Anežský rok vrcholí výstavou

Vydání: 2011/49 Uzdravování rodových kořenů, 30.11.2011, Autor: Jan Paulas

Ti, kdo uvažují o předvánoční návštěvě Prahy, mají po minulém pátku o důvod víc do stověžaté matičky měst zavítat. 25. listopadu byla totiž v pražském Anežském klášteře otevřena unikátní výstava přibližující život a odkaz jedné z nejvýznamnějších českých světic – Anežky Přemyslovny. A komu to do Vánoc nevyjde, nemusí věšet hlavu: expozici s názvem Svatá Anežka – princezna a řeholnice může navštívit až do 25. března 2012.

Výjimečnost událost podtrhuje i fakt, že Praha se dočkala výstavy o Anežce Přemyslovně po dlouhých osmdesáti letech! Oproti výstavě z roku 1932 je ale ta dnešní mnohem obsáhlejší a jsou na ní k vidění věci, o nichž se tehdy organizátorům ani nesnilo. Předně probíhá v Anežském klášteře, který je sám o sobě hlavním exponátem celé výstavy. Na ní je pak k vidění na 300 kusů vzácných exponátů z oboru malířství, sochařství, architektonické plastiky, uměleckého řemesla, archeologie aj., které takto pohromadě ve svém životě už jen tak neuvidíte. „Hlavní podnět k výstavě vzešel od pražského arcibiskupa Dominika Duky, který se snaží dnešnímu českému člověku přiblížit slavné postavy naší historie,“ říká P. Vladimír Kelnar, jeden z autorů expozice. Anežka je tak návštěvníkům představena jednak jako královská dcera, kterou žádá o ruku sám císař, a jednak jako řeholnice a zakladatelka kláštera, která celý svůj život dala do služeb potřebným. „Je zde také zachycen celý příběh Anežčina kultu ve výtvarném umění,“ upozorňuje kunsthistorik Jan Royt na nejvýznamnější exponáty spojené s anežskou úctou. „Jako vůbec nejstarší památka, kde je Anežka určitě zobrazena, je známý Brevíř křižovnického velmistra Lva z roku 1356, kde je prezentována jako zakladatelka řádu křižovníků s červenou hvězdou.“ Dále Royt poukazuje na tzv. Archu Puchnerovu – oltář zhotovený roku 1482 na objednávku řádového velmistra Mikuláše Puchnera, který tvoří unikátní středobod celé výstavy. I zde je Anežka zobrazena v zakládací scéně, kdy křižovnickému velmistru předává špitální kostel. Jan Royt současně zmiňuje jedno překvapivé zjištění. Součástí oltáře je i všeobecně známý obraz sv. Anežky ošetřující nemocného. „Jenže to Anežka asi není, protože ta žena má na hlavě knížecí korunu – a Anežka by zde tak byla zobrazena dvakrát: jednou jako královská dcera a pak ještě s knížecí korunou.“ Návštěvník výstavy by se měl podle Royta zastavit též u procesní sluncové monstrance poseté perlami a drahými kameny. „Z barokních věcí bych chtěl dále upozornit na známé lunety Jana Jiřího Heinsche z konce 17. století, kde je zobrazena část života sv. Anežky. Z novější doby pak třeba na krásné Myslbekovy skici k Anežcině soše na pomníku sv. Václava na Václavském náměstí.“ Na výstavě jsou k viděné i vzácné věci zapůjčené ze zahraničí. „Mezi ty nejskvělejší patří přemyslovský kříž, který byl vytvořen v Čechách v době vlády Přemysla Otakara II. a později se ocitl v pokladu dómu v Řezně,“ říká P. Vladimír Kelnar, který dále upozorňuje na relikviář sv. Hedviky (1512), zapůjčený z Polska, a na dva rukopisy: „První je z chorvatského Šibeniku a druhý z italského Milána. Rukopisy vznikly v první polovině 14. století a jsou to nejstarší záznamy, které dnes máme s legendou o sv. Anežce. Rukopisy obsahují i listy svaté Kláry svaté Anežce – je to jejich nejstarší dochovaný opis a v tom jsou mimořádné.“ K výstavě vyjde též katolog a jsou připraveny komentované prohlídky, přednášky i výtvarné dílny pro rodiny s dětmi.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 30. června – 13. července 2020

Slovanským jazykem proti pohanským kultům

Jaký asi byl duchovní svět Moravanů v době, kdy na naše území připutovali soluňští věrozvěstové? Co prozrazují dobové prameny i nálezy z pohřebišť – přibližuje…

celý článek


Rybníkářství podle věrozvěstů i na Velehradě

Nové terénní úpravy v okolí Velehradu odpovídají moderním trendům v ekologii a hospodaření s vodou. Zároveň jsou ale v souladu s nejstaršími tradicemi. Dokládají to…

celý článek


Z poutníků se stali zedníci

Také díky pomoci dobrovolníků z naší vlasti se od ledna tohoto roku mohou sloužit bohoslužby v opraveném kostele sv. Hilaria nedaleko francouzského Avignonu, ve stavbě pocházející…

celý článek


Žiju příběh Mariánského sloupu

PETR VÁŇA – ten, který vytesal z kamenů nový Mariánský sloup. Zdaleka to však není jediné jeho dílo. Vypravili jsme se za ním do jeho ateliéru pod hradem Karlík u Berounky.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay