Bůh v mém životě

Vydání: 2017/40 Poutníci oslavili patrona české země, 3.10.2017

Vždycky jsem se snažil mít život pevně v rukách. Byl jsem úspěšný v podnikání, vše se mi dařilo podle mých představ. Nedokázal jsem být vděčný za všechno, co se mi v životě dostává. Můj duchovní svět byl plochý, křesťanský život poměrně formální. Prakticky jsem se nemodlil a bral všechno jako jakousi samozřejmost. Tak se to v životě patří.

Přišla zkáza mého podnikání. Společník mě podvedl a firmu, jak se dnes s oblibou říká, vytuneloval a zmizel. Byl jsem vždycky ležérní v tvorbě finančních rezerv, takže jsem skončil doslova na dlažbě. Rodinu vystěhovali věřitelé z domu, neměl jsem ani na běžný provoz, ocitl se finančně úplně na dně. Manželka se s dětmi odstěhovala k rodičům. Čekal mě střet s realitou: pro ni i její rodiče jsem byl najednou chlap, který v péči o rodinu totálně selhal. Začal jsem se ale pomalu sbírat, našel si práci a snažil se, seč jsem jen mohl, dát sebe i rodinu opět do pořádku. Marně. Po všech letech sobeckého přehlížení jejích zájmů, pyšného a přehlíživého chování i nevýchovy našich dětí, jsem zjistil, že se mnou žena zůstávala vlastně jen ze setrvačnosti. Lásku a úctu jsem pošlapal já, ona naše manželství „dorazila“ svou nevěrností. Zůstal jsem sám.

Opratě života mi z rukou definitivně vyrval alkohol a léky. Nikdy jsem nebyl v pití střídmý. Místo abych se obrátil k Bohu, obrátil jsem se k flašce. Během několika měsíců jsem se propil na naprosté dno. Pomohli mi až v léčebně. Právě tam jsem narazil na program Anonymních alkoholiků a jako věřícího člověka mě zaujala jejich trvalá odvolávka na vyšší moc a její působení a pomoc v beznadějných situacích. Prvně jsem se tomu pousmíval. Bůh mě vyšplouchnul, a já se teď mám obracet k němu? Následovala řada recidiv, kdy jsem se opět propíjel do beznadějného stavu. Nenáviděl jsem vždycky ty sladkobolné řeči o odevzdání se do Božích rukou. Považoval jsem to za nedosažitelný ideál. Vždyť já jsem přeci pánem svého času i života. Když si sáhnu do svědomí, vlastně jsem žil, jako by Bůh nebyl. Nebo byl – ale spíš jen škodolibým a nezúčastněným pozorovatelem mého života. Když jsem se ocitl v léčebně potřetí, řekl jsem si, že to s tím odevzdáním se vyšší moci přeci jen zkusím. V kostele bohnické léčebny jsem cestou z jedné terapie, která se odehrává ve zdejší věži, poklekl před svatostánek a řekl jen jedinou větu: „Buď vůle Tvá.“ Byl to radikální obrat v mém životě. Neudělal jsem v zásadě nic. Jen jsem se otevřel Boží milosti a milosrdenství. Nepiju už pět let. Děti se se mnou chtějí vídat. Moje žena přišla s omluvou. Pokoušíme se opravit rozvrácené manželství. Nečekám happy end. Věřím ale tomu, že Bůh mě provede i sebevětší temnotou kterékoliv rokle mého života. „Buď vůle tvá“ už dnes při modlitbě nedrčím jako dříve. Dnes ta slova prožívám. Každý den a naplno. Bohu díky!

Čtenář Š. P.

Zasáhl Bůh i do vašeho života?

Napište nám o tom na adresu redakce nebo na e-mail sekretariat@katyd.cz.

Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Články



Aktuální číslo 12 21. – 27. března 2023

Na cestě ke křtu

„Prosme Pána, aby tento vyvolený překonal každé pokušení. Aby byl vděčný za to, že si ho Bůh vyvolil, že se mu dává poznat,“ zazní pátou neděli postní ve farnostech…

celý článek


Neplést si zpověď s psychoterapií

Svátost smíření, duchovní doprovázení a psychoterapie mají jedno společné: jsou to tři způsoby práce s nitrem člověka. Ale děje se to pokaždé jinak. Zpovědnici nelze…

celý článek


Když se náš svět setká se světem Božím

Bůh většinou mlčí. Jen někdy, výjimečně, hlasitě promluví, viditelně se ukáže, prolomí nebesa, pronikne do našeho srdce. Jednou z takových událostí bylo vzkříšení…

celý článek


Jak uspořádat besedu

Byl by zájem a vy máte chuť zorganizovat program se zajímavým hostem pro svou farnost? Jak na to? O zkušenosti s technikou i propagací se dělí pořadatelé přednášek, debat…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2023

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay