Vydání: 2020/48 Začíná advent: Připravte cestu Páně, 24.11.2020, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Doma 48

 
„Obávám se, že budeme nervóznější, vysílenější a uzavřenější. Koronavirové časy u každého zvýrazní, co mu chybí nebo čeho už má nad hlavu,“ upozorňuje Eva Muroňová, katechetka a redaktorka dětského časopisu Duha. Jak říká, měli bychom s tím počítat a být k sobě v rodině ohleduplní. Což může vypadat i tak, že se nebudeme pouštět do velkých projektů a předsevzetí, ale na první místo si postavíme své nejbližší – a jako největší ctnost a dobrý skutek si vytyčíme trpělivost. Nebudeme opakovat manželkám a maminkám, že to nemají v domácnosti přehánět s úklidem, ale spíše pomůžeme, nabídneme své síly a oceníme jejich snahu „udělat to doma hezké“. Pro rodiče to také znamená nebýt příliš nároční na děti. Zkrátka budeme hledat, co můžeme udělat pro druhé, aniž vyjdeme za dveře domova.
Zkrášlit duchovní život
Zintenzivnit a zkrášlit můžeme také svůj duchovní život a zároveň si dopřát, aby to nikoho z rodiny nenudilo. Adventní věnec se může na čtyři týdny stát nejen dekorací, ale lze jej povýšit na střed domácnosti. „Rodina se u něj sejde k jídlu, hovoru, zábavě i modlitbě a z jeho rozsvěcování se může stát zvyk spojený s alespoň krátkou společnou modlitbou. Potřebujete motivovat? Losujte, čí to bude starost. S menšími dětmi spojme takovou chvíli s hrou,“ nabízí zpestření společných chvil
Eva Muroňová.
Každovečerní setkání u adventního věnce nemusí být nic složitého. Na začátek si jej (nebude-li to možné v kostele) můžeme doma i požehnat, jak vysvětluje v rámečku liturgik P. Radek Tichý. Dále nabízíme fotografický návod na výrobu adventního kalendáře, který může sloužit celé rodině například k ukládání drobných sladkostí, vzájemných přáníček či přímluv a modlitebních úmyslů na lístečcích k večernímu rodinnému setkání. Ta mohou mít i méně obvyklou podobu: „Chcete si zahrát hru? Hrejte si. Vytáhněte zaprášené hudební nástroje a zpívejte. Povídejte si – třeba co nového ses dneska ve škole, i online naučil, co nového objevil. Můžete si společně číst, zacvičit nebo oloupat ořechy na cukroví. Tyto činnosti u adventního věnce mohou být klidně ve smyslu ‚dělej si, co chceš‘, ale mělo by to mít společného jmenovatele: můžeme dělat, co chceme, ale aby se každý mohl svým způsobem zapojit,“ navrhuje Eva Muroňová. A to vždy v předem určenou dobu.
Nenechme se otrávit
Začátek a konec může být pokaždé stejný – například uvedení do společných chvil ve formě modlitby, zakončení. „Jak bude daný večer vypadat, může určit někdo z rodiny. Dopřejme mu roli režiséra s právem prohlásit i to, že ‚teď všichni budete poslouchat mé básně‘,“ směje se Eva Muroňová. Neobvyklé okolnosti letošního adventu podle ní přímo vyzývají, abychom připravili cestu Pánu trochu kreativněji. „A jako každý rok ani letos nezklame adventní kalendář časopisu Duha s příběhy na každý den. Jsou o starém šnekovi, kterému jednoho dne začalo cukat v noze a nemohl jinak, než se vydat tam, kam ho táhla, protože i pomalá cesta je cesta. A určitě uhádnete, kam ho na konci adventu zavede. A možná se vám bude hodit i malý zpěvníček adventních písní – od těch tradičních až po ty současné.“
Už nyní se střídají předpovědi, co všechno bude či nebude možné o letošních Vánocích zažít, jak se budou pravidla postupně uvolňovat. „Možná na nás doléhají obavy, kdy se otevřou obchody a zda se uvidíme se svými přáteli. Nedejme se tímhle otrávit. Proto nám letos přeji: Adventně se snažme! A hlavně to dělejme společně,“ uzavírá Eva Muroňová.