Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Vydání: 2017/38 Fatimské poselství putuje Českem, 19.9.2017, Autor: Tomáš Halík

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora, v němž byla kdysi slavná tradice univerzitních kazatelů drasticky přerušena perzekucí padesátých let.


Za dobu existence pražské akademické farnosti zde mnoho mladých lidí po důkladné přípravě přijalo iniciační svátosti církve. Snímek Norbert Schmidt

Začínali jsme opravdu „od píky“. Postupem let se však „Salvátor“ stal nejen první personální farností v naší zemi, nýbrž i duchovním a intelektuálním hnutím, myšlenkovou školou, výrazným kulturním a uměleckým centrem, místem dialogu víry se současnou filozofií, vědou a uměním. A také místem občasného ekumenického a mezináboženského dialogu a úrodnou líhní řady kněžských a řeholních povolání.

Jsme farností, kde víc než 1 500 převážně mladých, vzdělaných lidí přijalo po důkladné přípravě iniciační svátosti církve a mnoho dalších se do církve vrátilo po letech náboženských krizí. Kázání na našich webových stránkách pravidelně poslouchá mnoho lidí nejen u nás, ale i za hranicemi naší vlasti. Cizinci na nedělních večerních mších přeplněných mladými lidmi si musí korigovat představu o „nejateističtější zemi planety“. „Salvátor“ je dnes jednou z výrazných tváří současného českého křesťanství.

Nejsme farností jednoho muže

Protože prostory farnosti už dávno nestačí, vznikla řada jejích „detašovaných pracovišť“ – exerciční dům v Kolíně pod vedením našeho kaplana Petra Vacíka (který byl v naší farnosti kdysi pokřtěn a po letech vysvěcen na kněze), kde stovky zájemců prošly kurzy uvedení do kontemplace a hlubšího duchovního života; klášter sester karmelitek v Jinonicích pod vedením „dcery Salvátora“ sestry Denisy, kde se konají také přednášky, besedy či semináře nad mystickou literaturou a studentské mše; mše Vysokoškolského katolického hnutí v kostele svatého Ignáce; promítání a komentování filmů v Městské knihovně; sportovní klub „Lazar Betánie“ – a celá řada dalších aktivit, které tak či onak souvisí s naší farností a vyzařují jejího ducha.

Salvátor už dávno není „dílem jednoho muže“ – tajemství jeho vitality je v týmové práci řady obětavých spolupracovníků a několika speciálních grémií. Za mnohé bych zmínil uměleckou radu, která pod vedením architekta Norberta Schmidta připravuje v kostele nejen řadu výstav moderního umění a uměleckou část každoročního Popelce umělců, nýbrž dvakrát do roka překvapivě proměňuje prostor kostela výtvarnými intervencemi. A pak všechny ty, kdo přispívají k důstojnosti salvátorské liturgie, hlavně Roberta Huga a ostatní varhaníky, nebo naši schólu. Pastoračnímu asistentovi Martinu Staňkovi, „motoru naší farnosti“, pomáhá dnes kromě dalších zaměstnanců tým farníků, kteří mají zkušenosti v managementu.

„Tajemství Salvátora“ však nespočívá v množství aktivit, nýbrž ve stylu chápání křesťanství a místa církve v dnešní společnosti. Nejde jen o to poskytovat věřícím studentům bohoslužby s kvalitním kázáním a možnost setkávání a navazování osobních kontaktů. Dnes je hlavně třeba vytvořit prostor pro „hledající“, kteří tvoří největší procento v této části české populace, a to citlivě, bez odstrašujícího „lovení duší“; naší zásadou je „všichni jsou pozváni, nikdo není nucen“. Je také třeba pomáhat k „druhé konverzi“ mnohým, jejichž dětská víra či prvotní nadšení konvertitů vyprchaly, ukázat jim, že tyto krize víry jsou příležitosti „zajet na hlubinu“ a objevit jinou podobu křesťanství. Je nutné se vyhnout jak pokušení uzavřít se do ghetta tradicionalismu, křečovité hry na svět, který už není, tak i povrchnímu přizpůsobování se „duchu doby“ a názorům okolí.

Tři oblasti křesťanské existence

Akademická farnost musí rozvíjet symetricky tři oblasti křesťanské existence. Poskytnout důkladné náboženské vzdělání, které umožňuje tvořivý dialog se současnou filozofií, vědou a kulturou; formou kázání, přednášek a diskusí rozvíjet odvahu přemýšlet o vlastní víře. Neméně důležité je však uvádět mladé lidi do hloubky osobního duchovního života, do umění meditovat, trpělivě duchovně doprovázet jednotlivce, poskytovat prostor nejen pro svátost smíření, ale také pro duchovní rozhovory a poradenství. Široká nabídka duchovních cvičení, otevřených i hledajícím mimo církve, zejména kurzy kontemplace, jsou dnes tím nejdůležitějším, čím naše farnost slouží církvi i společnosti. Probíhají rovněž cykly skupinové přípravy na svátost manželství se zapojením teologů, právníků i psychologů nebo kurzy „biblioterapie“.

Třetím rozměrem je občanská angažovanost křesťana, schopnost postavit se proti populismu, aroganci a demagogii ve veřejném životě. Místo konformismu a servility chceme podporovat odvahu ke kritickému vztahu k moci, mít střízlivě kritický vztah k informacím na sociálních sítích a k náladám veřejnosti, nebát se být v nonkonformní menšině, umět prozíravě „číst znamení doby“. Žijeme v době velkého přelomu ve světě i v církvi a nostalgické folklorní slavnosti nás nespasí. Prorocký hlas papeže Františka vyzývá k radikálnímu návratu ke kořenům evangelia – je třeba do hloubky promýšlet jeho reformní úsilí.

Laboratoř budoucnosti

Nejnadanější mladé lidi z naší farnosti bych chtěl časem zapojit jak do mezinárodních výzkumných úkolů, kde spolupracuji s řadou významných teologů a sociologů z celého světa, tak i do týmu, v němž na půdě České křesťanské akademie nyní ekumenicky pracujeme na vizi budoucího působení církví v naší zemi. I s vědomím mnoha našich nedostatků a omezení – žeň je hojná a dělníků málo – považuji pražskou akademickou farnost za důležitou laboratoř budoucnosti. Jsem opravdu vděčný Bohu, že nás během víc než čtvrtstoletí chrání a mnoho dobrého nám tak už daroval.

TOMÁŠ HALÍK
Autor je farářem Akademické farnosti Praha. Informace o všech jejích aktivitách lze najít na webové adrese farnostsalvator.cz

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay