26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Vyděděnec, jehož čas přišel

23. 6. 2010

|
Tisk
|

Vydání: 2010/26 Gustav Mahler, 23.6.2010, Autor: Aleš Palán

„Můj čas teprve přijde.“ Tak zní snad nejslavnější citát hudebního skladatele Gustava Mahlera. Rodák z Kaliště na Českomoravské vysočině měl pravdu: jeho tvorba dnes v oblasti vážné hudby patří mezi ty nejhranější a nejoceňovanější; odborníci ho řadí mezi pět nejvýznamnějších skladatelů historie. V těchto dnech uplyne od narození Gustava Mahlera sto padesát roků.

Gustav Mahler si po celý život připadal jako vyděděnec. Původem Žid v převládajícím katolickém prostředí, pocházející z německy hovořící rodiny usazené na česko-moravském pomezí, vyrůstající mezi despotickým otcem a senzitivní matkou. Rakušané si Mahlera, který dosáhl vrcholu své kariéry ve Vídni, ne bez logiky přivlastňují – je to „jejich“ nejvýznamnější symfonik, ve Vídni ostatně letos probíhají rozsáhlé mahlerovské oslavy. Ani Češi se ale nechtějí Mahlera vzdát – i na území naší republiky probíhají oslavy jeho kulatého výročí. Za „svého“ mohou Češi Mahlera označovat nejen kvůli jeho rodišti a místu, kde vyrůstal, nýbrž i proto, že inspiraci čerpal mimo jiné z českých lidových písní. Gustav Mahler se v malé obci Kaliště u Humpolce narodil 7. července 1860. Tady však prožil jen několik měsíců. Rodina se záhy přestěhovala do Jihlavy – v té době jednoho z největších měst na Moravě s dominantním německým národnostním živlem. O tom, že je Gustav Mahler hudebně nesmírně nadaný, nebylo pochyb – už v útlém věku vystupuje na hudebních produkcích a píše první skladby.

Do Vídně a do celého světa

Z provinční Jihlavy odešel patnáctiletý Gustav na základě otcova svolení na vídeňskou konzervatoř. Ve dvaceti letech začíná působit jako dirigent: v Lublani, Olomouci, Praze, Lipsku, Budapešti, Hamburku a konečně ve Vídni, v kulturním centru tehdejší střední Evropy. Jmenování do funkce šéfa zdejší prestižní Státní opery bylo podmíněno přestupem na katolickou víru. Mahler, který judaismus do hloubky nepraktikoval, v tom neviděl žádný problém; občasným antisemitským výtkám se nicméně ani po konverzi nevyhnul. Historikové uvádějí, že vídeňská opera prožila pod Mahlerem období největšího rozkvětu. Přesto poslední roky svého života tráví Mahler jako kapelník Metropolitní opery v New Yorku. Jako nemocný muž se vrátil zemřít do Vídně, kde také v jednapadesáti letech 18. května 1911 umírá. Monumentalita a rozcitlivělost, otázky směřující k věčnosti i těkavé imprese – to vše je v hudbě Gustava Mahlera slito v jednom syntetizujícím proudu. Mahler je autorem desítky symfonií (poslední zůstala nedokončená), v nichž překračuje kodifikované nástrojové obsazení i počet a charakter jednotlivých vět. Ohlas získávají i jeho písně, jako třeba Chlapcův kouzelný rok či Písně potulného tovaryše. Základ k současné Mahlerově popularitě položil americký dirigent a skladatel Leonard Bernstein. Společnosti Gustava Mahlera najdeme dnes nejen v Evropě a Severní Americe, ale například i v Asii.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou