12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Anketa mezi kněžími: Jak se proměnila vaše služba?

31. 3. 2020

|
Tisk
|

Zeptali jsme se kněží, jaké cesty a způsoby doprovázení farníků volí v těchto dnech a jak se změnila pastorace v jejich farnosti.

Vydání: 2020/14 Mimořádné požehnání Urbi et orbi, 31.3.2020


Je to pro nás všechny obrovská výzva. Ukázalo se, že ve farnosti je mnoho lidí, o kterých nikdo neví, kde vlastně bydlí a co nyní potřebují. Jako velké poučení z této krize vidím nutnost budování hlubších sociálních vazeb, aby nikdo neměl pocit, že je v tom sám. Ve farnosti sice probíhají modlitby farníků přes stream, kostel je otevřený a v rámci možností se udělují svátosti, je ale potřeba více o sobě vědět. Pro všechny farníky je také vyhlášená soutěž „Postní doba doma aneb posť se do toho!“ Mají jakkoli ztvárnit současnou situaci a jejich díla budou vystavena v kostele. Důležitý pastorační prostředek je TV Noe, kde pracuji a kde se snažíme nabízet více duchovních pořadů a speciály k této situaci. Jsem rád, že nejen s farníky mohu být v těchto dnech i touto cestou a takto hlásat evangelium.
Zatím působíme bezkontaktně. Mám výhodu, že světem internetu a techniky se zaobírám profesionálně. Jako řeholní komunita nabízíme denně večerní modlitbu, kterou živě přenášíme z naší komunitní kaple s večerní myšlenkou ve 20 hodin na Youtube (kanál Salesiáni Žabovřesky) a Facebooku (Boscopoint). Tuto modlitbu několikrát týdně přenáší i Radio Proglas.
Kromě toho píšeme denně impulzy na web a natáčíme sobotní slovo pro farnost k evangeliu následující neděle. Více telefonujeme a píšeme si s lidmi. Živé přenášení nedělní mše sv. považuji za samozřejmost. Osobní kontakt pro svátost smíření uskutečňujeme (zatím) jen v závažných případech. Přesto nás tento stav trápí a stále přemýšlíme, kde je hranice mezi zodpovědností za druhé při dodržování karantény a zodpovědností za druhé v rámci mezilidského kontaktu.
Sloužím mši sv. každý den v kapli sester boromejek na místě, kde se narodil náš prachatický světec Jan N. Neumann. Modlím se při ní vždy za nemocné, za zdravotníky a také za politiky a za všechny věřící našich farností i obyvatele města a okolních obcí. Protože jsme zde s kaplanem dva, druhý z nás má mši sv. v kapli na faře každý všední den. Podobně jako papež míváme po bohoslužbě krátkou adoraci Nejsvětější svátosti. Za svůj důležitý úkol považuji psaní dopisů z fary, jejichž prostřednictvím se snažím naše farníky informovat, co se děje, jaké aktivity konáme, co nabízíme, a hlavně se je snažím povzbuzovat. Dopisy jsou na webu prachatické farnosti. Se všemi křesťany se také spojujeme každý den ve společné modlitbě ve 20 hodin. Jsem moc rád, že se naši farníci zapojují nejrůznějším způsobem do pomoci druhým.
Máme otevřený kostel, takže se s lidmi potkávám tam. Nebo si voláme a komunikujeme přes sociální sítě. Mše sv. z našeho kostela ale nepřenášíme. Říkám těm, kteří o to stojí, ať si teď užijí jiných kostelů a kolegů kněží, rozhodně to bude pro ně požehnání – buď se obohatí, nebo si mě naopak budou víc vážit (smích). Katechumeni a rodiče dětí, které půjdou k prvnímu svatému přijímání, dostávají „úkoly“ elektronicky. Nejen já farníky, ale i oni mě „pastorují“. Jdou příkladem duchovně i ochotou pomoci, kde je potřeba. Opakovaně teď slýchám: „Na mši a ke svátostem jsem sice chodil pravidelně, ale teď mi teprve dochází, jaký je to dar.“ Přitom ale – jak vím – doma nezahálí, společně se modlí, sledují duchovní programy, baví se o víře. V těchto dnech mě štvou dokola omílané řeči o tom, jak je povrchní lpět na mši a svátostech. Přesvědčuji se nyní, že ti, kdo takto lpí, dokážou zároveň kreativně uchopit realitu těchto dnů.
Není dobré, aby farníci ztratili kontakt se svým farářem. Proto jsem hledal způsob, jak jej s lidmi udržet. Měl jsem před očima zaslzené tváře lidí, když jsem jim oznámil, že mše svaté jsou zakázané. I pan biskup nás vybídl, abychom „byli s lidmi“. Mám za to, že se nám touto situací podařilo více se otevřít pro využití moderních prostředků ke službě. Nabízím tedy online přenosy modliteb a hlavně mše svaté na sociálních sítích. Mám ale také stanovené časy, kdy je v kostele výstav Nejsvětější svátosti oltářní k tiché soukromé adoraci, takřka každý den. V tom čase jsem v kostele plně k dispozici, abych poskytl prostor pro osobní rozhovor či svátost smíření. K tomu jsem na vrata kostela instaloval pokyny pro bezpečnost s informacemi a prosbou o dodržování karantény. Je také větší prostor ke kontaktu s nemocnými.

Farníkům sloužím svátostmi – stačí zatelefonovat a domluvit si čas k přijetí svátosti smíření nebo svatého přijímání. A na telefonu jsem jim k dispozici také v případě, že si potřebují jen promluvit – zpovídat na dálku sice nejde, ale svůj čas jim věnovat můžu. Pro ty, kteří se chtějí sami pomodlit, je každý den od rána až do deváté hodiny večerní otevřena klášterní kaple. A dál pokračuji ve slavení bohoslužeb v kostele. Tak jako všude jinde jsou pochopitelně neveřejné, poprosil jsem ale farníky, aby mi na e-mail poslali své fotografie, které si chci dát na kostelní lavice, abych se při slavení liturgie v kostele necítil sám a zároveň viděl tváře těch, za něž se modlím. A novinkou, kterou jsme zprovoznili před minulým víkendem, je webová kamera. Lidé se tak ke mši svaté v našem kostele mohou připojit aspoň na dálku.

Slavím teď mši sv. bez účasti věřících, a tak občas používám latinský misál z roku 1970. Latinský jazyk liturgie se v této neobvyklé situaci stává znamením spojení s celou církví a připomínkou, že i při mši svaté v prázdném kostele nejsem nikdy sám. Co se však mění, je forma komunikace. Například místo obvyklého oznámení na konci bohoslužby a na farním webu jsem předminulou neděli odeslal dvě stovky zpráv SMS a přinejmenším stejný počet e-mailů. Pochopitelně se množí počet žádostí o svátost smíření. Přísná omezení komplikují udělování svátostí. Zatímco společné svaté přijímání při bohoslužbě trvá několik minut, podávání eucharistie postupně se může stát delší než hodinovou záležitostí. Často slýchávám, že letošní Velikonoce budou smutné. Spíše bych řekl skromné, protože jejich nadějeplné poselství se neváže na velkolepý liturgický obřad ani na kalendářní datum.
První akcent nazývám „z dálky nablízku“. Část našeho pastoračního týmu pravidelně obvolává farníky, kteří nemají e-mail, a ptá se jich, zda něco nepotřebují. Těm „e-mailovým“ posílám každý týden „Slovo faráře“ a aktualizuji náš Facebook a web. Druhou rovinou je domácí církev. Do našich nedělních online vysílaných mší (www.online.farnostcheb.cz) se snažíme zapojit modlitby či vzkazy.Třetí oblastí je praktická pomoc. S vděčností sleduji a sem tam i prakticky podporuji dobrovolnické aktivity farníků a jejich přátel – služby v otevřeném kostele, šití roušek, dovoz nákupů a podobně. Skvěle spolupracuje farní Charita. Čtvrtou rovinou je pak moje modlitební podpora – tichá, někdy usínající, jindy nazlobeně se tázající a křičící, občas důvěrně spočívající.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou