TGM neuškodil církvi víc než my sami

Vydání: 2013/2 Turisté odmítali, farníci přispívali, 10.1.2013, Autor: Michal Pehr

Masaryk byl člověkem, jenž v pravém slova smyslu vyrůstal z katolictví a po celý život si uchoval víru v Boha, která byla v mnoha ohledech pochybující, ale o Bohu stvořiteli jako takovém nikdy nepochyboval.

Masaryk pocházející z Moravského Slovácka byl v mládí, jak sám později přiznal, „zuřivým“ katolíkem. Karlu Čapkovi dokonce popisoval, jak přivedl na katolickou víru jednu německou luteránskou ženu. Doslova uvedl: „Byla to Němka a já do ní mluvil tak dlouho, až přestoupila.“

V dospělosti se však s katolickou církví radikálně rozešel. Své první pochybnosti popsal slovy: „Asi v kvintě jsem ohlásil páteru Procházkovi, že nemohu jít ke zpovědi. Páter Procházka mne měl rád, byl to dobrý a opravdu náboženský člověk, domlouval mi tak, až plakal, ale já jsem si nedal říci. Mně se nelíbil ten formalism – dnes je mně vina odpuštěna a zítra začnu hřešit znova. Vyznat se z hříchů proč ne, ale víc nehřešit, o to jde.“

Jeho pozdější radikální rozchod ovšem neznamenal, že by Masaryk víru jako takovou ztratil. Otázka náboženství, víra v Boha, osobní zbožnost a hájení mravnosti jej provázely po celý život. Koneckonců Masarykova otázka náboženská byla jedním z jeho hlavních vědeckých témat.

Jeho představy o církvi, víře a zbožnosti se však rozcházely s představami dobovými. Jedněmi z věcí, které Masaryk nejvíce kritizoval, byly církev jako nedokonalá zkostnatělá organizace a některé výstřelky duchovních. Rovněž tepal mnohé církevní instituce, různé katolické spolky, a především katolické politické strany. O katolictví jednou například napsal: „Celé katolictví upadá snadno v pasivnost, protože je založeno na autoritě, že je absolutistické svou podstatou, a v tom smyslu, že za jedině správný pokládá svůj program.“

Ve své době tak velmi často narážel na nepochopení a jeho názory vyvolávaly nejednu kontroverzi, kdy katolíci striktně odsuzovali jeho názory. Redemptorista P. Konstantin Miklík o něm ovšem na jeho obranu prohlásil: „Masaryk neuškodil církvi více, než jsme jí uškodili my sami. Uškodili jsme jí svým paktováním s liberalismem, svou hříšnou leností a opovážlivým spoléháním na moc císařského ramene.“

Po rozchodu s katolickou církví přešel TGM k evangelíkům, ale ani zde nebyl příliš spokojen a později se i s protestanty rozešel. A zůstal po zbytek svého dlouhého života mimo církevní struktury. Po zvolení prezidentem uznával církvi její kulturní zásluhy. Měl zájem, aby byly navázány vztahy se Svatým stolcem, a s mnoha reprezentanty církve udržoval přátelský poměr (např. s Metodem Zavoralem, 
A. C. Stojanem, Alfredem Fuchsem či Mořicem Hrubanem). Na druhé straně ovšem Masaryk usiloval o odluku církve od státu a rád katolíky provokoval. To se ukázalo např. v roce 1925, kdy nechal na Hradě vyvěsit husitskou vlajku. Tento akt spolu s bouřlivými oslavami vyvolal diplomatickou aféru. Mimochodem, když mu pak tento krok někteří spolupracovníci vyčítali, Masaryk si prý jen povzdechl: „Když já byl vždycky kacíř.“ Možná i to je vyjádření jeho vztahu k církvi a katolictví, jakkoliv na sklonku jeho života bylo možné pozorovat jisté smíření s církví. Ale i takový je životní příběh významných osobností.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

O Masarykovi studium v počátku Michal 11.1.2013 17:20

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay