Vydání: 2007/27 Velehradské dvojčíslo, 2.7.2007

V následujícím testu vám chceme představit devět osobností, jejichž jména se pojí s Velehradem – některá zásadně, jiná spíše symbolicky. Uhádnete, kdo se za jednotlivými „medailonky“ skrývá? A jakou akci zmiňuje doprovodná fotografie?

1) Zachoval našemu národu neuvěřitelný poklad téměř dvou tisíc moravských lidových zpěvů, a tím položil základ ke kulturně-folkloristickému studiu. Písně sbíral, třídil a zapisoval s neuvěřitelnou pílí a svědomitostí, často i v deseti rozličných verzích. Tento národní buditel byl zároveň katolickým knězem a působil jako profesor bohosloví v Brně. Z jeho odborných prací vyniká Výklad Písma svatého Nového zákona a překlady církevních otců i jiných spisovatelů starověku. V jubilejním roce 1863 sloužil na Velehradě k tisícileté památce příchodu sv. Cyrila a Metoděje slavnostní mši svatou a velehradské svatyni při té příležitosti daroval svůj vzácný kalich.

2) Věhlasný skladatel velehradských cyrilometodějských písní se narodil roku 1826 v Třebíči. Jako kněz se přátelil s F. Sušilem a dalšími knězi-vlastenci a rozšiřoval mezi lidem knihy z Dědictví cyrilometodějského aj. Napsal a vydal řadu básní (např. Velehradky či Kytice velehradská), ale nejvíce rozšířeny a oblíbeny byly jeho velehradské poutnické písně, z nichž dodnes vane duch zbožnosti i vlastenectví. Sám jim přikládal cenu největší, neboť vnikaly v nejširší lidové vrstvy a mnohé z nich znárodněly. Nasbíral i mnoho pohádek a pověstí z okolí Sloupu, kde v mládí kaplanoval.

3) Byl moravským zemským archivářem v Brně, ale proslul především jako autor badatelské práce O poloze starého Velehradu, v níž obhájil a zachoval Moravě její staroslavný Velehrad, a to v místech, kde dodnes stojí. Tím získal nehynoucí zásluhy o toto poutní místo a byl zván „slovutným obhájcem staroslavného Velehradu cyrilometodějského“. Je také autorem Knihy pro každého Moravana obsahující dějiny Moravy. Byl držitelem mnoha vzácných uznání a vyznamenání – např. papežského řádu sv. Sylvestra. Zemřel roku 1901 a básník V. Šťastný mu věnoval verše: „Tys byl z těch našich velkých bohatýrů, / jenž neváhal jsi za svou vlasť i víru / vždy tasit meč a pravdy jasný štít.“

4) Píše se o něm: „I když své srdce rozdělil na dvě poloviny, které věnoval Velehradu a Svatému Hostýnu, Velehradu přec daroval srdce celé.“ Pořádal poutě na Svatý Hostýn a zasloužil se o obnovu tohoto poutního místa. Zatímco Hostýn byl pro něj srdcem především lidové víry, s Velehradem spojoval dílo intelektuální. Prezentoval ho jako kolébku víry našeho národa i všech Slovanů. Připravil zde tři tzv. unionistické kongresy, které v mnohém předznamenaly dnešní ekumenické snahy, a založil zde vědeckou společnost Akademie velehradská. Zemřel v roce 1923 v pověsti svatosti a byl pohřben přímo ve velehradské bazilice.

5) Na Velehradě strávil válečná léta – nejdřív v jezuitském noviciátě a poté na řádových studiích filozofie. Ve svých pamětech vzpomíná: „Ovanul mě zde cyrilometodějský duch, kterému jsem věnoval i několik veršů: Ó, zazni písni jásavá, / kde Mojmírova Morava / o dávné slávě sní, / kde svatá slova Cyrila / do srdce zvonů ulila / svůj pozdrav poslední.“ Hned po válce začal vyučovat na velehradském jezuitském gymnáziu český a ruský jazyk a zároveň zastával funkci prefekta v tamním chlapeckém internátě. Brzy však odchází na teologická studia do Holandska a po komunistickém puči 1948 zůstává v exilu. Právě pobyt na Velehradě zásadně ovlivnil jeho další životní směřování. Dnes patří k světově uznávaným odborníkům na spiritualitu křesťanského Východu a cyrilometodějská otázka se stala tématem mnoha jeho přednášek, článků a prací.

6) Roku 1991 byl vyznamenán titulem francouzského ministerstva kultury „Rytíř umění a literatury“. Patří mezi významné české skladatele moderní a soudobé vážné hudby. Jeho rozsáhlá tvorba (přes 200 skladeb) zasahuje do mnoha žánrů: od opery přes balet, komorní hudbu až po orchestrální díla. Těžiště jeho díla je přitom ve vokálních a varhanních skladbách. S postupem času se jeho pozornost upíná především k hudbě duchovní, v níž dominuje zhudebňování biblických předloh. Za své celoživotní dílo byl právě na Velehradě oceněn Řádem svatého Cyrila a Metoděje. Hudbou se zabývají i tři jeho synové David, Marek a Kryštof.

7) Podílel se na výzdobě papežské kaple Redemptoris Mater ve Vatikánu, do níž zhotovil oltář, ambon, poutní kříž, svícny, kropenku a papežský trůn. „Jako pravý Moravan zalil do oltáře i velehradskou hlínu – vždyť také jde o první slovanskou a českou svatyni ve Vatikánu,“ říká o něm kardinál Špidlík. Ostatně právě na Velehradě tento sochař žije a tvoří.

8) Jako první žena obdržela na národní pouti na Velehradě vyznamenání určené křesťanským umělcům – Řád svatého Cyrila a Metoděje. Je autorkou poezie, náboženských hymnů, básnických textů a libret pro skladby k poctě českých světců. Je též autorkou několika desítek knih pro děti. Její otec byl známý básník, který do širokého povědomí vstoupil především svou básnickou skladbou Popelka Nazaretská.

9) „Ubývá míst, kam chodívala pro vodu“ – zpívá ve své písni na verše Jana Skácela houslista, zpěvák a primáš souboru, který se soustřeďuje především na folklorní hudbu. Je také autorem filmové a divadelní hudby, v současnosti skládá i hudbu vážnou. Jeho nejznámější desky nesou název Ozvěny duše, O slunovratu a Mys dobré naděje. V posledních letech je pravidelným hostem na Velehradě, kde vystupuje na koncertech Lidí dobré vůle.

Správné odpovědi:
1) František Sušil, 2) Jan Soukop, 3) Vincenc Brandl, 4) Antonín Cyril Stojan, 5) Tomáš Špidlík, 6) Petr Eben, 7) Otmar Oliva, 8) Zuzana Nováková – Renčová, 9) Jiří Pavlica, 10) Ruční přepisování Bible