„Nobelovka“ za pomoc ženám

Vydání: 2018/41 Otevřenost na synodě, 9.10.2018, Autor: Alena Scheinostová

Za „úsilí o odstranění sexuálního násilí jako válečné zbraně“ obdrželi letošní Nobelovu cenu míru konžský lékař Denis Mukwege a irácká aktivistka Nadia Muradová.


Laureátka Nobelovy ceny míru Nadia Muradová se loni v květnu setkala s papežem Františkem. Snímek Profimedia


„Proč se za ty lidi modlíš, ale nedáš jim léky?“ zeptal se jednou malý Denis svého otce – letničního pastora, když spolu navštěvovali nemocné. „Nejsem doktor,“ opáčil otec. Jak Mukwege svěřil magazínu Luteranworld.org, tehdy se zrodilo jeho povolání. Stal se gynekologem a pediatrem a založil porodnici v osadě Lemera v konžské provincii Jižní Kivu. Ta záhy proslula vynikající kvalitou.

Za první války v Kongu (1996–1997) však byla nemocnice zničena a doktor Mukwege musel uprchnout. Usadil se na východě země ve městě Bukavu, kde založil v nemocnici Panzi další ženské oddělení. Po setkáních se ženami znásilněnými a zmrzačenými vojáky se zaměřil na cílenou pomoc právě této skupině. Surové znásilňování žen a dívek používali ozbrojenci v Kongu jako válečnou zbraň k zastrašení nepřítele.

„Jak můžeme takové barbarské praktiky dopustit ve 21. století?“ tázal se Denis Mukwege na jednom ze svých veřejných vystoupení. „Proto jsem se rozhodl občas opustit operační sál a seznámit svět s tímto nepopsatelným utrpením lidských bytostí, našich bližních – našich sester, matek a dcer.“

Uvádí se, že Mukwege se svými spolupracovníky pomohl již 30 tisícům žen. Jako křesťanský aktivista často přednáší na světových konferencích proti násilí na ženách. Na Nobelovu cenu míru byl nominován již v roce 2016.

O tu letošní se dělí s Nadiou Muradovou, jezídskou ženou kurdské národnosti, kterou jako sexuální otrokyni věznil tzv. Islámský stát v iráckém Mosulu. V roce 2014 se ženě podařilo utéci. Svůj příběh zveřejnila a stala se tváří kampaně za osvobození jezídské komunity.

Nobelův výbor, který ceny každoročně uděluje, nezveřejňuje jména nominovaných. Mezi letošními 331 jednotlivci a organizacemi nicméně podle médií figurovala jména jako Kim Čong-un a Mun Če-in (hlavy obou Korejí – první komunista, druhý katolík, za uzavření mírové dohody) či Donald Trump (za podíl na dosažení této smlouvy), Angela Merkelová a papež František.

Papežská nadace Církev v nouzi (ACN) prozradila, že jedna nominace patřila též egyptským koptským křesťanům. Těžce zkoušená a opakovaným násilným útokům vystavovaná komunita podle ACN zaimponovala svým jednoznačným kolektivním odmítáním pomsty a svou vytrvalostí.

Hlavní představitel Koptské pravoslavné církve papež Tavadros II. řekl ACN: „Útočníci chtějí zničit naši jednotu, ale my přetrváváme a modlíme se, ve snaze být svědky Ježíše Krista – s otevřeným srdcem a náručím pro všechny.“ Etnicko-náboženská skupina ještě nikdy Nobelovu cenu míru nezískala a podle ACN je pravděpodobné, že šlo vůbec o první nominaci tohoto druhu.

(sch)

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay