26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Vít Tajovský - vladař tohoto kraje

8. 12. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/50 Bohumil Vít Tajovský, 8.12.2009, Autor: Aleš Palán

Z příběhu, který ve svém humpoleckém domku vypráví Helena Sukdoláková, až mrazí; říkal jí ho pater Jan Bárta. Ten ještě jako student doprovázel v sedmdesátých letech želivského opata Bohumila Víta Tajovského při jeho návštěvách Polska. V Krakově byli hosty arcibiskupa Wojtyly. Když se pak vraceli domů, Tajovský prohlásil: „Tohle je budoucí papež.“ „Otče, probuďte se, jak by to bylo možné?“ podivil se P. Bárta a přišlo mu to jako jeden velký úlet; větu si nicméně zapsal do deníku. Karol Wojtyla byl skutečně papežem zvolen. Na den přesně deset let poté, co Vít Tajovský svá prorocká slova vyřkl.

V těchto dnech si připomínáme jiných deset let – těch, které uběhly od úmrtí mimořádné osobnosti, jakou Bohumil Vít Tajovský beze sporu byl. „Byl to vladař tohoto kraje,“ charakterizuje ho beze stopy patosu jeho známá Helena Sukdoláková, „člověk nesmírně otevřený, přítel všech, laskavý a vlídný, a přitom křemínek – dočista nezlomný.“

Až se vrátím na svobodu…

Bohumil Tajovský se narodil v Klanečné 3. března 1912. Do školy chodil v sousedních Poděbabech, do gymnázia v tehdejším Německém Brodě, do semináře v Hradci Králové. Když vstoupil do želivské kanonie premonstrátů, přijal řádové jméno Vít. V dalším studiu mu zabránila světová válka, vyučoval tedy na gymnáziu v Humpolci. Po válce zastupoval starého opata Vavrouška a v lednu 1948 byl pak zvolen na jeho místo. Ještě v únorových dnech 1948 mu komunisté zakázali učit. Poté co byl biskupem požádán, aby vyšetřil okolnosti tzv. číhošťského zázraku, byl zatčen a o Velikonocích 1950 v prvním monstrprocesu s představiteli církevních řádů odsouzen na dvacet let žaláře. Odseděl si jich jedenáct. V Mírově, Valdicích a Leopoldově se sešel s elitou národa: zavřeni s ním byli univerzitní profesoři, spisovatelé, generálové, duchovní… Ale také komunisté, které mezitím semlely stalinské čistky. Mezi jinými Gustáv Husák. „Nějakou dobu nocovali na jedné cimře,“ vzpomíná na vyprávění Víta Tajovského paní Sukdoláková. „Vězni si museli hradit byt a stravu, zůstala jim jen nepatrná částka – třeba na zubní kartáčky. Husák si za to, co mu zbývalo, denně kupoval Rudé právo a četl ho od první do poslední řádky. Panu opatovi říkal: „Až se vrátím na svobodu, budu prezidentem a dám vám amnestii. Ne že byste si trest nezasloužil, ale protože se ke mně vždycky chováte slušně.“ Vít Tajovský dokázal skutečně laskavě a s láskou jednat i se svými odpůrci. Na svobodu se vrátil na amnestii v roce 1960 s vážně podlomeným zdravím, ale duševně nezlomen. Ačkoliv ho sledovala StB, dokázal obnovit tajné fungování želivských premonstrátů a komunitu dovést až do Želiva, který byl na začátku devadesátých let kanonii navrácen. Do té doby se živil jako lesní dělník, topič, archivář, během Pražského jara mohl krátce působit jako duchovní i na veřejnosti. Od roku 1971 byl v invalidním důchodu – o to víc času mohl věnovat pastorační práci. Vít Tajovský obdržel několik státních vyznamenání, ale ten skutečný metál mu ve vzpomínkách vystavují lidé, s nimiž se setkal a které ovlivnil. Vzpomínají na něho jako na duchovního průvodce, věrného přítele a ryzího člověka. Bohumil Vít Tajovský zemřel ve zdech svého milovaného želivského kláštera 11. prosince 1999. Bylo to na den přesně padesát let od chvíle, kdy se za zády patera Toufara pohnul v Číhošti křížek… Vít Tajovský je na pravdě Boží; některá tajemství tu zůstávají s námi.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou