Ne postmoderní koláž, ale soužití a porozumění

Vydání: 2006/42 První roky kněžství, 17.10.2006, Autor: Jiří Macháně

Po setkání s dalajlamou jsme P. Tomáše Halíka požádali, aby objasnil význam, smysl i obsah meditativního setkání v Akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora.

Dalajlama na Foru 2000 prohlásil, že se cítí jako nevěřící...

Tato jeho věta je spíše provokativním bonmotem. Podobně jako kardinál Špidlík říkává ateistům, že „my křesťané jsme byli do čtvrtého století ateisté“ - totiž v tom smyslu, že křesťané a Židé byli z hlediska římského náboženství považováni za ateisty.
To, že Buddha dával přednost učení o cestě vnitřního osvobození před metafyzickými spekulacemi o Bohu (jehož nepopíral, pouze odmítal o tomto tématu spekulativně hovořit), je něco zcela jiného než novověký evropský ateismus. Možná, že se spíše blíží starozákonnímu zákazu vyslovovat Boží jméno či úctyhodné křesťanské tradici tzv. „negativní teologie“, která - například ústy svatého Tomáše Akvinského – tvrdí, že o Bohu můžeme říci spíše to, co není, než to, co jest.

Ovšem významné odlišnosti existují...
Samozřejmě nechci stírat rozdíly mezi křesťanstvím a buddhismem, jen varuji před zjednodušujícími nálepkami. O náboženských představách v různých školách buddhismu existují celé knihovny. Buddhismus sám sebe zpravidla nechápe jako „konkurenční“ náboženství vzhledem k ostatním, nýbrž jako praktickou nauku, jak na ničem nelpět. Základní dalajlamovo poselství na Západě je: „Nepřišel jsem z vás dělat buddhisty, ale vyzvat vás, abyste brali vážně své vlastní náboženství.“
V našem kostele se dalajlama zmínil o svém příteli, katolickém řeholníkovi, který 15 let meditoval v poušti o lásce – a vyzval nás, abychom společně o lásce meditovali alespoň pět minut.

Jak má takové setkání probíhat?
Dialog a meditativní setkání křesťanů s věřícími jiných náboženství (nikoliv tedy společné bohoslužby, ty samozřejmě možné nejsou) byly iniciovány Janem Pavlem II. v Asissi roku 1986 a pokračují na různých místech světa. Pořádá je například hnutí San Egidio či Fokolare, podporuje je i papež Benedikt XVI. Když se podobná setkání - také s dalajlamou - uskutečnila v rámci konferencí Fora 2000 v katedrále svatého Víta, tak se kardinál Miloslav Vlk, který se jich rovněž účastnil, nechal písemně informovat příslušným dikasteriem Svatého stolce o zásadách, jež musí být při takových setkáních dodrženy. Samozřejmě jsme je plně respektovali i tentokrát (v úvodním proslovu jsem například jasně ukázal jak na rozdíly, tak na společné body křesťanského a buddhistického učení). Nejde tedy o žádnou lacinou postmoderní koláž, nýbrž o důležité kroky na cestě vzájemného porozumění. A to je potřebná protiváha zneužívání náboženských rozdílů k fanatismu a násilí. Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay