1. MÍSTO Ludvík Armbruster: Tokijské květy

Vydání: 2012/9 Dominik Duka sloužil "kardinálskou primici", 29.2.2012

Ten příběh by sám o sobě vydal na román. Mladý jezuita, který byl kvůli svému rakouskému občanství z bolševického internačního lágru v roce 1950 vypovězen za hranice, se do vlasti vrací bezmála po půl století. Čech, který většinu svého života prožil v Japonsku. Filozof, který se kvůli práci na tokijské a poté pražské univerzitě nemohl své lásce vlastně nikdy naplno věnovat. Člověk, který ví, že i životní facky mají svůj smysl. „Je velmi zdravé být ochoten jakékoliv zaměstnání v případě potřeby opustit a nelitovat toho,“ podotýká P. Ludvík Armbruster.

Kniha je však mnohem víc než zaznamenáním běhu života jednoho významného filozofa a teologa. Je do jisté míry i jeho filozofickým kšaftem – ne kvůli jeho věku, ale proto, že jinou knihu zaznamenávající alespoň do určité míry jeho myšlení v ruce nemáme, ať už v češtině nebo v jakémkoliv z těch mnoha jazyků, kterými P. Armbruster vládne.

Dalo by se říci, že poučený nadhled a rozhled, s nímž respondent v rozhovoru sděluje své podněty, mohl získat proto, že tolik let pobýval ve zcela odlišném kulturním prostředí. Šlo by to ale i obrátit: tuto vzdálenou jinakost mohl pochopit právě díky svému trpělivému porozumění. Že má P. Ludvík Armbruster vzácný dar vyjadřovat hluboké úvahy srozumitelně a v tom nejlepším slova smyslu „uživatelsky přívětivě“, vědí všichni posluchači jeho kázání v pražském kostele sv. Ignáce. Stejně tak, že dokáže hovořit o tématech, která jsou skutečně aktuální, nejen často prezentovaná. V této knize to dělá také.

Tokijské květy je termín, kterým se ve starém Japonsku označovaly časté požáry v tomto tehdy ještě dřevěném městě. Na spáleništi tak mohlo vyrůst něco nového. Kniha Tokijské květy ukazuje, že nové lze skloubit s tradicí a že k tomu, aby bylo možno stavět, není třeba bezhlavě bourat. Neboť „pochopit znamená překročit“.

Pro knihu hlasovali: Dominik Doubrava, Markéta Koronthályová, Marie Rút Křížková, Josef Lacman, Karla Ladwigová, Václav Malý, Jaroslav Med, Otmar Oliva, Aleš Opatrný, Jan Stříbrný a Martin T. Zikmund.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 13. – 19. dubna 2021

Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.

celý článek


Oltář z Brna se stěhuje do Říma

Minulou středu byla zahájena demontáž obětního stolu v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově. Poté 1,1 tuny těžký oltář, jehož autorem je řezbář, sochař…

celý článek


Pastorace je možná i ve virtuálním světě

Originální způsob, jak se i za pandemie setkat s dospívajícími ze své diecéze, nabízí mohučský biskup Peter Kohlgraf. V neděli 18. dubna odpoledne se za nimi vydá do online…

celý článek


Nový KT ke stažení zdarma vždy od soboty

Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay