12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

13. 2. 2018

|
Tisk
|

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky. Má nás přiblížit k Bohu i bližním.

Vydání: 2018/7 Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým, 13.2.2018


Papež František i pro letošní postní období připravil poselství, v němž nabízí konkrétní postřehy, které mohou věřící znovu obracet k Bohu, aby obnovili svůj život v lásce.
„Dante Alighieri ve svém popisu pekla představuje ďábla, jak sedí na ledovém trůnu, uprostřed mrazivého osamocení bez lásky. Ptejme se: Jak se stane, že v nás ochladne láska? Jak to poznáme?“ ptá se Svatý otec a uvádí varovné příznaky: „Lásku víc než co jiného ničí chamtivost po penězích, ‚kořen všeho zla‘ (srov. 1 Tim 6,10). Brzy ji následuje odmítání Boha a jeho pokoje, kdy před útěchou z jeho slova a svátostí dáváme přednost své opuštěnosti. To vše vede k násilí obracejícímu se proti každému, koho považujeme za hrozbu pro své ‚jistoty‘: proti nenarozenému dítěti, proti nemocnému starci, proti přicházejícímu hostu, proti cizinci nebo proti bližnímu, který nesplňuje naše očekávání.“
Dát se Bohu k dispozici
„Nejsme Bohu tak blízko, abychom mu nemohli být přece jen blíž,“ upozorňuje na pravou náplň postu P. Robert Bergman, jeden ze spoluautorů postní přílohy tohoto KT. Připomíná v ní, že „smyslem postu není, abychom něco udělali. Naším úkolem je vytvořit prostor, ve kterém v nás může něco dělat Bůh. Půst je nabídkou naší spolupráce Bohu, naše dání se k dispozici.“
Podobně upozorňuje karmelitán P. Vojtěch Kodet na podstatný rys postní doby, která má vést ke svobodě, neboť pomáhá ke zdrženlivosti ve věcech, jež člověka zotročují. „Teprve taková zdrženlivost je léčebným prostředkem pro duši a tělo i cestou k vnitřnímu osvobození. Přivádí k hlubšímu poznání sebe sama,“ vysvětluje P. Kodet s tím, že právě to nás má vést k největšímu přikázání lásky.
Důležité atributy postu vyzdvihuje i pastorální teolog Mons. Aleš Opatrný: „Sebekázeň je užitečná, ale nesmí být cílem sama o sobě. Tím je pouze Bůh. Půst člověka osvobozuje k modlitbě,“ popisuje a navrhuje, co by nám v postní době nemělo chybět: modlitba, Boží slovo a drobné činy lásky ve prospěch bližních.
Postit se a nebýt protivný
Někteří křesťané se rozhodují i pro radikálnější formy postu, kdy se na 40 dní dokonce vzdávají jídla.
Marek Novák ze sušické farnosti to praktikuje už několik let. Inspiroval se světci i izraelským národem, pro které byly delší posty přirozenou součástí života. „Postím se proto, abych se otevřel Bohu. Chci očistit své tělo i srdce. David v žalmu 35 mluví o tom, že se pokořoval postem. Pokora není nějaké citové rozpoložení, ale konkrétní postoj před Bohem,“ popisuje Marek Novák. Během prvního delšího půstu, kdy nejedl, se ještě nebyl schopen více modlit. „Při dalších postech jsem už věnoval čas modlitbě, ale zase mi utíkaly vztahy. Letos se chci kromě modlitby zaměřit právě na vztahy s nejbližšími. Pokud bych se zbožně postil 40 dní, ale byl protivný a nepříjemný na své okolí, nemá to moc smysl,“ přiznává s úsměvem sušický farník.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou