Jak se žije u hranic se Severní Koreou?

Vydání: 2017/45 Papež: Pane, už nikdy válku, 7.11.2017, Autor: Kateřina Šťastná

Před několika dny se vrátil P. Tomáš C. Havel z Jižní Koreje. Coby předseda české Společnosti pedagogiky Franze Ketta tam jel přímo s jejím zakladatelem, čtyřiaosmdesátiletým náboženským pedagogem německého původu Franzem Kettem. Společně tam během dvoutýdenní návštěvy školili katechety.


P. Tomáš (třetí zleva) a Franz Kett (osmý zleva) mezi korejskými kolegy. Snímek archiv P. Tomáše C. Havla

Kde konkrétně jste pobývali?


V Soulu, hlavním městě Jižní Koreje, pak v sousedním Incheonu, které je s ním spojené a má asi tři miliony obyvatel, a následně jsme jeli na pobřeží Japonského moře k městu Sokčchu. Vlastně jsme se celou dobu pohybovali na hranici mezi Severní a Jižní Koreou.

Proč zrovna Korea?

Byl jsem pozván, abych spolu s Franzem Kettem vedl několik kurzů o jeho pedagogice. U nás totiž zastupuji společnost, která jeho pedagogiku rozvíjí. Zároveň jsme si připomněli třicetileté výročí, kdy tato pedagogika do Koreje přišla.

Mohl byste tuto pedagogiku přiblížit?

Uplatnění má především v katechezi ve farnostech. Umožňuje nejen rozumově, ale i prostřednictvím obrazů a symbolického jednání interaktivně promýšlet témata křesťanské víry – a slyšet biblické příběhy nejen vyprávět nebo o nich přemýšlet, ale zapojovat se do nich, spoluvytvářet je a prožívat je tady a teď. Z reakcí účastníků jsem mnohokrát zachytil, jak Boží slovo umí být opravdu živé.

Je výuka náboženství v Koreji jiná než u nás?

Určitě. Těší se velkému zájmu lidí, kteří chodí do kostela. V Jižní Koreji žije procentuálně více křesťanů než u nás, něco přes třicet procent. Křesťanství tam má velkou vážnost a katolická církev velký kredit. A pozor, tento kredit nezískala z historie nebo kulturní tradice, ale pro svou humanitu. Tím, jak ve válečných konfliktech stála na straně lidí.

Byl jste v Koreji poprvé. Jaký byl váš nejintenzivnější dojem?

Je to země, která má nepředstavitelnou dynamiku rozvoje, obrovsky se tam buduje, staví a uvažuje se o nejmodernějších technologiích. Jako by se snažili dohnat nebo předehnat to, co si myslí, že zmeškali, a tak bezbřeze přijímají západní styl. V tomto smyslu mi Evropa proti Koreji připadá jako starší dáma v letech.

Pohyboval jste se na hranici mezi Severní a Jižní Koreou. Jak to tam vypadá?

Atmosféra je tam opravdu napjatá. Pamětníci u nás to dobře znají z dob totality. Když přijedete na hranici, jsou tam ostnaté dráty a na jedné straně jsou „ti zlí“, na druhé „ti dobří“. Celé dopoledne jsme přes hranice až k nám slyšeli propagandistickou hudbu, kterou tam lidem hlasitě pouštějí z amplionů. Na hranici jsem navštívil obrovský hřbitov těch, kteří po změně režimu utekli do Jižní Koreje s nadějí, že se jednou vrátí do své domoviny. To se ale nepovedlo, a tak je pohřbili alespoň co nejblíže jejich vlasti.

Jak to vnímají lidé žijící poblíž hranice? Je tam ve vzduchu cítit možnost případného konfliktu? Mají strach?

Když proběhne nějaký test a je riziko konfliktu, křesťané se intenzivněji modlí, ale jinak se nebojí. Podle mě věří, že je to jen rétorika a že k reálnému užití zbraní nejspíš nedojde. Ale co se týče řešení vztahu se Severní Koreou, v tom nejsou lidé jednotní. Nevědí, jestli mají dál tuto zemi podporovat – finančně, potravinami, elektrickou energií – jenom proto, aby nepokračovala válka, která vlastně formálně existuje dál (v roce 1953 bylo podepsané jen příměří o neútočení), anebo jestli by měli Severní Koreu přestat hospodářsky podporovat a urychlit tak pád tamního režimu.

Na jedné straně Jihokorejci touží, aby byla Korea jednou zemí, a je tam spousta dobrých aktivit, které se snaží tomu pomáhat, ale na druhé straně na to nemají přímý vliv. Navíc si nejsou jistí, za jakých okolností by se to mělo stát a v jakém časovém horizontu. Tohle názorové rozdělení mezi Jihokorejci považuji vzhledem k jednotě celého Korejského poloostrova za větší problém než ostnatý drát na hranicích.

Setkal jste se s nějakým severokorejským uprchlíkem?

Seděl jsem u stolu s člověkem, jemuž se odtud povedlo emigrovat a který teď aktivně pomáhá lidem v Severní Koreji. Bylo to na setkání nadace německé politické strany CSU, která finančně podporuje projekty sloužící k rozvoji obou zemí. Podporují tam různé ekologické aktivity, pořizují lidem zemědělskou techniku a snaží se pomáhat konkrétním lidem v konkrétních situacích. Přes hranici je těžké se dostat, ale prostřednictvím projektů to není nemožné, byť je tam ostnatý drát.

O uprchlíky je v Jižní Koreji tedy dobře postaráno?

Určitě ano. Většina tam má příbuzné. Pak se společně snaží podporovat projekty, které napomáhají ke sblížení.

Ví se, jak na tom jsou křesťané v Severní Koreji?

Na to neumím odpovědět, ale pravděpodobně všechny kostely by tam měly být zrušené a zbourané. Na základě toho nechal na území Jižní Koreje jeden biskup postavit Kostel smíření, což je kopie chrámu, který byl v Severní Koreji zbouraný a historicky patřil k prvním na Korejském poloostrově. Do tohoto kostela se chodí jihokorejští křesťané modlit za smíření. Tam jsme také vedli dva semináře.

KATEŘINA ŠŤASTNÁ


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Články



Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay