Tématem třicátého čísla KT jsou muži na mateřské dovolené. Úvodní reportáž seznamuje čtenáře s příběhem muže, který vypráví o tom, proč místo ženy odešel na mateřskou dovolenou, co to pro něj znamená apod. Strána odpověden se mj. věnuje i problému jak je to s odměnami kostelníků. Zahraniční rubrika přináší reportáž z křesťanských filipín, věnuje se i tématu oddávání homosexuálních párů v USA. Domácí zpravodajství se zaměřilo na provoz jednotlivých katedrál v prázdninových měsících, referuje o charismatické konferenci či o plzeňské výstavě Zničené kostely. Stránka kultury přináší recenzi velkofilmu Troja. Součástí čísla je rodinná příloha Doma.
Jedním ze zažitých stereotypů je obrázek milující matky, v jejíž bezpečné náruči si hoví spokojené děcko. Ostatně, umělecky ztvárněných Madon s Jezulátkem známe dost, zatímco výjev ucaprtaného Ježíška ve zhrublých rukou tesaře Josefa…
Na návštěvě v hlavních kostelech diecéze - Katedrála sv. Víta,…
Dobrovolná služba si zaslouží nějaké ocenění Je zvykem, že kostelník…
Náhled titulní strany není k dispozici.
Objednejte si elektronické předplatné zde.
Vydání: 30, 28.10.2004, Autor: Aleš Palán
Příloha: Doma
Pokud má iniciátorka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová přednášet o umírání mladým posluchačům, použije předem nacvičený úvod. Rozjívení adolescenti se po něm zklidní a – byť s trochou mrazení v zádech – si uvědomí, že umírání je téma, které se může týkat skutečně každého. „V hospicích nemáme zdaleka jen staroušky. Naší nejmladší pacientce bylo 24 let,“ prohlásí MUDr. Svatošová a dodá: „To ale platilo jen do loňska. Kolik byste si tipli, že bylo našemu nejmladšímu?“ 21, 19, 17 – slevují posluchači a stále si nechtějí připustit, že by v hospici mohl umírat i jejich vrstevník. „Čtrnáct!“ - zasmečuje přednášející a vychutná si chvíli dramatické pauzy. „Čtrnáct - ovšem nikoliv let, nýbrž měsíců,“ pronese tichým hlasem do hrobového ticha lektorka a posluchači jsou od té chvíle její. „Ty vole!,“ uleví si největší rebel v publiku a další dvě hodiny visí Marii Svatošové doslova na rtech.
Vydání: 30, 28.10.2004, Autor: Ivana Jeništová
Příloha: Doma
Manželka Jindřicha Štreita. Pochází z Plzně, z rodiny hudebníka. Učí v Základní umělecké škole v Rýmařově hru na housle, klavír, zobcové flétny a kytaru. Ve volných chvílích se věnuje hudbě. V době Jindřichovy perzekuce mu byla věrnou oporou. Koncem 80. let spolu s manželem pořádali na Sovinci setkání a výstavy nonkomformních umělců, na které jezdili milovníci svobodného umění z blízka i daleka. Po revoluci dokonce pořádala zájezdy na sovinecké vernisáže jedna olomoucká cestovní kancelář.
Vydání: 30, 28.10.2004, Autor: Ivana Jeništová
Příloha: Doma
Jindřich ŠtreitOd roku 1971 manžel Agnes Štreitové, se kterou má dceru Moniku. Narozen 1946 ve Vsetíně. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde také poprvé vystavoval. V roce 1982 se zúčastnil nepovolené výstavy v Praze a po vyšetřovací vazbě byl odsouzen na deset měsíců s podmínkou na dva roky a zákazem dalšího pokračování v trestné činnosti - tedy fotografování. Po roce 1989 deset let působil externě na katedře fotografie FAMU v Praze a na Slezské univerzitě v Opavě. V roce 2000 se habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie.
Vydání: 30, 28.10.2004, Autor: Iva Tereza Grosskopfová
Příloha: Doma
Luboš Hruška se umí radovat. Ví, co chce, a jde za tím. O něm i manželce Lidce se mezi plzeňskými věřícími vědělo již dávno za totality. Mnozí k nim přicházeli na radu, nebo jen chvíli pobýt v milé společnosti. Říká se, že život každého naučí. Naučí, ale musí se chtít. Některé životní lekce nejsou ovšem vůbec jednoduché, třeba ty, kterými prošel Luboš Hruška: prožil jako „nepřítel republiky“ léta v různých totalitních kriminálech. V roce 1949 se jako dvaadvacetiletý rozhodl (a nebyl sám) opustit tehdejší Československo a při přechodu hranic ho zadržela hlídka StB. Nesvoboda, kterou pociťoval doposud, se mnohokrát prohloubila a nabyla zcela konkrétní tvrdé podoby vězení. Právě tehdy se ale začala utvářet daleko důležitější svoboda – vnitřní. V jednom z nejtěžších kriminálů, v Leopoldově, dal později slib sám sobě: jestli přežiji, zbuduji z otcova ovocného sadu areál pro ozdravění duše. Z vězení se vrátil a slib dodržel. „Hruškovu meditační zahradu“ s oficiálním názvem „ Památník obětem zla“ znají lidé z celé republiky. ...
Vydání: 30, 1.9.2004, Autor: Kateřina Nešlehová
S Borisem Rösnerem o herectví, workoholismu a víře Přestože má Boris Rösner uvedeno ve svém rodném listě jako místo narození Opavu, dlouho v ní nepobyl a se svou maminkou, která byla herečkou, poznal pěknou řádku českých a moravských měst. Proto logicky všichni matčini kolegové byli strýčky a tetami. Prvními hračkami byly divadelní rekvizity a prvními dětskými láskami mladé herečky.
|
Vydání: 30, 1.9.2004, Autor: Jiří Macháně
V plzeňském Diecézním muzeu ožívají kostely srovnané se zemí Za posledních padesát let zmizelo z mapy plzeňské diecéze 66 kostelů. Osudem těchto chrámů srovnaných se zemí nebo zcela zničených bez naděje na záchranu se zabývá právě probíhající výstava v plzeňském Diecézním muzeu. Upozorňuje i na to, že hrozivá bilance stále není konečná: asi třicet dalších kostelů je v tak špatném stavu, že budou následovat své nešťastné předchůdce, pokud nepřijde rychlá záchrana.
|
Vydání: 30, 1.9.2004, Autor: Terézia Kolková
Země plná překvapení Když se chystáte na 10 000 kilometrů dlouhou trasu přes sedm časových pásem, pochopitelně vás napadne, že filipínský svět bude hodně odlišný od toho našeho. Možná vás alespoň uklidní fakt, že tato země bývá označovaná jako „křesťanská“. Minimálně v kostele se budete cítit jako „mezi svými“. Snad...
|
|
Vydání: 30, 1.9.2004, Autor: Petr Žůrek
Dobrovolná služba si zaslouží nějaké ocenění Je zvykem, že kostelník dostává alespoň symbolickou odměnu? Jsem léta kostelnicí v památném kostele, kde se mše slouží jen zřídka, ale jezdí se na něj dívat turisté, kterým kostel otvírám, trochu tam uklízím a když je třeba koncert, tak tam také musím být. Na Vánoce dostávám od pana faráře dárek. Zdá se mi, že strávit v kostele i nějaké dvě hodiny kvůli pohřbu je také hodně. Celou svou službu vnímám především jako službu Pánu Bohu, nouzí a hladem sice netrpím, ale mám čtyři děti, dvě studují a jsem zatím nezaměstnaná. I vědomí, že někdo ocení mou práci, by bylo milé... P. L.
|
Vydání: 30, 1.9.2004, Autor: Kateřina Nešlehová
Setkat se s otcem na „mateřské dovolené“ nebývá v poslední době takovou zvláštností. Proto jsme oslovili několik ještě svobodných jednotlivců i manželských párů, kterým jsme položili stejné otázky. Napadlo vás někdy, že byste nešla na mateřskou dovolenou a "přenechala" ji manželovi? Proč jste o tom začala uvažovat, eventuálně proč jste od té myšlenky ustoupila, nebo jste ji naopak uskutečnila?
|
Vydání: 30, 1.9.2004, Autor: Jaroslav Someš
Válčením pro spodničku nazývá Wiliam Shakespeare ve své hořké komedii Troilus a Kressida legendární Trojskou válku ze starořeckých mýtů. Ironizuje tím příčinu válečného běsnění, pomstu řeckých králů za únos spartské královny Heleny trojským princem Paridem. Angloamerický velkofilm TROJA, který právě běží v našich kinech, postrádá nadhled velkého dramatika. Příchuť hořkosti tu ovšem cítit je.
|
|
Vydání: 30, 1.9.2004, Autor: Kateřina Beščecová
Na návštěvě v hlavních kostelech diecéze - Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Za loňský rok navštívilo pražskou katedrálu 1 400 000 platících návštěvníků. Počet těch, kteří vejdou pouze do neplacené části, nelze přesně odhadnout. Hradem projde ročně více než pět milionů návštěvníků - a ti se pravděpodobně podívají i do katedrály.
|
Vydání: 30, 1.9.2004, Autor: Radek Gális
Jedním ze zažitých stereotypů je obrázek milující matky, v jejíž bezpečné náruči si hoví spokojené děcko. Ostatně, umělecky ztvárněných Madon s Jezulátkem známe dost, zatímco výjev ucaprtaného Ježíška ve zhrublých rukou tesaře Josefa bychom hledali jen těžko. A právě tátové, kteří se starají o děti místo matek, čili „otcové na mateřské dovolené“ se v posledních letech objevují stále častěji. Jako by pomalu získávali odvahu a vylézali na světlo v nezvyklé roli, která byla donedávna přisouzena pouze ženám.
Rozžehnutím první adventní svíce od plamene v jeskyni Narození Páně zahájili františkáni ve Svaté zemi letošní advent. Komunita, která nad biblickými místy bdí právě…
Téměř třetina lidí má obavy, kde budou bydlet ve stáří. Více než polovina dotázaných je přesvědčena, že problém sehnat bydlení budou mít jejich děti – vyplývá…
Papež František není ekonom. Nevyjadřuje se k národohospodářským otázkám ani k hospodaření církve. Nekomentuje ekonomické aspekty událostí, krizí, aktivit. Je ale hospodářem…
Vážení čtenáři Katolického týdeníku, po dobu mimořádných vládních opatření, která mají opět omezit šíření nákazy koronavirem, jsme se rozhodli Vám naše/vaše…
Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020
© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena Mapa webu
RSS kanál
XML Sitemap |
