Betlém v kulisách Jestřebích hor
Vydání: 2018/51-52 Bílé stuhy nového začátku, 18.12.2018, Autor: Jiří Macháně
Příloha: Vánoce KT
Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o Vánocích vystavují vůbec největší betlém v kraji.
Betlém ve Rtyni v Podkrkonoší zakrývá přes Vánoce hlavní oltář. Snímek Antonín Rubáček
„Náš betlém je veliký a s žádným v okolí se nedá srovnat, ani s tím v sousedním Červeném Kostelci. Náš zabere půl presbytáře, zatímco Kostelečáci ho stavějí před dveře postranního vchodu,“ vítá nás a místní rivalitu lehce rozviřuje rtyňský kostelník Ivan Hejna.
Betlém stavějí Rtyňští v presbytáři na pult, který každoročně vybudují nad hlavním oltářem. Na levé straně vyroste město Betlém, uprostřed se rozsvítí stáj, ke které z obou stran míří zástup třiceti darovníků. Na pravé straně se ve strmé stráni pase čtyřicítka ovcí a nad celou betlémskou scénou visí nezbytný anděl. Celou konstrukci, která je ukotvená na svatostánku a po stranách stojí na nohách jako veliký stůl, kryje zespodu opona. Na ní svítí zlatem vyšívaný nápis „Narodil se Kristus Pán“. Ministranti pak při mši svaté sedí pro nedostatek místa v kněžišti přímo pod konstrukcí. S betlémem nad hlavou.
Na velkoplošných obrazech, které tvoří pozadí za oltářem, jsou věrně vymalované kopce, které tvoří horizont Rtyně: vrcholky podhůří Krkonoš, Jestřebích hor. „Nejtěžší je při stavbě betléma dostat velké obrazy na konzole mezi oltář a strop. Je to akrobatické číslo s žebříky. Náš kostel není zas až tak vysoký, ale popravdě, mívám trochu závrať,“ prozrazuje místní kostelník.
Postavit ve Rtyni betlém je práce na několik hodin. S farníky a místními dětmi se proto schází na celé dopoledne vždy poslední sobotu před Vánoci. Jen vynosit kulisy, stavby a figury zabere přinejmenším hodinu. Odjakživa se rtyňský betlém skladoval v památné dřevěné zvonici, kde byl dobře „při ruce“. „Ale protože se věž opravuje, museli jsme vystěhovat bedny s řezbami postaviček, ovcí i domky města Betléma na půdu za varhany. Podstavce, plátna a pastviny máme uložené zase ve farní stodole,“ popisuje místa, odkud je čeká stěhování.
Tři králové od Štědrého dne
Ještě před pár lety se „stavebníci“ pletli jeden druhému. Dnes si musí Ivan Hejna vystačit se čtyřmi muži. „Děti přijdou, protože maminka má doma hromady práce, a tak je pošle stavět betlém, kde přeci jen něco málo pomůžou. Figurky už se nemusejí tak moc čistit, což bývala jejich práce. Náš farník Antonín Mach je ale těsně před svou smrtí všechny přemaloval,“ vysvětluje kostelník.
Tři krále stavějí ve Rtyni do betléma hned, protože – jak říká kostelník – přerovnávat figury ze štaflí je práce, která nikoho netěší. „Navíc se stávalo, že když jsme to zpřeházeli, nebylo to už tak hezké. Takhle si dáme záležet hned zkraje. Navíc tam byli králové i se slonem a velbloudy jen na jednu nedělní mši svatou, a to nám přišlo škoda,“ vysvětluje Ivan Hejna. Betlém se u nich bourá většinou po Třech králích – to proto, že je na čelním místě. Jinde v okolí ho mívají „někde po straně“ třeba až do Hromnic.
JIŘÍ MACHÁNĚ
Sdílet článek na:
Sekce: Přílohy, Speciály, Články
