Ukrajinci v ČR: starousedlíci i nelegálové

Vydání: 2009/20 Pastorace ukrajinců, 15.5.2009, Autor: Aleš Palán

U pokladny supermarketu vám namarkují nákup. Přijdou vám opravit kapající kohoutek nebo uklidit po malířích. V jejich domovské zemi byste je ale možná potkali spíš na univerzitách nebo v nemocnicích. Ukrajinci. V České republice jich dnes pobývá více než 150 tisíc.

Místem, kde se dá smysluplně pracovat nebo plnohodnotně žít, se Česká republika stala pro obyvatele Ukrajiny už před mnoha lety. Největší migrační vlna přichází do Prahy na počátku 20. století, kdy se ukrajinským vlastencům nepodařilo vytvořit samostatný stát. „V meziválečném období se Československo stalo největším politickým, vědeckým, kulturním a duchovním centrem zahraniční ukrajinské komunity v Evropě. V Česku vycházely ukrajinské noviny, časopisy, působila nakladatelství, střední a vysoké školy, muzea, spolky apod,“ uvádí internetové stránky ukrajinského velvyslanectví. Poté, co se západně od Chebu spustila „železná opona“, mnoho ukrajinských intelektuálů, studentů a umělců odešlo dále na Západ. Přesto řada ukrajinských starousedlíků v českých zemích zůstala. Dnes se k ukrajinské národnosti hlásí 22 tisíc občanů ČR – tedy tolik, kolik jich žije v jednom průměrně velkém okresním městě. Mnohem víc Ukrajinců k nám však přišlo v devadesátých letech za prací. Podle několik měsíců starých údajů Cizinecké policie pracuje v ČR legálně 125 tisíc Ukrajinců. Dvě tři desítky tisíc dalších lidí je zde na černo. Znalci tvrdí, že těchto „nelegálů“ je u nás dnes podstatně méně než před pár lety. Důvodem tohoto poklesu není primárně kvalitnější policejní dohled, ale možnost jít pracovat ještě dál na Západ. Na Ukrajině žije 45 milionů obyvatel; zhruba 80 % z nich jsou Ukrajinci, největší menšinou jsou Rusové. Téměř dvě třetiny Ukrajinců o sobě říkají, že jsou věřící. Religiozita je zde silnější na západě země, zatímco východ – inklinující k Rusku – je více bezvěrecký. Nejrozšířenějším náboženstvím je pravoslaví: část věřících se hlásí k moskevskému, část ke kyjevskému patriarchátu. V západní části Ukrajiny je jedničkou řeckokatolické vyznání. Velikonoce a Vánoce jsou na Ukrajině slaveny podle juliánského kalendáře, tedy o něco později než u nás. Římských katolíků jsou na Ukrajině zhruba 2 %. Menšinami jsou také vyznavači islámu na Krymu a judaismu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay