Vydání: 2016/9 Papež se vrátil z jámy lvové, 23.2.2016, Autor: Jiří Macháně

Jako hosty je na duchovním cvičení přijali trapisté ve svém klášteře v Novém Dvoře. Exercitátorem jim byl rodák z Francie a opat novodvorského kláštera Dom Samuel Lauras. „Vycházel i ze své připravované knihy, v níž hodnotí církevní život ve své nové vlasti, neboť od podzimu loňského roku se stal také občanem České republiky,“ prozradil kardinál Dominik Duka a zároveň přiblížil pohled opata Laurase na církev v Čechách: „Považuje sebe i opatství za její součást. Podtrhl důstojnost liturgie i provedení liturgické reformy v našich zemích. Upozornil na zavřené kostely, které nedávají možnost k modlitbě, připomněl i nedostatečnou úctu k našim národním světcům a měl postřehy i k výchově seminaristů.“
Samota v odloučení od všední rutiny
Každý z pastýřů našich diecézí zůstal v klášterním domě pro hosty po celý týden docela sám, bez sekretářů a asistentů, odstaven od práce a svého prostředí. Každý z nich obýval jeden pokoj domu pro hosty. Denní režim pak biskupové sdíleli s komunitou mnichů. „Klášter se nachází v krajině odříznuté od světa, našel jsem tam prostor k meditaci, je to místo pokoje. Z mnichů zářil úsměv, pokoj a radost. I oni jistě procházejí krizemi a zkouškami, ale jejich společná modlitba i práce působily velmi pokojně,“ popsal své dojmy z exercicií českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Spolu s mnichy mohli biskupové podle jeho slov prožívat i denní řád modlitby. „I té noční. Měli jsme příležitost vstoupit do hlubokého způsobu jejich života,“ poznamenal biskup.
Pražský arcibiskup Dominik Duka pak prozradil, že ne všichni byli schopni chodit do chóru i v noci. „Kdo není zvyklý, těžko se tomuto rytmu přizpůsobuje,“ vysvětlil pražský arcibiskup, který mnichům poděkoval za symbiózu, kterou s nimi mohli biskupové prožít. Život komunity inspiroval i litoměřického biskupa Jana Baxanta. „Odvezl jsem si z Nového Dvora touhu po soustředěné a tiché modlitbě bratří trapistů. Stejně působivé je i mimořádné prostředí. Být mnichem je jen pro opravdu povolané od Pána Boha. Žijí v naprosté odloučenosti ode všeho a ode všech, v naprostém tichu,“ sdělil KT své postřehy Jan Baxant.
Jednoduché jídlo i mytí nádobí
U trapistů je běžnou praxí, že hosty zvou nejen k modlitbě a jídlu, ale i k pomoci s úklidem. „Po každém jídle jsme po sobě umývali nádobí a připravovali stoly na to příští,“ prozradil litoměřický biskup. Menu bylo podle jeho slov velmi prosté. „Celý týden jsme neměli maso, pokud nepočítám šunku k večeři. Jídlo bylo inspirované lehkostí italské nebo francouzské kuchyně,“ doplnil Jan Baxant.
Oslovení biskupové se shodují v tom, že z Nového Dvora odjíždějí duchovně povzbuzení, občerstvení a odpočatí. „Pro nás byly exercicie velkou reflexí i ponořením do duchovních vod, které jsou těmto kontemplativním řádům vlastní,“ podělil se o závěrečné postřehy kardinál Dominik Duka.
Se spokojeností se netajil ani litoměřický biskup: „Na týden jsem získal odstup od běžných, rutinních záležitostí biskupského úřadu. I biskup potřebuje být na nějaký čas vzdálen od lidí,“ přiznal Jan Baxant. „Při exerciciích mě oslovil důraz na péči o křesťanské rodiny, povolání a doprovázení kněží. Při povinnostech, které biskup má, je potřeba, aby si udělal čas být s kněžími – mluvit s nimi, formovat pro službu věřícím a naslouchat jim v jejich potřebách a těžkostech,“ zdůraznil českobudějovický biskup Kročil.
Na závěr biskupové navštívili také nedaleké premonstrátské opatství Teplá. „Tam jsme se pomodlili za člena tamní řeholní komunity, vážně nemocného biskupa Františka Václava Lobkowicze. Uvítal nás tam jeho rodný bratr, opat,“ uzavřel kardinál Dominik Duka.