Běh může být duchovní zážitek

Vydání: 2021/27-28 Putování od Velehradu k Tetínu, 29.6.2021, Autor: Karel Pučelík

Příloha: Léto s KT

Obuli sportovní boty, jednou zkusili vyběhnout – a už nepřestali. Běžci z řad kněží, kterým sport pomáhá i na duchovní cestě. „Při běhu jsem zažil tak hluboké vnitřní ztišení v Boží přítomnosti jako na exerciciích po několika dnech v tichu,“ říká jeden z nich.

 
„Překonávání pokušení, strachu, pohodlnosti, hledání smyslu...,“ vypočítává další zkušenosti z běhu P. Pavel Semela. Snímek z archivu P. Semely

Běhání je v kurzu. Tisíce amatérů vyrážejí na závody do měst nebo přírody, sami nebo s rodinou, ale i na nepřeberné množství benefičních akcí. Mnoho lidí ale vybíhá také ve volném čase jen tak „si pročistit hlavu“. Jeden z nejlevnějších a nejdostupnějších sportů totiž nespočívá na překonávání rekordů: je prostorem odpočinku a může vést také k usebrání a modlitbě.

Duchovní správce pražské farnosti u sv. Antonína v Holešovicích Pavel Semela se běhání značnou část života záměrně vyhýbal. „Dlouho jsem byl přesvědčený, že běh není nic pro mě. A pak jsem ve 33 letech zjistil, že nejen zvládnu uběhnout maraton, ale ještě to může být úžasné, obohacující a rozvíjející. K mému velkému překvapení se běh stal důležitou součástí mého života,“ svěřuje se KT kněz, který u maratonské vzdálenosti nezůstal a vydal se o kus dál. Nejraději běhá v přírodě a zejména v horách – startoval už i na horských ultramaratonech, jejichž trať přesahovala délku stovky kilometrů. Jeho dosavadní rekord co do délky je 161 km v závodě na 24 hodin. Později k běhu přidal ještě kolo a plavání a absolvoval dlouhý triatlonový závod na „ironmanské“ trati (3,86 km plavání, 180,25 km na kole a 42,2 km běhu).

Pro slovenského jezuitu P. Leopolda Slaninku, který působí v Liberci, byl naopak sport důležitou součástí života už v mládí, byl totiž nadějným závodníkem v biatlonu. „Sportovní kariéru jsem ukončil jako osmnáctiletý. Přijal jsem tehdy pozvání na cestu kněžství. Bůh mi jakoby říkal: ‚Já tě naučím běhu ještě rychlejšímu, který překoná všechny tvé představy.‘ A po letech jsem se ke sportu vrátil, i když v jiné formě,“ vzpomíná jezuita.

Pro P. Semelu je běh nejen skvělou činností k odreagování, ale i prostředkem k tomu, aby se posunul na životní i duchovní trati. „Je pro mě zdrojem silných a hlubokých zážitků. Přinesl mi zkušenosti s různými krizemi na trati i poznání, že každá z nich zase přejde. Zažil jsem, jaké to je, vyčerpat všechnu energii, podělit se o svou slabost i dostat novou sílu dostat se nakonec do cíle. Běh je pro mě velkou školou vytrvalosti a trpělivosti,“ popisuje. Čerpá z něj i v ostatních aspektech života. „Některé zkušenosti určitě mají i duchovní rozměr. Mohl bych přidat další, jako je překonávání pokušení, strachu, pohodlnosti, hledání toho, co mi skutečně dává smysl a jsem ochoten za tím jít. Při běhání se dá také vyvětrat hlava nebo ledacos promyslet,“ vypočítává P. Semela s tím, že běh může poskytnout i čas pro modlitbu: „Pravidelný rytmus kroků a dechu, radost z pohybu, krása přírody nebo naopak monotónní kroužení po oválu k tomu mohou přispívat. Při běhu jsem zažil tak hluboké vnitřní ztišení v Boží přítomnosti jako na exerciciích po několika dnech v tichu.“

Endorfiny a Duch Svatý

S tím, že lze skloubit běh i duchovní život, souhlasí také P. Slaninka. „Když mi bylo čtyřicet a pracoval jsem v psychicky náročném prostředí jako šéfredaktor slovenského programu Vatikánského rozhlasu, uvědomil jsem si, jak důležitý se stal pro mě běh i kvůli psychickému uvolnění, regeneraci duševních i fyzických sil, nabytí vnitřní harmonie a pokoje, který je tak důležitý při hledání nejlepších řešení v mé práci,“ uvažuje nad svou motivací k běhu kněz, který vystudoval v Římě také
psychologii.

Pochvaluje si i endorfiny, které běh vyplaví. „Je pravdou, že skutečný pokoj je darem Ducha Svatého, ale my ho můžeme přijmout jenom přes jakousi plazmu duše. Jinými slovy, běh nebo jakýkoli sport v našem mozku vytvoří potřebné endorfiny, které nám pomůžou přijmout a naplno prožívat dary Ducha Svatého. Na tuhle zkušenost jsem si později často vzpomínal, když jsem se stal ředitelem centra psychologicko-formační podpory pro kněze a řeholníky na Slovensku,“ vysvětluje a dodává, že duchovní by měli dbát na prostředky, jak uvolnit napětí, zvládat stres či samotu.

A protože běžců přibývá, je to sport vhodný i pro utužování nebo hledání nových přátelství. „Osobně jsem to zažil v roce 2018, když jsem s přáteli absolvoval štafetového ,železného muže‘ v Piešťanech, kdy jsme nejen běhali, ale také plavali a jeli na kole. Byl to překrásný endorfinový zážitek, ale také zážitek lidské spolupatřičnosti, hlubokého přátelství a opravdové prožívání ducha Lásky – jak k tomu zve už zakladatel jezuitů sv. Ignác, ,abychom nacházeli Boha ve všem‘,“ uzavírá P. Slaninka.

KAREL PUČELÍK

 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Speciály, Články



Aktuální číslo 30 20. – 26. července 2021

Malé farnosti, které v létě ožijí

Zatímco farnosti velkých měst v létě prořídnou, na řadě míst znamenají prázdninové měsíce velké oživení a povzbuzení. Nahlédli jsme do několika takových v Beskydech…

celý článek


Staří lidé jsou „bohatí mnoha lety“

Papež František zahájil letos v březnu Rok rodiny Amoris laetitia (Radost z lásky) a v jeho rámci se bude 25. července poprvé slavit Světový den prarodičů a seniorů. Rok…

celý článek


Františkův porciunkulový zázrak

Na mnoha místech nejen v Česku se 2. srpna každoročně slaví tzv. Porciunkule. Často se ale už zapomnělo, kde má tento svátek svůj původ.

celý článek


O dětech křehkých a odolných

Současné děti patří ke generaci sněhových vloček: jsou křehké, přecitlivělé, nemají výdrž. Opakem jsou děti tzv. nerozbitné. Slovenská publicistka a ředitelka školy…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay