Vydání: 2004/37 Úloha biskupa v církvi, 8.9.2004, Autor: KT KT

Velkou vlnu rozhořčení a vzrušených veřejných diskusí vyvolalo ve Velké Británii nedávné rozhodnutí vládní Komise pro oplodnění a embryologii (HFEA). Tvrdí se v něm, že lidská embrya mohou být v jistých případech vyvíjena a selektována k léčebným účelům.
Jedná se sice jen o případy, kdy je ohrožen život, ale přesto představitelé Biskupské konference Anglie a Walesu komisi vyčítají, že „překročila základní normy morálky“. Podle listu The Tablet se stal hlavním důvodem pro rozhodnutí komise případ dvouletého britského chlapce Joshuy Fletchera a jeho rodičů. Malý Joshua od narození trpí vzácnou a těžko léčitelnou poruchou tvorby krve. Naživu jej drží pouze každodenní dlouhé a bolestivé krevní transfúze, které však nejsou dlouhodobým řešením jeho stavu. Tím by podle lékařů byla jedině transplantace kostní dřeně. K tomuto účelu se však nehodí nikdo z Joshuových rodičů ani příbuzných, protože s nemocným chlapcem nemají totožnou krevní skupinu. Joshuovi rodiče proto požádali britskou Komisi pro oplodnění a embryologii o právo počít lidský zárodek, ze kterého by lékaři posléze vyselektovali vhodné kmenové buňky. Z těch by pak vyvinuli kostní dřeň, vhodnou pro transplantaci Joshuovi. Vzniklý zárodek by pak byl zmrazen a byl k dispozici pro další léčebné účely.
ZACHOVAT ŽIVOT NA ÚKOR JINÉHO?
Pod tlakem Joshuova případu se britská komise rozhodla změnit své rozhodnutí z roku 2001, které podobné experimenty s lidským embryem zakazovalo. Předsedkyně komise Suzi Leatherová prý připustila, že členové úřadu byli k rozhodnutí pohnuti právě Joshuovým případem. Museli řešit dilema, která z lidských bytostí – narozený Joshua, či počatý lidský zárodek – má při zachování života přednost. Nakonec u nich zvítězil již žijící tvor. „Při rozhodování o podobných případech jste vždy nakonec emocionálně na straně živého dítěte, které je nemocné,“ prohlásila Leatherová. Dodala však zároveň, že komise hodlá stanovit přísné podmínky pro to, co se s takto počatým lidským zárodkem smí či nesmí dále dělat. Rozhodnutí embryologické komise vyvolalo v Británii velkou vlnu emocí. V očích mnoha Britů komise svým rozhodnutím překročila základní normy morálky. Cardiffský arcibiskup Peter Smith, předseda sekce pro křesťanskou odpovědnost a občanství při Biskupské konferenci Anglie a Walesu, prohlásil, že tento krok překračuje nejen hranice církevního učení, ale také obecné humanitní principy. „To, že je jistá lékařská procedura technicky možná, ještě neznamená, že je morálně správná,“ řekl.
Embryonální kmenové buňky vznikají tak, že žena daruje své vajíčko, které se ve zkumavce oplodní spermií muže. Oplodněné vajíčko se pak začne dělit a vytváří shluk buněk. Pět dnů staré embryo (blastocysta) má 30–34 embryonálních buněk. Říká se jim kmenové, je možno je navzájem od sebe oddělit a uchovávat izolované v živném roztoku v laboratoři. Jsou schopné se vyvinout v kterýkoli typ buněk nebo tkáně. Pokud se využijí k reparaci poškozených tkání v organismu, nazývá se tato metoda terapeutické klonování.

Embryonální kmenové buňky vznikají tak, že žena daruje své vajíčko, které se ve zkumavce oplodní spermií muže. Oplodněné vajíčko se pak začne dělit a vytváří shluk buněk. Pět dnů staré embryo (blastocysta) má 30-34 embryonálních buněk. Říká se jim kmenové, je možno je navzájem od sebe oddělit a uchovávat izolované v živném roztoku v laboratoři. Jsou schopné se vyvinout v kterýkoli typ buněk nebo tkáně. Pokud se využijí k reparaci poškozených tkání organismu, nazývá se tato metoda terapeutické klonování.