oba biskupy doprovodilo též několik kněží.

Hlavním celebrantem bohoslužby měl být odstupující pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk, ale ten dal nakonec přednost arcidiecéznímu setkání biskupů s mládeží v pražských Kobylisích. Aby však Praha nezůstala nezastoupená, vzali s sebou biskupové profesora P. Petra Piťhu, který se také ujal kázání. Hned v úvodu bohoslužby zazněla z úst arcibiskupa Dominika Duky velmi ostrá slova na účet komunismu: „Neměli bychom říkat temný starověk či středověk, ale ve skutečnosti bylo temné především dvacáté století. Jen militantní ateismus v hnědé či rudé barvě poslal na věčnost stamiliony lidí.“ Jako jeden ze „zářných“ příkladů krutosti komunistické hrůzovlády pak arcibiskup označil právě číhošťské události. „Číhošť je malá vesnička a Toufar nebyl žádnou známou kněžskou osobností, která by přitahovala a měla vliv. Pořád zůstává záhadou, proč si vybrali zrovna jeho,“ řekl později Dominik Duka novinářům. Na významu této obce to však podle něj nic nemění: „Číhošť není jen úzce církevní či lokální záležitostí, ale místem, které jasně vypráví o tom, co tato diktatura představuje.“ V kázání využil P. Petr Piťha podobenství o celníkovi a farizeji a prohlásil, že jediný správný postoj, který zde v Číhošti může zaujmout, je postoj kajícího se celníka. „Byly to i naše lenosti, hlouposti a strachy, které umožnily, aby zločiny komunismu mohly být spáchány. Každý neseme vinu – ne společně, ne stejnou měrou, ale každý jsme zodpovědný za svou vlastní lhostejnost,“ upozornil P. Piťha, jenž vzápětí dodal, že díky Božímu milosrdenství se můžeme se svou vinou vypořádat. Neměla by nás vést k malomyslnosti, naopak by nás měla podle něj povzbudit, abychom změnili vše, co je v našich silách. V závěru bohoslužby se pak nový pražský arcibiskup rozloučil s Číhoští, kterou měl dříve jako biskup královéhradecké diecéze „pod křídly“. Zároveň dodal, že k ní má stále blízko a že se do ní bude i nadále vracet. A to nejen proto, že se zrovna modlil před číhošťským svatostánkem, když ve Vatikánu papež rozhodl o jeho jmenování novým českým primasem.