Vědí, že učení je jejich šance

Vydání: 2009/12 Mateřská není vězení, 17.3.2009

Nancy je deset let a chodí do čtvrté třídy. V evropských podmínkách věta oznamovací, která sděluje informaci naprosto nepřekvapivou, všední a obvyklou. Docela jiný rozměr má táž věta, je-li vyřčena na africkém kontinentu, konkrétně v Zambii. V Česku už žije pěkná řádka lidí, kteří tento rozdíl znají: vzdělání není všude samozřejmostí. Díky Arcidiecézní charitě Praha mohou tito lidé i účinně pomáhat. „Tvář církve nastavená světu“ (jak charitě s oblibou říká pražský arcibiskup Miloslav Vlk) totiž není nastavená jen „světu“ České republiky, kde pomáhá potřebným v sociálních projektech. Je nastavená rovněž tzv. třetímu světu, kde charita pomáhá prostřednictvím rozvojových projektů. Jedním z nich je v České republice již poměrně známá Adopce na dálku® pražské arcidiecézní charity. Projekt spojuje konkrétní lidi ze dvou konců světa: ty, kteří se chtějí solidárně dělit a dávat, s těmi, kteří jejich pomoc potřebují a přijímají. Jak? Vraťme se k desetileté Nancy Kayinda ze zambijského města Solwezi. Díky pomoci z Česka může žít a studovat v tamní škole St. Charles Academy. O svém životě vypráví čtenářům Katolického týdeníku:

Kde v Solwezi žiješ?

V Zambia Compoundu, což je chudinská čtvrť. Náš domek je malinký, postavený z cihel s plechovou střechou. Má jen dvě místnosti, v nichž je nás docela plno: já, jeden ze strýců, dvě sestry a bráška. Moje maminka umřela minulý rok, a tak se o nás teď většinou stará babička.

Jak ti jde škola, co všechno se učíte a co tě nejvíc baví?

Vyučování mi začíná v jednu odpoledne a končí v pět. Do školy to mám zhruba dva kilometry a chodíme společně s kamarádkami ze sousedství. Učení mě moc baví. Až vyrostu, budu mít lepší práci a dost peněz, abych se mohla postarat o svou rodinu. Ve třídě nás je okolo třiceti a učí nás paní učitelka Chinyama. Kromě angličtiny, kterou mám moc ráda, se učíme i matematiku, přírodopis, občanskou nauku, také náboženství a pak ještě jazyky bemba a kikaonde. Míváme i přednášky o správné hygieně a nemocech, jako je AIDS nebo malárie.

Co děláš, když zrovna nejsi ve škole? Máš nějaký volný čas?

Vstáváme kolem šesté. To už bývá světlo a většinou poklidíme doma i okolo domku. Jdu pro vodu a pak pomáhám s nádobím po snídani. Než jdu do školy, pořádně se umyju a pak si teprve obleču uniformu. Když se pak vrátím domů, je večeře a po ní sedíme u ohně, hřejeme se a povídáme si, co kdo přes den zažil. A babička nám vypráví příběhy i o tom, jaké to bylo, když byla mladší. No, a pak jdeme všichni spát. Mám hodně kamarádek – hlavně ve škole. Nejlepší z nich je Petronella. S tou skáčeme přes napnutou dlouhou gumu a hrajeme si s hadrovými panenkami. O víkendu pomáhám babičce se vším kolem domácnosti – jako například s praním prádla. Školní uniformu si peru vždycky sama. Uklízíme, zametáme a zaléváme. No, a na bohoslužbu chodíme už v sobotu – patříme k adventistům. Je tam vždycky spousta lidí a všichni moc pěkně zpíváme.

Blíží se Velikonoce. Jak je slavíte?

No, především jdeme všichni do kostela, kde je moc slavnostní bohoslužba, zpívají se písně o Pánu Ježíši a o jeho životě. A taky se čte, jak za nás umřel.

Čím bys chtěla být, až vyrosteš?

Buď zdravotní sestrou, nebo učitelkou. Ale spíš učitelkou, abych mohla vyučovat malé děti.

Co bys vzkázala dárcům v České republice, kteří si všechno, co povídáš, přečtou v tamních novinách?

Díky! A hlavně bych chtěla poděkovat své tetě Martině, že mě podporuje. Pomáhá mi i s tím, abych se dobře učila. Mám ji ráda a často na ni i na tu obrovskou dálku myslím.

Sdílet článek na: 

Sekce: Bůh v mém životě, Ostatní, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 19. – 25. října 2021

Příležitost k naslouchání

Synodální cesta církve v českých a moravských diecézích začala minulou neděli. Biskupové ji oficiálně zahájili bohoslužbami v katedrálách.

celý článek


K práci ve skupinách je zván každý

Období od konce října 2021 do konce ledna 2022 bude patřit práci ve skupinách ve farnostech, ale klidně také ve školách, společenstvích, řeholních komunitách, laických…

celý článek


Blahořečení papeže úsměvů

Cesta k beatifikaci „papeže úsměvů“, jak říkali Janu Pavlu I., je otevřena. Papež František totiž uznal zázrak uskutečněný na jeho přímluvu – šlo o uzdravení…

celý článek


Křesťanský státník, císař a král

Narodil se na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka, který byl synovcem císaře Františka Josefa I. Vzhledem k tomu, že císařův…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay