Vydání: 2004/31 Mám strach být ošklivý, 1.9.2004, Autor: Kateřina Beščecová

Biskup Ladislav Hučko navštívil Světový kongres v Bangkoku
Šestého Světového kongresu o pastorační péči o turisty se začátkem července zúčastnilo 120 delegátů ze 30 různých zemí světa. Konal se v Thajsku, v oblasti, která je nechvalně proslulá tzv. sexuálním turismem. Překvapivý je i fakt, že Papežská rada pro pastoraci mezi vystěhovalci a turisty konferenci pořádala v zemi s 95 procenty příslušníků buddhistického náboženství.

„V Thajsku je sice jen 250 tisíc katolíků, což je hodně málo, ale zase mají asi 300 kněží a 250 seminaristů a církev je tam velice živá,“ říká biskup Ladislav Hučko, apoštolský exarcha řeckokatolické církve v České republice, který má v rámci České biskupské konference na starosti pastoraci turistů. Nejen pro země, které po pádu železné opony ožily přílivem návštěvníků ze zahraničí, ale i například pro oblasti, jako je Itálie, je fenomén duchovní péče o turisty poměrně novou záležitostí. Během kongresu zaznělo, že je to „nový způsob hlásání evangelia“, který tu ještě před dvaceti lety nebyl.

ZKUŠENOSTI JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ POMOHOU VŠEM
„Každoročně se v rámci rozmanitých turistických cest pohybuje po světě 700 milionů lidí a v turistickém průmyslu je zaměstnaných dalších 200 milionů. Církev by se o ně měla starat ze dvou hledisek: z hlediska těch, kteří cestují, a z hlediska těch, kdo turisty přijímají a pečují o ně. Měla by tedy vytvářet pro turisty podmínky, aby jejich cesta byla užitečná i z duchovního pohledu, a formovat křesťansky ty, kdo jim služby poskytují – především vychovávat věřící, aby neměli předsudky, nýbrž vnímali turisty jako bratry, ocenili možnosti setkávání, navazovali s nimi vztahy, a tak se zbavovali mnohých předsudků,“ vysvětluje biskup Ladislav Hučko.

Na konferenci se projednávaly také situace v konkrétních zemích, ve východní Africe, na Filipínách, na Středním východě, v Jeruzalémě, ale pochopitelně i v domácím Thajsku, kde se hovořilo o sexuálním turismu a zneužívání dětí. Zazněly tam konkrétní zkušenosti z Francie a Argentiny, kde jsou na katolických univerzitách zřizovány katedry pastorace turistů. Existují studijní zaměření na výchovu animátorů a průvodců, kde se učí nejen jazyk a náboženství, ale i politika, zeměpis či kultura cizí země. „Ti kdo provázejí turisty, mohou být novými hlasateli evangelia. Zároveň – a to je velmi důležité - se učí nevidět v turistovi jen člověka, ze kterého lze vyždímat peníze, ale bratra, kterému slouží,“ dodal biskup.

Biskup Ladislav Hučko

Křesťanský kongres o pastoraci turistů se konal v tradičně buddhistickém Thajsku.

Úkoly pro Českou republiku
Také v naší zemi je fenomén pastorace turistů záležitostí naprosto novou. „Zatím se dělají jen jednorázové akce a bude potřeba to pojmout komplexněji. Je to nová věc, nová povinnost, ale i nová možnost,“ říká Ladislav Hučko. Na základě zkušeností z kongresu navrhl některé úkoly pro naši zemi: zajistit pro turisty co nejvíce možností zúčastnit se bohoslužby ve vlastním jazyce, vybrat vhodné kněze, kteří se jim budou věnovat, po celý den umožnit vstup do kostelů, kde je velký cestovní ruch, ovšem ne jako na turistickou atrakci, kde se platí za vstup, ale jako do míst modlitby a ztišení, vychovávat křesťanské průvodce, zřizovat kaple a meditační prostory na letištích a nádražích, zpracovat propagační brožurky o významných místech křesťanské historie v naší zemi, podporovat výměnné zájezdy mezi farnostmi. (Podrobněji na tisk.cirkev.cz)