Vydání: 2019/48 Papežovo poselství z Hirošimy, 26.11.2019, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 48

Pokoj a dobrou vůli v sobě hledají i ti, kteří o Vánocích vzývají jen slunovrat či přechod do nového roku. Do tónů výjimečných vánočních melodií se zaposlouchá každý. A každý v sobě také cítí touhu po přijetí, být blízkým blíže než jindy, nechat se kolébat hřejivou nadějí právě narozeného dítěte. A rituál dávání dárků podtrhuje svým vztahovým významem tyto vazby – je důležitým momentem života každé rodiny či jiné skupiny.
Mimo to poskytuje výborný výchovný prvek. Zejména děti totiž mají „velké oči“. Jak je naučit dobře uvidět smysl dárků? „Zahrneme-li děti mnoha dary, škodíme jim – nastavujeme totiž určitá očekávání do budoucna. Devalvuje se tím zároveň hodnota daru jako vyjádření vztahu. Lidská přání jsou nekonečná a nikdy není možné všechna splnit. Ani nejbohatší člověk na světě nemá vše, co by chtěl. A právě tomu bychom měli učit děti,“ říká Marie Mesanyová z pražské Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny.
I dospělí ale mohou více vnímat nehmotnou rovinu obdarovávání a učit se ji zahrnout do rodinné tradice, třeba právě o Vánocích. „Touha obdarovat druhé a koupit pro ně ten nejkrásnější dárek patří do adventního času, ale jako by odsunula do pozadí hlubší význam právě těch neviditelných drobných dárků, co tvoří podstatu našich vztahů. Jako bychom vnímali jen to v popředí – barevné, drahé, ,in‘ zboží. Jenže právě ty neviditelné skutečnosti – příprava na jedinečný okamžik v roce, hlubší propojení s rodinou i s Bohem – dávají pravý smysl adventu i vánočnímu dění“, podotýká teoložka Noemi Bravená.
Svátky zvyků a pohodlí
Ve skrytu duše víme, že nelze mít všechno, že méně je více. A tak letos jen skromně, jídlo zdravější, dárky zkusíme koupit i vyrobit, utratíme málo. Jenže Vánoce jsou zároveň svátky klidu a tradic, kdy se nikdo nechce pouštět na obvykle tenký led experimentů.
Nejrůznější texty a fotografie ke společnému tvoření jsou dnes módní záležitostí, hlavně na internetu můžeme najít podrobné návody k domácí kosmetice, hračkám, textilním výrobkům. Zdá se, že z čehokoli lze vyrobit cokoli. Přesto není snadné se do tvoření pustit. K čemu totiž žádný návod nenajdeme, je odvaha – nabídnout jiným nezvyklou podobu obdarování, bořit jejich očekávání. A také najít v sobě vytrvalost, čas a chuť do práce. Což prakticky znamená v kolotoči mnoha povinností najít volnou chvíli nebo změnit plán. Pro mnohé je to téměř nemožné, a pak je opravdu lepší všechny dárky nakoupit
v obchodě.
Ovšem těm, kteří by nakonec našli čas a chuť třeba do nezvyklého dětského dárku, přinášíme inspiraci (viz pásmo fotek níže). Každé dítě sní o skrytém koutu, kam dospělý nedohlédne, o tajném bunkru, malém domečku. Poměrně jednoduše lze takovou stavbu vyrobit z pruhů látek, lehce jde upevnit na stůl, snadno sundat. Děti se pak v bytě či domku budou cítit jako v „domečku“. A o tu blízkost nám přece jde od počátku, ne?