„Momentálně jsem na Šumavě. Každý den s jednou sestrou nachodíme 12–18 kilometrů,“ popisuje své zážitky z dovolené boromejka Angelika Pintířová. Na Šumavě je doma, pochází kousek od Sušice a právě odtud vyráží na každodenní túry, při nichž nabírá síly pro své náročné poslání ošetřovatelky (sestra Angelika patřila do týmu boromejek, které ošetřovaly umírajícího Václava Havla). „V Sušici máme svou základnu. Program si upravujeme podle bohoslužeb, kromě výletů do přírody jsme navštívily výstavu o ‚železné oponě‘,“ dodává.

Fyzickou aktivitu coby kompenzaci svého duchovního povolání volí každoročně jako formu odpočinku i chebský farář P. Petr Hruška. Ve své farnosti pořádá pravidelně běžecký ultramaraton, jehož se také osobně účastní. Zbytek své dovolené pak dělí mezi farníky a své soukromí. „Na přelomu července a srpna mě čeká dovolená na jedné chatě, kam vyjedeme s našimi farníky a jejich přáteli – bude to tak padesát šedesát osob. Na programu budou každodenní výlety, zábavný program, ale samozřejmě tam bude prostor pro modlitbu,“ nastiňuje P. Petr Hruška. „V září si chci vzít ještě jeden týden, během něhož chci být úplně sám,“ dodává.

Nevadí mi zátěž ani o dovolené.

Zatímco část duchovních osob si nejlépe odpočine při fyzické námaze, jiní nepolevují v intelektuálních aktivitách ani o dovolené. Jedním z nich je generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl. Již od roku 2005 každoročně vyráží do zahraničí na jazykové kurzy, aby se zdokonalil v cizích jazycích. „Letos pojedu na tři týdny do Francie, abych se procvičil ve francouzštině. V minulých letech jsem se tímto způsobem zdokonaloval v angličtině, italštině a němčině. Jednou bych se chtěl pustit i do španělštiny,“ říká a na vysvětlenou dodává: „Nebaví mě trávit dovolenou neaktivně a nevadí mi zátěž. Proto volím tento druh odpočinku.“

V zahraničí stráví dovolenou též dominikán P. Romuald Rob. I jeho odpočinkový program bude však mít převážně intelektuálně-duchovní podobu: „Letos mohu na čtrnáct dní zavítat do chorvatského dominikánského kláštera na ostrově Brač. Na ostrově běží život trochu jinak – klidněji. A navíc je tam možné si splnit všechny povinnosti, od nichž si dovolenou vzít nejde.“ Program, který ho zde čeká, budou tvořit především bohoslužby s komunitou zdejších bratří. „Každé prázdniny se tato komunita rozrůstá ze dvou členů na počet kolem dvaceti, a to ze všech koutů světa, takže je také příležitost k různým rozhovorům, sdílení zkušeností nebo osobnímu hledání. Ve velké zahradě kláštera je ale přístup i k moři,“ uzavírá P. Rob.