Vydání: 2010/15 Náhody, nebo zázraky?, 8.4.2010, Autor: Zita Chalupová

Blues, rock, recitace, renesanční písně, balet i romské tance. To vše a ještě mnoho dalších žánrů a stylů je možno vidět na celostátní přehlídce zájmové umělecké činnosti církevních středních škol v Dělnickém domě v Odrách, která se letos na konci března konala již posedmnácté. Pořadatelem je tradičně oderská Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola sv. Anežky České.

S původní myšlenkou takové přehlídky přišla již ve školním roce 1993/94 profesorka českého jazyka a literatury Anna Staňková. „Šlo nám hlavně o to, dát příležitost i jiným uskupením než pěveckým sborům, pro které bylo různých soutěží a přehlídek dost. Třeba mluvené slovo na tom bylo podstatně hůře,“ vysvětluje profesorka s tím, že začátky byly přes žánrovou pestrost samozřejmě skromnější. Přehlídka trvala jeden den (nyní jsou to už tři dny) i účastníků bylo málo, pouhých sedm souborů (letos jich bylo sedmnáct a studentů na šest set). Jak ovšem u nás přibývalo církevních středních škol, rozrůstal se program i vše, co ho doprovázelo. „Ze začátku studenti přicházeli třeba s vánočními scénkami, takže přehlídka připomínala školní besídky. Ale jak se mladí navzájem inspirovali, úroveň vystoupení stále rostla. Dnes už se v Odrách setkáte s pěveckými sbory, komorní hudbou, folkem, rockem, tancem, malými jevištními formami i autorským divadlem,“ vypočítává Anna Staňková. Současná ředitelka školy Pavla Hostašová k tomu dodává, že dnes už lze dobře poznat, kdo je nováček a kdo stálice. „Je velká radost sledovat rok po roce jednotlivé soubory a vidět, jak se vyvíjejí a rostou,“ dodává ředitelka. Na organizování přehlídky se podílí prakticky celá škola. Studenti jsou zde ubytováni ve škole, zajištěno je i stravování. Bez grantů a dotací by to ale samozřejmě nešlo – ani pro ředitele škol není jednoduché vypravit řekněme šedesát lidí přes půl republiky. „Na druhé straně tím vlastně naplňujeme poslání církevních škol – vedeme mladé lidi ke smysluplnému vyplnění volného času činností, která má navíc hluboký duchovní obsah. Ten proud umění, který se tu na nás valí, i atmosféra v hledišti jsou úžasné. A úžasné je i to, že si studenti navzájem fandí, mají o sebe zájem, umějí si naslouchat,“ přibližuje atmosféru přehlídek ředitelka Hostašová.

Porota účastníky nešetří

Významným prvkem přehlídek jsou tzv. hodnotící semináře. Porota, v níž jsou zastoupeny všechny obory, po každém bloku vystoupení rozebere před plným sálem všechny stránky daného představení a nijak přitom soubory nešetří. Mladí účinkující chtějí slyšet, jak dopadli. Porota je k dispozici také pedagogům – poskytne jim radu, vysvětlení svého hodnocení i nějaký impuls do další práce. Pro nováčky bývají semináře často nepříjemné, ale porotci dokážou své kritické připomínky vyslovit vyváženě a ocenit i odvahu. „Mladí lidé mají velký potenciál se zlepšovat, pozorně naslouchají našemu hodnocení a je vidět, že za rok práce udělali velký pokrok. Je dobře, že také experimentují a hledají si svou vlastní cestu. Neměnná je pak vynikající atmosféra v sále,“ říká předsedkyně poroty Hana Cisovská, pedagožka dramatické výchovy Ostravské univerzity, která letos zasedla ve čtyřčlenné porotě podruhé. Součástí přehlídky bývají také závěrečné galaprogramy. Celá přehlídka je přístupná veřejnosti, ale sál bývá tak plný samotných účastníků, že se v něm pro veřejnost často nenajde místo. „Pedagogové musejí studentům často bránit v přístupu na galaprogramy, aby se tam veřejnost vůbec dostala,“ říká s úsměvem ředitelka Hostašová. Letos doplnila přehlídku již pošesté výstava fotografií Jindřicha Štreita. „Přijíždějí sem i církevní představitelé a známé osobnosti, což nám pomáhá s propagací. Výsledkem je, že se o nás zajímají i světská média. Myslím, že tím tak trochu splácejí dluh, který vůči církevním školám mají,“ uzavírá Pavla Hostašová.