26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Papež překvapil i ve Svaté zemi

27. 5. 2014

|
Tisk
|

Františkova apoštolská cesta ve Svaté zemi trvala tři dny (24. – 26. května). Navštívil při ní tři státy. A týkala se vztahů mezi třemi náboženstvími. Ve jménu Nejsvětější Trojice se zde sešli vůbec poprvé v dějinách křesťané různých vyznání nad
Božím hrobem.

Vydání: 2014/22 Papež překvapil i ve Svaté zemi, 27.5.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Sám papež přitom cestoval ve trojici starých argentinských přátel – společně s rabínem Abrahamem Skorkou z Buenos Aires a argentinským představitelem islámu Omarem Ahmedem Abudou.

A také se třemi kardinály a sedmdesáti novináři. „I pro vás to bude velmi namáhavá cesta. Musíte se dívat, psát a myslet, tedy hodně věcí najednou. Děkuji vám za to a ze srdce se za vás modlím,“ pronesl na jejich adresu, když se ještě v letadle s každým z novinářů pozdravil. Za „malý zázrak“ označil tento přís-
tup k novinářům vatikánský mluvčí P. Federico Lombardi SJ.

KRÁL COBY ŘIDIČ

Prvním cílem nástupce sv. Petra bylo Jordánsko, jehož pětinu obyvatel tvoří uprchlíci z Palestiny, Iráku a Sýrie. Za to také papež jordánskému králi Abdalláhu II. poděkoval a vyzval světovou veřejnost, aby Jordánsko v této starosti o uprchlíky podpořila. „Kde ideologie šíří neznalost a nedůvěru, může náš společný hlas přinášet porozumění a dobrou vůli,“ pronesl hášimovský panovník ve svém paláci před svým hostem z Říma, kterého také monarcha osobně provezl coby řidič po Zajordání. Ještě předtím sloužil Svatý otec mši na zcela zaplněném stadionu v Ammánu s kapacitou 25 tisíc lidí (mnozí se tam nevešli a sledovali bohoslužbu na obřích obrazovkách vedle stadionu). Při ní poprvé přistupovalo ke svatému přijímání na 1 400 dětí.

U tématu dětí František setrval i další den, když jej a jeho doprovod jordánské vojenské vrtulníky přepravily do nedaleké Palestiny, a sice přímo do Kristova rodiště – Betléma. Na náměstí Jesliček pronesl kázání na vánoční motiv: „To bude pro vás znamením – naleznete nemluvňátko…“ – a sám v tomto hledání šel příkladem: Po obědě s osmi palestinskými rodinami ve františkánském konventu a návštěvě betlémské baziliky a jeskyně Narození se vydal do nedalekého uprchlického tábora, kde se setkal s několika stovkami dětí.

OBNOVA U BOŽÍHO HROBU

Svatý otec se v Betlémě v neposlední řadě postaral o nejméně dvě překvapení. Jednak při cestě na zmíněné náměstí Jesliček najednou v blízkosti betonové zdi oddělující Betlém od izraelského území poručil, aby konvoj zastavil, a sám vyšel z auta, aby se u této zdi pomalované graffiti pomodlil. Před modlitbou Regina Caeli zase palestinského prezidenta Abbáse a izraelského prezidenta Perése pozval do Vatikánu ke společné modlitbě za dar pokoje. Oba toto pozvání následně přijali. Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin už s předstihem uvedl, že Františkova mise má podpořit pokoj ve Svaté zemi. A také zabránit tomu, aby se stala „muzeem“ bez křesťanů.

Proto se vlastním vrcholem této papežské cesty mělo stát povzbuzení zdejších křesťanů různých vyznání, jakož i setkání (dokonce trojí!) s ekumenickým konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I., jenž je kvůli svému sídlu v Istanbulu (Cařihradu, Konstantinopoli) považován za hlavního mluvčího pravoslavného světa. Toto ústřední setkání se událo minulou neděli v podvečer u Božího hrobu, kde se spolu s nimi modlili zástupci dalších ritů, které tu mají od roku 1757 zajištěný „status quo“ (řecký, arménský, koptský, etiopský, syrský), a přítomni byli také zástupci anglikánů a luteránů.

„Svatosti, milovaný bratře, všichni drazí bratři, odložme stranou váhání, která jsme zdědili z minulosti, a otevřeme svoje srdce působení Ducha Svatého, Ducha lásky a pravdy, abychom společně hbitě kráčeli k požehnanému dni našeho znovu nalezeného plného společenství,“ vyjádřil František tutéž touhu, kterou v Jeruzalémě v předvečer svého utrpení vyslovil Pán církve.

NOVÝ OLIVOVNÍK

Poslední den návštěvy Svaté země byl věnován Jeruzalému. Římský biskup se nejprve odebral na Planinu mešit, kde spolu s velkým muftím vstoupil do Skalního dómu – islámské svatyně uprostřed Chrámové hory – odkud údajně Mohamed vystoupil do nebe. Dále František sestoupil ke Zdi nářků, kde se objal se svými přáteli, kteří jej doprovázeli: rabínem Skorkou a imámem Omarem. Poté odjel položit květiny na Herzlovu horu (Theodor Herzl byl zakladatelem sionistického hnutí, jež od konce 19. století organizovalo židovské přistěhovalectví do Palestiny) a také do památníku holokaustu Jad vašem.

Římský biskup se ještě týž den měl setkat s politickými představiteli státu Izrael a se seminaristy, kněžími a řeholníky v getsemanském kostele. Na tomto místě měl také zasadit malý olivovník vedle stromu, který zde před padesáti lety zasadil Pavel VI. Ostatně právě kvůli tomu, aby uctil první historickou návštěvu svého předchůdce ve Svaté zemi, jež otevřela novou etapu vztahu katolické církve s pravoslavím, se František na tato biblická místa letos vydal. Před půlstoletím se zde totiž setkali Pavel VI. s konstantinopolským patriarchou Athenagorasem I., což vedlo k odvolání tisíc let staré vzájemné exkomunikace. 

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou