Ne postmoderní koláž, ale soužití a porozumění

Vydání: 2006/42 První roky kněžství, 17.10.2006, Autor: Jiří Macháně

Po setkání s dalajlamou jsme P. Tomáše Halíka požádali, aby objasnil význam, smysl i obsah meditativního setkání v Akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora.

Dalajlama na Foru 2000 prohlásil, že se cítí jako nevěřící...

Tato jeho věta je spíše provokativním bonmotem. Podobně jako kardinál Špidlík říkává ateistům, že „my křesťané jsme byli do čtvrtého století ateisté“ - totiž v tom smyslu, že křesťané a Židé byli z hlediska římského náboženství považováni za ateisty.
To, že Buddha dával přednost učení o cestě vnitřního osvobození před metafyzickými spekulacemi o Bohu (jehož nepopíral, pouze odmítal o tomto tématu spekulativně hovořit), je něco zcela jiného než novověký evropský ateismus. Možná, že se spíše blíží starozákonnímu zákazu vyslovovat Boží jméno či úctyhodné křesťanské tradici tzv. „negativní teologie“, která - například ústy svatého Tomáše Akvinského – tvrdí, že o Bohu můžeme říci spíše to, co není, než to, co jest.

Ovšem významné odlišnosti existují...
Samozřejmě nechci stírat rozdíly mezi křesťanstvím a buddhismem, jen varuji před zjednodušujícími nálepkami. O náboženských představách v různých školách buddhismu existují celé knihovny. Buddhismus sám sebe zpravidla nechápe jako „konkurenční“ náboženství vzhledem k ostatním, nýbrž jako praktickou nauku, jak na ničem nelpět. Základní dalajlamovo poselství na Západě je: „Nepřišel jsem z vás dělat buddhisty, ale vyzvat vás, abyste brali vážně své vlastní náboženství.“
V našem kostele se dalajlama zmínil o svém příteli, katolickém řeholníkovi, který 15 let meditoval v poušti o lásce – a vyzval nás, abychom společně o lásce meditovali alespoň pět minut.

Jak má takové setkání probíhat?
Dialog a meditativní setkání křesťanů s věřícími jiných náboženství (nikoliv tedy společné bohoslužby, ty samozřejmě možné nejsou) byly iniciovány Janem Pavlem II. v Asissi roku 1986 a pokračují na různých místech světa. Pořádá je například hnutí San Egidio či Fokolare, podporuje je i papež Benedikt XVI. Když se podobná setkání - také s dalajlamou - uskutečnila v rámci konferencí Fora 2000 v katedrále svatého Víta, tak se kardinál Miloslav Vlk, který se jich rovněž účastnil, nechal písemně informovat příslušným dikasteriem Svatého stolce o zásadách, jež musí být při takových setkáních dodrženy. Samozřejmě jsme je plně respektovali i tentokrát (v úvodním proslovu jsem například jasně ukázal jak na rozdíly, tak na společné body křesťanského a buddhistického učení). Nejde tedy o žádnou lacinou postmoderní koláž, nýbrž o důležité kroky na cestě vzájemného porozumění. A to je potřebná protiváha zneužívání náboženských rozdílů k fanatismu a násilí. Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 31 26. července – 1. srpna 2016

Předseda Francouzské biskupské konference: Cílem této války jsou křesťané i muslimové

AKTUÁLNĚ: Zahajovací bohoslužba Světového setkání mládeže v Krakově, které se zúčastnilo v dešti na 200 tisíc lidí, se nesla v památce toho rána zabitého francouzského…

celý článek


Mladí Češi vyrazili za papežem

Spoustu radosti, obrovskou polskou pohostinnost i chvíle v usebranosti při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zažívají v Polsku statisíce mladých lidí…

celý článek


Cesta z egoismu, či duchovní nemoc

Věřící člověk snadno nabude dojmu, že je dobré vyhovět druhým, pomáhat, i když na to třeba zrovna nemá úplně čas a síly. Vždyť kolik lidí se vydalo pro druhé a…

celý článek


Dotazník KT

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay