26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Návštěva papeže v Rusku je zatím nemožná

27. 9. 2005

|
Tisk
|

Setkání Benedikta XVI. s ruským pravoslavným patriarchou Alexijem II. přichází v úvahu, ale pouze na „neutrálním území“ - tedy mimo Řím a Moskvu. V rozhovoru pro italský deník La Repubblica to uvedl předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinál Walter Kasper.

Vydání: 2005/40 Křesťanská nakladatelství na Slovensku, 27.9.2005, Autor: Kateřina Beščecová

Dosavadní rozhovory mezi papežem a patriarchou zkrachovaly především z toho důvodu, že katolíci v Rusku jsou obviňováni z proselytismu (přetahování věřících). Již v roce 1997 mělo proběhnout setkání Alexije II. s Janem Pavlem II. na území Rakouska, ale nakonec se neuskutečnilo. Patriarcha tehdy vyjádřil svůj respekt k papeži a jeho snahám o posílení katolické církve, ale připomněl, že konflikt mezi oběma církvemi má hluboké kořeny. „Trvám na tom, že katolická strana musí prokázat vůli k radikální změně své politiky v Rusku a v ostatních zemích Společenství nezávislých států. Především musí odmítnout přesvědčování věřících, aby konvertovali,“ řekl.

Nyní se vztahy mezi Moskvou a Římem, jak uvedla rakouská stanice ORF, velmi zlepšily. Přesto však podle kardinála Kaspera papežova cesta do Ruska zatím nepřichází v úvahu.

Po rozpadu SSSR získala Ruská pravoslavná církev, která již od 18. století plnila roli státního náboženství, znovu svou silnou pozici. Prezidenti Boris Jelcin i Vladimir Putin se pravidelně setkávali s patriarchou a veřejně demonstrovali svou příslušnost k pravoslavné církvi. Zatímco v posledních letech sovětského režimu bylo v Rusku pouze 19 klášterů, sedm tisíc farností a tři semináře, údaje z roku 2003 už hovoří o 23 tisících farních společenství, 155 biskupech a 614 klášterech.

Jak uvedl měsíčník pro společnost a náboženství Herder Korrespondenz, v současné době je Ruská pravoslavná církev nejvýznamnější organizací v Rusku. Žádný politik si nedovolí ignorovat její statistický a politický potenciál, a dokonce i vedoucí činitelé komunistické strany se rádi na veřejnosti ukazují s patriarchou. Nejen v církevních kruzích panuje přesvědčení, že bez masivní podpory církve by pravděpodobně Jelcin nebyl v roce 1996 podruhé zvolen prezidentem. A ještě daleko silněji podpořila církev volbu Vladimira Putina v roce 2000. Po jeho prezidentské přísaze 7. května 2000 sloužil patriarcha bohoslužbu v chrámu Zvěstování Panny Marie. Svou promluvu tehdy završil slovy: „Ujišťuji vás, že Ruská pravoslavná církev bude stát neochvějně po boku státní moci... Ať vám Bůh žehná a provází vás při vaší službě pro slávu vlasti a blaho jejích obyvatel.“ Prezident Putin tedy - podle listu Herder Korrespondenz - považuje spolupráci s pravoslavnou církví za nosný pilíř své vnitřní politiky.

Za zmínku stojí také fakt, že patriarcha Alexij II. před třemi a půl lety vysvětil kostel přímo v moskevském sídle ruské tajné služby (FSB). Alexij II. i šéf FSB Nikolaj Petrušev pak shodně prohlásili, že je velmi důležité, aby FSB disponovala vlastním kostelem, protože tato organizace poskytuje ruskému státu velmi důležité služby.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou