1. MÍSTO Ludvík Armbruster: Tokijské květy

Vydání: 2012/9 Dominik Duka sloužil "kardinálskou primici", 29.2.2012

Ten příběh by sám o sobě vydal na román. Mladý jezuita, který byl kvůli svému rakouskému občanství z bolševického internačního lágru v roce 1950 vypovězen za hranice, se do vlasti vrací bezmála po půl století. Čech, který většinu svého života prožil v Japonsku. Filozof, který se kvůli práci na tokijské a poté pražské univerzitě nemohl své lásce vlastně nikdy naplno věnovat. Člověk, který ví, že i životní facky mají svůj smysl. „Je velmi zdravé být ochoten jakékoliv zaměstnání v případě potřeby opustit a nelitovat toho,“ podotýká P. Ludvík Armbruster.

Kniha je však mnohem víc než zaznamenáním běhu života jednoho významného filozofa a teologa. Je do jisté míry i jeho filozofickým kšaftem – ne kvůli jeho věku, ale proto, že jinou knihu zaznamenávající alespoň do určité míry jeho myšlení v ruce nemáme, ať už v češtině nebo v jakémkoliv z těch mnoha jazyků, kterými P. Armbruster vládne.

Dalo by se říci, že poučený nadhled a rozhled, s nímž respondent v rozhovoru sděluje své podněty, mohl získat proto, že tolik let pobýval ve zcela odlišném kulturním prostředí. Šlo by to ale i obrátit: tuto vzdálenou jinakost mohl pochopit právě díky svému trpělivému porozumění. Že má P. Ludvík Armbruster vzácný dar vyjadřovat hluboké úvahy srozumitelně a v tom nejlepším slova smyslu „uživatelsky přívětivě“, vědí všichni posluchači jeho kázání v pražském kostele sv. Ignáce. Stejně tak, že dokáže hovořit o tématech, která jsou skutečně aktuální, nejen často prezentovaná. V této knize to dělá také.

Tokijské květy je termín, kterým se ve starém Japonsku označovaly časté požáry v tomto tehdy ještě dřevěném městě. Na spáleništi tak mohlo vyrůst něco nového. Kniha Tokijské květy ukazuje, že nové lze skloubit s tradicí a že k tomu, aby bylo možno stavět, není třeba bezhlavě bourat. Neboť „pochopit znamená překročit“.

Pro knihu hlasovali: Dominik Doubrava, Markéta Koronthályová, Marie Rút Křížková, Josef Lacman, Karla Ladwigová, Václav Malý, Jaroslav Med, Otmar Oliva, Aleš Opatrný, Jan Stříbrný a Martin T. Zikmund.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27-28 28. června – 11. července 2022

Z Ukrajiny až na Velehrad

Manželé Lili a Oleksij Ostapčukovi jsou absolventi Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Oba vystudovali hru na damburu, což je typický ukrajinský hudební nástroj.

celý článek


Brněnské Výstaviště opět ožije konferencí

Po dvouleté pauze způsobené pandemií se na brněnské výstaviště vrací Katolická charismatická konference.

celý článek


Chci nabourat mýtus rudé Karviné

Dny teď tráví v archivech a s pamětníky. KARIN LEDNICKÁ se při přípravě závěrečné části svého knižního díla Šikmý kostel noří do dějin Karvinska v 50. letech.…

celý článek


Překonali jste krizi v manželství? Napište nám o tom

Sesbírat příběhy manželských zkušeností se vztahovým karambolem, které se podařilo překonat, by chtěl dlouholetý průvodce snoubenců a autor příprav na manželství,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2022

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay