Vydání: 2018/20 Rekordní Katolické dny i s Čechy, 15.5.2018

Na Katholikentagu se poprvé ve společném stánku prezentovaly všechny české a moravské diecéze. Pořádaly interaktivní kvíz nebo představily malovanou mapu sakrálních památek, ale i to, jak vypadá Katolický týdeník.
Biskup Václav Malý se zde s návštěvníky podělil také o svůj životní příběh. „Přestože je zde asi 70 tisíc lidí, na ulicích je klid, dobrá nálada, uvolněnost, pohoda, nikdo nespěchá, nikdo se nemračí a lidé chodí se zvědavostí po stáncích, včetně stánku našich diecézí. Člověka to velmi povzbuzuje,“ těšil se z atmosféry biskup Malý. „Už to samo je dobré svědectví, když lidé jsou k sobě ohleduplní, dovedou vnímat jeden druhého a umí se také zasmát a radovat.“
Usilovat o pokoj
Mottem festivalu, který se koná jednou za dva roky, bylo „Hledej pokoj“. Jako mimořádně aktuální ho ocenil i papež František. „Dnes není důležitější téma veřejné debaty o náboženství než problém fanatismu a podněcování k násilí. Kdekoli člověk není považován za dar daný Bohem, vyskytuje se nesvornost, zášť a nenávist,“ napsal papež v poselství do Münsteru. Vyjádřil také hluboké znepokojení nad situací lidí, zejména žen a dětí, nucených utíkat před válkou a násilím, aby si zachránili život. „Usilovat o pokoj a uskutečňovat ho je úkolem všech lidí. Buďte posly pokoje, odpovědnosti a milosrdenství zejména pro mladé generace. V každém dítěti je Kristus, který se na nás dívá,“ připojil papež.
Katolické dny nabídly přes tisícovku akcí – debaty, přednášky i divadlo. Ve 330 stanech se prezentovala německá církev, řády, katolické univerzity, náboženské instituce, sdružení či různé spolky. Během všech dní se konaly mše svaté, ale i ekumenické či pravoslavné bohoslužby.
„Nevídané je množství lidí, kteří procházejí mezi stánky, protože Němci jsou v tomto ohledu vůči víře otevřenější. Zajímají se o činnost církve v různých odvětvích – ve stáncích je zastoupení od kultury přes zdravotnictví až po ozbrojené složky,“ přiblížil atmosféru P. Vladimír Kelnar z pražské arcidiecéze.
Zprostředkovat zážitek
Na Katholikentag přijeli i zástupci české církve, mezi nimi také kardinál Dominik Duka. Ten připomněl dva velké katolické sjezdy, které se konaly v Československu v roce 1920 a hlavně pak v roce 1935. „Byla to velká demonstrace jednoty bývalého Československa a přihlášení se k ideálům, které byly ryze křesťanské i demokratické. Tyto katolické sjezdy mají hluboký náboženský, lidský, ale i společensko-politický význam,“ řekl kardinál. Na festivalu ho doprovázel generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl, který ocenil především atmosféru: „Když se budeme lépe znát, budeme mít také pokoru, tedy pravdivější pojetí sebe sama, a zároveň zdravé sebevědomí, které nám někdy chybí. Zde se to děje způsobem příjemným, nenásilným, krásným, kulturním. Mně se to líbí a rád bych tento zážitek zprostředkoval i lidem u nás.“
České a moravské diecéze se v Münsteru představily ve společném stánku. „Na přípravě tohoto stánku se nějakým způsobem podílely všechny diecéze i Apoštolský exarchát – ať už svou přítomností, dodáním materiálů nebo při přípravě Malované mapy církevních památek České republiky,“ uvedla hlavní koordinátorka stanu Irena Karlová z ČBK. Zaujala ji také milá „sousedská“ výpomoc s ostatními stánky: „Vytvořili jsme si dokonce malá přátelství. Většinou to začalo tak, že jsem šla za někým vypůjčit si vysavač nebo židli a zároveň jim nabídla chodské koláče. Na konci mě mile překvapilo, že mnozí se s námi přišli rozloučit.“
Další český stan patřil litoměřické diecézi, která prezentovala především samostatně opravený klášter Osek a jeho školicí a vzdělávací centrum Bernhardinum.
K českým stánkům přicházeli velmi často lidé s českými kořeny, kteří vzpomínali na své dětství, a někteří se také domluvili lámanou češtinou. „Se svojí paní jsme často navštěvovali Českou republiku, Prahu, ale i jiná místa. Je zajímavé pozorovat, jak se situace u vás dále vyvíjí,“ uvedl pan Heinz, který pochází z okolí Münsteru. Pana Michaela zase zajímalo propojení s Českou republikou, neboť sám pochází z polského Kladska, které dříve spadalo pod pražskou arcidiecézi. I on se snaží být o České republice informovaný. „Po převratu jsem poznal i Václava Malého a zde na stánku to pro mě bylo opětovné setkání,“ uvedl potěšeně.
Němečtí návštěvníci zde vyhledávali také informace o turistických místech. Nejvíce je zajímala Praha, ptali se na Pražské Jezulátko, ale i na Kutnou Horu a Český Krumlov. Z poutních míst pak na Svatou Horu nebo třeba Maria Hilf u Zlatých Hor.
Velmi aktivní bylo během festivalu Sdružení Ackermann-Gemeinde, které se věnuje rozvíjení česko-německých vztahů. Prezentovalo se ve vlastním stanu a výstavou Svědkové lidskosti, která mapuje křesťanský sudetoněmecký odpor v letech 1938–45 a přibližuje osudy pěti kněží, dvou řeholnic a tří laiků, kteří se postavili nacismu. Sdružení připravilo i další program – například rozhovor s P. Anselmem Grünem či společnou mši svatou za menšiny vyhnané z Čech, Moravy a Slezska, kterou celebroval světící biskup Reinhard Hauke z Erfurtu spolu s biskupem Václavem Malým a dalšími biskupy z Ukrajiny a polské Vratislavi.
Do Münsteru přijela i cyklovýprava z Prahy, o které jsme psali na titulní straně KT 18. „Dorazili v pořádku, jen je bolely nohy, měli v nich 860 kilometrů,“ uvedla za organizátory Amálie Kostřížová. Ve všech městech, která navštívili, se cyklisté ptali lidí, co pro ně znamená mír. „Odpovědi napsali na lístečky, které jsme vystavili na Katholikentagu a budou k vidění i tento víkend na Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu,“ doplnila.