Benedikt XVI. ve Freiburgu: sbohem, Německo!

Vydání: 2011/40 Papež v Německu, 29.9.2011

Čtyři naplněné dny zažili naši němečtí sousedé se „svým“ papežem, který přijel poprvé do své vlasti nejen jako nejvyšší pastýř katolické církve, ale i jako hlava Vatikánu. Papežova návštěva začala na severu v sekularizovaném Berlíně, pokračovala přes durynský Erfurt a Etzelsbach a vyvrcholila v jihoněmeckém Freiburgu, kde mají obě hlavní církve – katolická i evangelická – dosud velice silnou pozici.

„Naplněn dojmy a zážitky těchto dnů ze své vlasti, jež se mi tak mocně vtiskly do srdce, vracím se nyní do Říma. S ujištěním o svých modlitbách za vás všechny a za příznivou budoucnost naší země v pokoji a svobodě se co nejsrdečněji loučím: Pán Bůh zaplať. Bůh vám všem žehnej!“ – Tak se rozloučil 84letý Benedikt XVI. se svou vlastí, kde mu státní instituce i věřící připravili nebývalé přijetí. Papež přijel podle svých slov především povzbudit k hlubšímu prožívání víry a obrácení ke Kristu. Nevyhnul se ovšem ani kritickým slovům na adresu tradičních katolíků. A to při bohoslužbě na freiburském letišti, kde se v poslední den jeho návštěvy shromáždilo až 100 tisíc věřících a všichni němečtí biskupové. Přitom navázal na přečtené evangelium, kde stálo: „Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království…“ Kdyby se podle papeže tento výrok přeložil do dnešního jazyka, pak těmi celníky a nevěstkami jsou třeba „agnostici, kteří zakoušejí neklid kvůli otázce Boha, či lidé, kteří trpí kvůli našim hříchům a touží po čistém srdci. Ti jsou Božímu království blíže než rutinní věřící, kteří v církvi vidí jenom aparát a jejich srdce je vírou netknuté“. Vzápětí Benedikt XVI. vyjádřil naopak svou vděčnost všem, kdo se angažují ve farnostech a v mnoha německých sociálních a charitativních institucích. Připomněl však, že i v těchto oblastech je potřeba více než kompetence: totiž otevřené srdce, které druhému ukazuje milujícího Boha.

DVA KOSTELY POD JEDNOU STŘECHOU

Freiburská diecéze je po kolínské početně druhou největší německou diecézí. Je sídlem charity, pro niž se v zemi angažuje půl milionu zaměstnanců. Město je též proslulé úzkou ekumenickou spoluprací katolické a protestantské církve, jejímž symbolem se stal nedávno vystavěný kostel na freiburském předměstí. Pod jednou střechou se v něm nacházejí prostory pro bohoslužby obou vyznání, oddělené pohyblivou stěnou, jejíž odsunutí v případě potřeby vytvoří jeden společný sál. A nakonec je Freiburg znám i jako vzorové ekologické město s věkově nejmladší populací a nejnižší nezaměstnaností.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 5 25. – 31. ledna 2022

Upřesněné počty věřících

Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden zveřejnil podrobnější data o loňském sčítání lidu, která zpochybnila dříve uváděné informace o výrazném poklesu…

celý článek


Směřovat k jednotě po celý rok

Týden modliteb za jednotu křesťanů právě skončil, ekumenická spolupráce ale trvá na mnoha místech po celý rok. A může být velmi užitečná i pro aktuální synodální cestu.

celý článek


Formace ve světě rozšiřuje obzory

Vstoupit do řeholní formace znamená vydat se na dlouhou cestu. Pro čím dál víc adeptů zasvěceného života to přináší také povinnost na čas opustit rodnou zemi a vydat…

celý článek


Plečnik – architekt, který předběhl koncil

Na 23. leden připadlo 150. výročí narození Jože Plečnika – slovinského architekta, který vtiskl moderní ráz Pražskému hradu. A je též autorem jednoho z nejpozoruhodnějších…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay