Arménské postřehy
Vydání: 2017/7 Papežův diplomat v Česku, 14.2.2017
Jerevan je město na jednu stranu plné života. Na ulicích a tržnicích můžete koupit sušené ovoce, které je pro Arménii velmi specifické, arménské kadidlo a v každém obchodě se suvenýry mají velký výběr různě zpracovaných arménských křížů.
V rámci partnerství jsme navštívili Brusov State University. Před univerzitou každý den postávají hloučky mladých mužů. Teprve když zjistíte, že 90 % studentů, kterých je zde více než 3 000, tvoří ženy, pochopíte, proč. Vycestovala jsem i mimo Jerevan a navštívila klášter Geghard z 3. století. Je vytesán do skal. Najdete zde řadu křížů, některé dřevěné, jiné vytesané, od těch nestarších a nejprostších až po bohatě zdobené z pozdějších dob, ale také nejrůznější kaple a hrobky. Podle arménské tradice založil klášter sv. Řehoř Osvětitel, který obrátil na víru krále a sám žil v jedné z cel. Celý komplex této nádherné architektury je zasazen do údolí skalních masivů a jeskyní, které byly obývány poustevníky. Samotná atmosféra místa je uchvacující – klášter je osvětlen proudy světla, které pronikají přes otvory ve stropě, a v některých částech je osvícen svíčkami, jež zde při modlitbě zapalují poutníci. Dýchá tak na vás zvláštní atmosféra země, která v roce 301 jako první na světě přijala křesťanství coby své oficiální náboženství.
Arméni jsou na svou tradici a kulturu velmi hrdí, po celou dobu naší návštěvy nám popisovali historii své země, brali nás na místa spojená s jejich kulturou a historií, mluvili s velkým smutkem o holocaustu i o svém válečném konfliktu s Ázerbájdžánem. Velmi mě inspirovala i jejich pohostinnost – kdykoliv nás vzali do restaurace, objednávali nejrůznější arménská jídla, která jsme rozhodně museli vyzkoušet, až by se z nich nakonec pohodlně najedl celý autobus. Bylo vidět, že se nám toho snaží předat co nejvíc, zejména však lásku ke své zemi, která nám Čechům někdy tak moc chybí.
ROMANA MICHAELA MICHALÍKOVÁ
