16.–22. dubna 2024
Aktuální
vydání
16
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Poprask kolem Dana Browna

20. 4. 2005

|
Tisk
|

Vydání: 2005/14 Oblékání do kostela, 20.4.2005

„Církev dala bestseller na index“ – „Vatikán vyhlásil boj Šifře mistra Leonarda“ – „Vatikán se pustil do boje s literárním bestsellerem“. Tyto a další titulky proběhly minulý týden českými deníky a zpravodajskými agenturami. Člověk získal dojem, že katolická církev znovu obnovuje index zakázaných knih a že kniha Dana Browna Šifra mistra Leonarda je pro církev nejnebezpečnějším textem na světě.

New York 2002. V luxusním newyorském ústředí Opus Dei sedí u šálku kávy tři muži s ostře řezanými rysy. Před sebou mají nezvratné důkazy o tom, že jejich největší tajemství je prozrazeno. „Svatý grál je v ohrožení! Musíme přistoupit ke krajnímu řešení,“ oznamuje jeden z mužů. Svatý grál, po němž marně pátraly všechny zednářské lóže, je nejcennějším pokladem Opus Dei – nese v sobě totiž strašlivou pravdu o křesťanské víře. Strážci této pravdy pak mohou vydírat církev a osnovat plány na ovládnutí světa. Nyní se tato pravda dostala do nepovolaných rukou jistého učitele angličtiny. „Je třeba ho umlčet!“ říká rázně další z mužů. Přes satelit běží ještě týž den šifrovaná zpráva všem místním organizacím Opus Dei s jediným vzkazem: „Je třeba zabít Dana Browna.“ Ten je ale včas varován, ukryje se na jednom starém skotském hrabství a za bezesných nocí sepisuje knihu Šifra mistra Leonarda. Musí to stihnout dřív, než ho Opus Dei vypátrá. Zveřejnění knihy pak způsobí senzaci, Brown se stane mediálně známým a Opus Dei je posléze papežem rozpuštěno. Zdá se vám, že se Katolický týdeník zbláznil? Ne, nebojte se, jenom se snažíme naznačit, jakým stylem napsal Dan Brown svůj bestseller, v němž sugestivně míchá koktejl napětí, tajemna, šokujících odhalení, reálných kulis a vymyšlených fantasmagorií.

HONBA ZA POKLADEM
O čem vlastně Brownova kniha je? Děj je jednoduchý. V pařížském Louvru je zavražděn starý správce sbírek Jacques Saunilo leží na podlaze v takové poloze, že odkazuje na slavný obraz Leonarda da Vinci (Vitruviova figura). K rozluštění této záhady povolává policie uprostřed noci profesora náboženské symbologie Roberta Langdona. Ten netuší, že se zároveň stává hlavním podezřelým. Do hry však vstupuje krásná Sophie Neveuová, policejní specialistka na šifry, a navíc vnučka zavražděného, která věří v Langdonovu nevinu, a pomáhá mu proto uniknout z pasti. Zároveň však řeší i svůj osobní problém: její dědeček, s nímž před lety přerušila veškeré styky, jí chtěl před smrtí odhalit zásadní tajemství – a je přesvědčena, že tak i učinil: právě jeho mrtvola je prvním odkazem k dalším stopám. Policistka okamžitě zapomíná na svou kariéru a společně s Langdonem přistupuje na dědečkovu zoufalou hru – jakousi honbu za pokladem. Oba hlavní hrdinové mají ovšem v patách nejen policii, ale i mocnou katolickou organizaci Opus Dei, která po pokladu rovněž pátrá.
Co je oním pokladem? Není to nic menšího než legendární svatý grál. V Brownově pojetí ale nejde o pohár, z něhož údajně Kristus pil při Poslední večeři s apoštoly, nýbrž o dítě. Smyslem Ježíšovy pozemské poutě totiž nebylo spasitelské dílo, ale „pouhé“ zachování královského rodu, založení nové linie králů. Ježíš byl zkrátka obyčejný smrtelník, který vstoupil do manželství s Maří Magdalenou, aby spolu měli dítě. Podle Browna se to církev snaží celé dva tisíce let utajit, a proto vyloučila z novozákonního kánonu ta evangelia, která by tuto teorii potvrzovala. Z Maří Magdaleny pak udělala „padlou ženu“ a vůbec začala bojovat proti všemu ženskému v církvi.
Celá „pravda“ o svatém grálu je prý zaznamenaná ve starých dokumentech, které od 11. století ochraňuje tajné bratrstvo, jež si říká Převorství sionské (jehož členy měli být např. Leonardo da Vinci, Viktor Hugo, Isaac Newton, ale také právě dědeček sličné policistky). Bratrstvo dodnes uctívá pohanskou bohyni, praktikuje obskurní sexuální kult a čeká na vhodný okamžik, kdy své tajemství konečně vykřičí do světa. Ba co víc: Ježíšovi potomci prý žijí dodnes. A aby byla senzace dokonalá, přímým potomkem Ježíše z Nazareta je i Sophie Neveunová (nad tím už opravdu rozum zůstává stát!).

POUHÁ DETEKTIVKA
Nutno uznat, že Brownovi se podařilo napsat čtivou detektivku. Ale žádnou větší literární hodnotu tento text nemá. Srovnávat ho například s knihami Umberta Eca Jméno růže či Foucaultovo kyvadlo (jak je to občas činěno) je nepatřičné. Jediná podobnost je v tom, že oba autoři sahají k historické látce a snaží se ji domýšlet po svém. Oproti mnohovrstevným, myšlenkově a jazykově bohatým knihám Umberta Eca však působí román Dana Browna jako chudý příbuzný. Tam, kde u Eca nacházíme vytříbený jazyk, tvůrčí fantazii, hravost a kultivovanou rafinovanost, upadá Brown do jazykové průměrnosti a prvoplánové, místy navíc hodně laciné senzacechtivosti – je až příliš zřejmé, že chce šokovat.
Pozorný čtenář detektivek rovněž pozná, že se v Brownově knize objevují již obehrané postupy, předvídatelné zápletky a odhadnutelná rozuzlení. I v recenzích kladně hodnocené napínavé členění kapitol je „jen“ tradiční fintou všech dobrých detektivek. Během četby časem odhalíme i to, že se autor opakuje: jeho hrdinové jsou pořád něčím ohromeni, šokováni nebo „nevěří vlastním očím“. Na rozdíl od Eca také Brown nenechává prostor pro čtenářovu fantazii, vše má potřebu polopaticky dovysvětlovat.
Je pravda, že autor ovládá techniku psaní (vždyť sám vedle angličtiny vyučuje i tvůrčí psaní) a že má vybroušený styl, ale tato řemeslná dovednost ho na větší ploše (kniha má 500 stran) trochu zrazuje – text ztrácí počáteční dynamiku a na povrch vychází jeho jazyková plochost. Tím trpí i románové postavy. A tak hlavní zbraní, která činí Brownovu knihu tak populární, je třaskavá směs mnoha prvků: zvrácené náboženské praktiky, tajná spiknutí, vraždy, sex jako cesta k Bohu, templáři, svatý grál, tajemné kulisy, akční honičky, fanatický mnich, šifry a hlavolamy. Samozřejmě nechybí ani láska. Nedivme se proto, že se prodalo už přes 20 milionů výtisků knihy a že již dva roky patří mezi bestsellery celosvětového měřítka.

OPAKOVÁNÍ STARÝCH TEORIÍ
Proč ale toto dílo vzbudilo takovou pozornost Vatikánu, že proti němu chce zakročit? Zde je potřeba uvést věci na pravou míru. Vatikán nevydal žádné oficiální stanovisko, byla to jen výzva vlivného janovského arcibiskupa Bertoneho věřícím, aby knihu nekupovali.
Arcibiskup chce cestou veřejných debat vyvrátit všechny „lži, zkomoleniny a chyby“, které Brown ve své knize uvádí. Tato rukavice hozená všem obdivovatelům Brownovy knihy je sympatické gesto, je ovšem otázka, zda to jen nezvýší její popularitu.
Je těžké říct, jaký postoj by měla církev k podobným výtvorům zaujmout. Shovívavé pousmání, že je to jen detektivka, by bylo jistě ideální, jenže Brown tak sugestivně nechává prolínat skutečnost s výmysly a tak šikovně přeskupuje fakta, že nábožensky nevzdělaný čtenář (a těch je většina i na Západě) si nemůže být jistý, kde končí realita a začíná fikce. Vše do sebe navíc zdánlivě hladce zapadá. Vzdáleně to připomíná filmy Michaela Moorea, které se tváří jako dokumenty, ale přitom jde o filmovou beletrii, o velmi obratnou manipulaci s pečlivě prostudovanými fakty. Rafinovaně podávané polopravdy jsou zkrátka záludnější než evidentní výmysly. Proto se nelze divit, že masové přijetí Brownovy knihy vyvolává u církevních představitelů jisté obavy: Nebude mít taková kniha na lidi větší dopad než všechna kázání církve? Už teď prý někteří lidé používají Brownovy knihy (vydal také knihu Andělé a démoni) jako průvodce křesťanstvím.
Brown přitom neříká nic nového. To, co zřejmě nejvíc šokuje a uráží náboženský cit, je vlastně jen papouškování starých teorií (naposledy se podobné názory na Ježíše objevily v knize Geralda Messadiého Člověk, který se stal Bohem, ale najdeme je vlastně už u raných křesťanských gnostiků – Brown se odvolává hlavně na tzv. gnostická evangelia, která církev skutečně vyloučila z biblického kánonu). Jeho vzhlížení k pohanským kultům je zase neuvěřitelně naivní a romantické. Ale nemylme se: autor chtěl napsat jen dobře prodejnou knihu, a tomuto záměru je vše podřízeno – včetně uspokojování záliby lidí v nejrůznějších konspiračních teoriích a představách o tajných spolcích, které vládnou světu. Možná že zmíněné veřejné debaty jsou opravdu nejšťastnější cestou, jak ukázat, že Brownova kniha je jen líbivá fikce. Tím spíše, že novou vlnu zájmu o ni lze již brzy očekávat – v Hollywoodu se už po- dle ní točí film s Tomem Hanksem v hlavní roli.

JAN PAULAS, JAN MAZANEC (Knize se věnuje též str. 5 a příloha Perspektivy.)

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou