26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

A nechtěl bys být knězem?

5. 3. 2019

|
Tisk
|

Čtenáři našeho týdeníku znají Mons. ALEŠE OPATRNÉHO z řady textů o pastoraci, farnostech a životě rodin. Studenti ho potkávají na teologické fakultě, farníci na pražském Vyšehradě a církevní veřejnost na Katolické charismatické konferenci. V těchto dnech slaví, jak sám říká, „tři čtvrtě století na tomto světě“.

Vydání: 2019/10 Proč studovat teologii?, 5.3.2019, Autor: Jiří Macháně


Spořádaná a fungující, byť za nelehkých vnějších podmínek nastupujícího komunismu. Moji rodiče měli velice široké všeobecné vzdělání, léta jsem měl dojem, že vědí úplně všechno, nač jsem se zeptal. Z toho mám asi dodnes potřebu pořád někde něco číst a zvědět, až je toho někdy moc.
Až zpětně jsem obdivoval, jak zvládali obtíže a nepřízeň oné doby. Nejen oni, ale velká část společnosti se rázem ocitla v úplně jiném postavení. Vzpomínám, jaké to bylo po měnové reformě. Učitel ve škole mi pravil, že se mám nechat ostříhat. Naši pak doma museli řešit problém, jestli ostříhat Aleše, nebo koupit chleba.
Byla to báječná osoba a některé věci po ní opakuji dodnes. Například když je někdo velmi problematický, vzpomenu si na její větu: „No víš, Alešku, Pán Bůh má na světě zvířátka všelijaký.“ A když si žehlím košile, jistě by mě praštila přes ruce, že to nedělám pořádně. Ale teď vážně... Ona byla poklad naší rodiny, prozářila nám jinak nepříjemné časy padesátých let. Když umřela a já měl v krematoriu rozloučení, udivilo mě, že ač byla bezdětná, přišla tam spousta lidí, do jejichž životů vstoupila. Měla ohromnou schopnost přijímat lidi. Když jsem byl v západních Čechách na faře, občas tam se mnou bývala. Bylo obdivuhodné, jak dokázala vyjít a komunikovat s mými mladými přáteli.
Po válce, ještě než přišli k moci komunisté, založil známý mých rodičů továrnu na cukrovinky v Čadci. Tatínka tam ustanovil ředitelem. Z Prahy jsme se tam přestěhovali, když jsem začal chodit do školy, takže jsem tam chodil od první do šesté třídy. Pro můj život kněze to mělo velký význam, protože jsem na Slovensku potkal výtečné kaplany, kteří nás učili náboženství, a začal jsem tam i ministrovat.
Jako kluk jsem si kupoval časopis Svět motorů, auta se mi líbila. Asi tak v páté třídě jsme s tatínkem plánovali, že založíme továrnu na výrobu aut. Nějak to kvůli komunistickému puči nakonec nedopadlo – a já z toho navíc beztak vyrostl. Technika mě ale pořád přitahovala, a tak jsem se ze základní školy hlásil na strojní průmyslovku, kam mě přijali. Škola ale odvolala doporučení ke studiu „pro špatný sociální původ a méně vhodné podmínky, ve kterých je vychováván“. Dodnes si to doslovně pamatuji. Ve fabrice, kde pracoval tatínek, otevírali učňovská místa, a tak jsem se stal soustružníkem. Ve třetím ročníku bylo možné začít večerní střední školu pro pracující, kterou jsem posléze absolvoval. A coby dělnický kádr jsem se i na vysokou techniku dostal poměrně snadno. To byl můj krásný svět.

Mons. doc. Ing. Mgr. ALEŠ OPATRNÝ, Th.D. (nar. 3. března 1944 v Praze), teolog přednášející pastorální obory na pražské Katolické teologické fakultě UK a autor duchovní literatury. Založil a vedl Pastorační středisko pražské arcidiecéze (1991–2004). Od července 2009 je kanovníkem vyšehradské kapituly a před čtyřmi lety byl zvolen jejím proboštem. Angažuje se v katolické charismatické obnově.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou