26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Barack Obama 'léčí' Američany

17. 3. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/12 Mateřská není vězení, 17.3.2009, Autor: Martin T. Zikmund

Údajně s ohledem na zmenšování lidského utrpení, které přináší vědecký výzkum, a kvůli konkurenceschopnosti amerických vědců rozhodl se prezident Barack Obama zrušit zákaz financování výzkumu kmenových buněk. A aby Američané drželi krok s úrovní vzdělání ve světě, představil Obama minulý týden také svůj plán na zkvalitnění amerického školství, jež se potýká s velmi nevyrovnanými výsledky.

Zatímco plán na posílení školství má léčit dlouhodobé choroby amerického systému vzdělání a je přijímán převážně pozitivně, je Obamův pohled na pokrok v medicíně za cenu ničení lidských embryí zcela jiného zrna a setkal se hned se značným odporem – a to nejen ze strany katolické církve. „Je to rozhodnutí morálně chybné a podporuje pojetí lidských bytostí jako produktů,“ vyjádřili se vzápětí američtí biskupové. „Vědec ve své svobodě nesmí páchat násilí na životech jiných lidských bytostí. Nelze přijmout princip, že vědec si může provádět výzkum jakýkoli, jakkoli, kdykoli a na komkoli,“ nechal se slyšet profesor Francesco D´Agostino, předseda amerického Národního výboru pro bioetiku. Zmenšovat lidské utrpení je podle něj první povinností medicíny za podmínky, že kvůli snížení utrpení jedněch není pacháno utrpení druhým.

VĚDECKY POCHYBNÉ?

„Výzkum embryonálních buněk je nejen mravně nepřijatelný, ale i vědecky problematický,“ sdělil KT Petr Příhoda vyučující lékařskou etiku. Tyto buňky totiž podle něj vykazují sklon ke zhoubnému bujení, kdežto dospělé (adultní) buňky, jichž lze ve výzkumu použít v souladu s etickými principy, tuto tendenci zatím neprokazují. Za Obamovým rozhodnutím stojí podle Petra Příhody také značný tlak biotechnologických koncernů. Kromě toho jsou prý američtí vědci frustrováni skutečností, že v některých zemích (jako například v Anglii) se jejich kolegové nemusí omezovat žádnými zákazy. Američtí demokraté od problematického výzkumu očekávají léčení degenerativních onemocnění, přestože dosavadní výsledky zatím žádný zásadní zlom nepřinesly. „Nechat veřejnost věřit, že výzkum embryonálních kmenových buněk může přinést terapeutické výsledky v krátkém časovém období, znamená neříkat pravdu,“ tvrdí italský vědec Lucie Romano. Podle něj byly lepší výsledky v současnosti dosaženy při využití zmíněných adultních (dospělých) buněk.

DÉLE VE ŠKOLE

Barack Obama ovšem nedává zelenou pouze sporným aktivitám. Ve svém projevu před Hispánskou obchodní komorou totiž minulý týden navrhl konkrétní kroky ke zlepšení amerického školního systému. Ty sestávají mimo jiné z prodloužení školního roku a zvýšení platů nejlepším americkým učitelům. V příštím roce chce dokonce prosadit až trojnásobné zvýšení rozpočtu na školství. Důvodem k Obamově reformě je skutečnost – dlouhodobě statisticky doložitelná – že polovina amerických žáků nedokončí střední školu (podobné je to i u univerzitních studentů). „I přes to, že máme dostupné finanční zdroje, jimiž se nemůže pochlubit žádná jiná země na světě, dopustili jsme zhoršení kvality výuky i učitelů a zhoršení známek u studentů. Jiné země jsou na tom mnohem líp než my,“ postěžoval si Obama před Hispánskou obchodní komorou. Podle něj patří budoucnost jen takovému národu, který své občany kvalitně vzdělává.

JAKO ŠRAPNELY V BITVĚ

„Je pozoruhodné, že v době, kdy ČR snižuje rozpočtové výdaje na vzdělání, se Obamova administrativa dává opačnou cestou. Uvědomuje si totiž, že vzdělání je klíčem ke zlepšení ekonomické prosperity,“ vyjádřil se pro KT Miloš Calda, vedoucí Katedry amerických studií Fakulty sociálních věd na Karlově univerzitě. Podle něj tradičně nejsilnější podpora v rámci americké společnosti nachází důraz na vzdělání v židovských a v posledních desetiletích i v asijských rodinách. Děti u amerických Asiatů jsou prý důrazně vedeny ke studiu, nerozptylují se tolik sportovními a společenskými aktivitami. Podle Caldy není náhoda, že v různých matematických olympiádách a testech skládaných před ukončením středoškolského vzdělání zaujímají chlapci a dívky asijského původu téměř všechna místa v první dvacítce. Teprve za nimi se umisťují běloši s mnohem horšími výsledky, dále pak Afroameričané a nejnižší příčky zaujímají hispánské děti. Ty se prý většinou rekrutují z řad nekvalifikovaných zemědělských dělníků, kteří si do USA původně přišli vydělat peníze. Kámen úrazu pak Miloš Calda spatřuje v tom, že tak značný objem finančních prostředků může být snadno promrhán, aniž přinese náležité zlepšení. „Správné a poctivé využití ohromných částek, které kolem užaslých daňových poplatníků létají jako šrapnely v dělostřelecké bitvě, musí střežit armády expertů a auditorů a to snižuje účinnost vynaložených prostředků,“ upozorňuje Calda.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou