Vydání: 2016/42 Papež jmenoval nové kardinály, 11.10.2016, Autor: Alena Scheinostová

Ten letošní pro ně bude nový hned dvakrát: nejen učitelé z Bakanji, ale celkem sto třicet pedagogů ze dvou velkých středoafrických okresů je bude učit zcela jinak. V učebnách bozoumské školy totiž čerstvě dokončili intenzivní kurz moderní pedagogiky, jež ve Středoafrické republice (SAR), čtvrté nejchudší zemi světa, zmítané neustálými státními převraty a občanskými válkami, fatálně schází. V polovině září sem proto přijela skupina dobrovolníků české společnosti Siriri s metodikou na míru, nazvanou „Škola hrou v SAR“, již inspiroval Jan Amos Komenský. Pro Siriri ji s důrazem na názornost a praktičnost vypracovali čeští i místní pedagogičtí odborníci.
„Těším se, že letos zařadím do hodin nápady, návody a hry, které jsme v kurzu dělali. Jsem přesvědčený, že to mým žákům pomůže, aby jim šlo učení lépe. Skvělé bude třeba znázorňovat matematické příklady pomocí odpočítaných citronů, banánů a dřívek,“ směje se z chumlu dětí Středoafričan David Goum, učitel třetí třídy v Bakanje. V ruce má pětibodový manuál Siriri, který tvořil osnovu kurzu, stránky jsou plné poznámek. Ty si David, stejně jako ostatní frekventanti kurzu, zaznamenával perem Radia Proglas, které je vedle plzeňské radnice či francouzské ambasády v SAR jedním z podporovatelů projektu.
Například lepší spolupráci chce David děti učit hrou na želvy na ostrově, kterou si s ostatními učiteli na kurzu vyzkoušel: „Museli jsme se udržet na stále menším prostoru, takže bylo nutné si vzájemně pomáhat. Zapojili jsme se všichni, a ještě jsme se hodně nasmáli,“ vyzdvihuje David. To je podle něj důležité i při výuce dětí, které tu ke spolupráci obvykle nikdo příliš nevede.
Vzdělání z písmen
„V SAR je takřka padesátiprocentní negramotnost, což je vina žalostné úrovně státních škol i toho, že učení probíhá od prvního dne ve francouzštině. Té děti před nástupem do školy nerozumějí, vedle svého kmenového jazyka ovládají jen národní jazyk sango. Navíc je výuka postavená jen na opakování po učiteli a memorování učiva, aniž by mu žáci rozuměli,“ vysvětluje ředitel Siriri Vojtěch Bílý.
Už loni proto organizace vyzkoušela projekt „Škola hrou“ s úzkou skupinou učitelů Bakanji. Tato škola náleží k misii bosých karmelitánů v Bozoum pod vedením Itala P. Aurelia Gazzery, s nimiž Siriri dlouhodobě spolupracuje. „Na konci roku umělo 80 % dětí ve třídách, jejichž učitelé prošli pilotním kurzem, číst a napsat jednoduchý dopis, což je na SAR mimořádný úspěch,“ podtrhuje Bílý. Školy z okolí pak samy požádaly o školení také pro své vyučující.
Letošní verzi programu zajistily čtyři dobrovolnické školitelské dvojice. Kromě manuálu, který vede k názornosti, praktičnosti, přemýšlení, spolupráci či sebehodnocení žáků, lektoři pedagogům nabídli (a naučili je používat) obrázkový slabikář v sangu, kartičky s písmeny na skládání slov či obrázkové abecední karty s reáliemi, jež děti důvěrně znají ze středoafrického života, ať už jde o místní pokrmy, zvířata nebo členy rodiny. Výtvarníci David Böhm a Jiří Franta pak obohatili některé školy nástěnnými malbami, které dětem nahradí nedostupné učebnice.
Malá česká provokace
V Davidově třídě letos zasedne padesát šest žáků. Ke středoafrické realitě však patří i třídy s osmdesáti či devadesáti dětmi. Skautské hry, skládání písmenek a tvoření slov, jazykové hříčky nebo práce ve skupinkách, na nichž lektoři jednotlivé principy nové metodiky ukazovali, nebude proto v tomto počtu vždy snadné realizovat. „Přijměme nabídku Siriri jako malou provokaci a uzpůsobme si metodu našim možnostem,“ padlo při zahajovací slavnosti na počátku kurzu z úst jednoho ze školních inspektorů – také ti se totiž zapojili jako aktivní účastníci, spolu se zástupcem středoafrické biskupské konference.
„Od začátku do konce jsme viděli velký hlad učitelů po tom ochutnat nové věci, zkusit si je, nasát co nejvíc. Nemůžeme si ale myslet, že teď už všechno pochopili a budou to okamžitě aplikovat,“ říká Vojtěch Bílý. „Drtivá většina zapojených škol má však alespoň určité zázemí, a tedy například e-mailovou adresu, a lze s nimi tak být v kontaktu. Zřizovatele jsme proto požádali o zasílání zpráv, abychom mohli učitele dál vést,“ dodává Bílý a plánuje, že by se metoda, pokud se osvědčí, mohla v budoucnu šířit i do dalších okresů. Podle propočtů Siriri bude letos z myšlenek „Školy hrou“ těžit až jedenáct tisíc středoafrických dětí. Na tvářích těch v Bakanje je znát, že se na učení doopravdy těší.