Akademická farnost oslavila 20 let

Vydání: 2010/6 Kmotrovství, 1.2.2010, Autor: Tomáš Kutil

Slavnostní bohoslužbou v neděli 31. ledna oslavila studentská farnost u Nejsvětějšího Salvátora v Praze dvacetileté výročí své existence. Po mši následovalo agapé doprovázené živou hudbou. Sakristie praskala ve švech – slavit přišlo mnoho současných, ale i bývalých členů akademické farnosti. Součástí oslav byl i sobotní ples a úterní společné setkání všech „pamětníků“.

Pražský kostel u Karlova mostu byl už od začátku nedělní mše plnější než obvykle – a jak je u studentů obvyklé, i po zahájení bohoslužby přicházeli stále další. Také tradiční úvodní liturgický průvod dával tušit, že se děje něco speciálního. Za téměř dvěma desítkami ministrantů kráčelo sedm koncelebrantů. „Dnes je nám dvacet let,“ těmito slovy zahájil P. Tomáš Halík slavnostní bohoslužbu a přirovnal akademickou farnost k dvacetileté dívce se všemi „dobrými i špatnými vlastnostmi, které k tomuto věku patří“. V kázání pak zavzpomínal nejen na počátky farnosti v roce 1990, ale symbolicky propojil dvacetiletí farnosti se svým životem. „Když mi bylo dvacet let, byl jsem plný nápadů a myslel jsem si, že můžu dokázat téměř cokoliv. Zakrátko ale euforii zašlapaly ruské okupační tanky,“ vzpomínal P. Halík. Jedním z jeho nápadů, který tehdy pásy tanků převálcovaly, byla snaha o založení akademické farnosti. O deset let později stála před Tomášem Halíkem nová výzva: kněžství. „To, co jiní tajně vysvěcení kněží brali jako nutnost, jsem vzal jako příležitost – propojit kněžství a civilní povolání,“ prozradil P. Halík a dodal: „Tuto symbiózu mohu žít dodnes a vnímám, že moje civilní zaměstnání je velkou zásobárnou a studnicí pro mé kněžství.“ Během mše si všichni přítomní připomněli i téměř tisíc lidí, kteří během trvání studentské farnosti přijali různé iniciační svátosti nebo si zde udělili svátost manželství. „Mnoho lidí přišlo do naší farnosti s dětskou vírou a odcházeli už s dospělou – racionálně mužskou nebo hluboce ženskou vírou,“ připomněl P. Halík s odkazem na druhé liturgické čtení, v němž sv. Pavel popisuje právě přerod dětství do dospělosti. V závěru mše nemohlo chybět poděkování. V první řadě Bohu, ale i kněžím, kteří U Nejsvětějšího Salvátora sloužili před rokem 1948 – byli mezi nimi i významní čeští teologové Antonín Mandl, Oto Mádr či Josef Zvěřina. Po závěrečném požehnání se velká část osazenstva vydala do sakristie, kde slavnost pokračovala společným agapé. „Česky se tomu říká raut,“ řekl s úsměvem P. Halík, když zval účastníky bohoslužby do sakristie.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2016

Roráty lákají nejen věřící

Na ochoz šikmé věže stoupají po 194 schodech každou adventní neděli muzikanti. Nikoliv v italské Pise, ale v chodských Domažlicích, kde se jim věž už při stavbě také naklonila.

celý článek


Teď se zklidnit? Děláte si legraci?

Dobře znáte ten pocit. Je tu advent… a všechno se zrychluje. Času ubývá a restů, které máme vyřídit do konce roku, naopak přibývá. A do toho přichází KT s provokativním…

celý článek


České turné o Matce Tereze

Hotové přednáškové turné absolvoval minulý týden v České republice P. Leo Maasburg, který byl řadu let blízkým spolupracovníkem Matky Terezy. Jeho vyprávění s napětím…

celý článek


Betlémská výstava putuje za starými symboly

Až do podhoubí vánočních zvyků a tradic se vydává letošní ročník výstavy v Betlémské kapli v Praze. Název Slunce a betlémy napovídá, že k oslavám evangelijního…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay