Obdělávat půdu je umění

Vydání: 2019/16 Radost Velké noci zrozená z bolesti, 16.4.2019, Autor: Václav Štaud

Vesnice se vylidňují. Většina půdy je dnes v rukou velkovýroby, jen asi třetinu jí obhospodařují rodinné farmy. Proto nejen do kostelů, ale i k nakládání s půdou jsou zváni křesťané, aby byli solí země a světlem světa.


 „Vinice zimu přečkaly bez potíží, nyní jsou v dobré kondici. Když dá Bůh a nepřijdou zlé jarní mrazíky, mohla by mít nová úroda opět kvalitu i dobré výnosy. Tak jako to vidíme na snímku z loňského roku,“ říká Josef Valihrach.Snímek z archivu vinařství

Věřící soukromí zemědělci u nás pořád patří k nadějím spolehlivosti v hospodářských vztazích i v produkci zdravých a nešizených potravin. O ekologii se i u nás hodně mluví, ale skutky za slovy kulhají. Na tuto nesnadnou problematiku jsme proto nahlédli optikou zemědělců pracujících na úspěšných rodinných farmách, kterým pomáhá i jejich víra.

Nebudu travičem národa

„Nejsem přímo ekologický zemědělec, ale mojí zásadou je střídmost. U chemických přípravků pečlivě dodržuji všechny povinné regulace, omezení a ochranné lhůty. A chemii používám pouze tehdy, když je to opravdu nezbytné. Základním úkolem je přece nejen dodat na trh dostatek zrní nebo jiné potravinářské komodity, ale také zajistit, aby vše bylo v nezávadném stavu. Je věcí mé cti, abych nebyl nikdy označen za traviče národa, což je dnes na venkově bohužel velmi obvyklá nadávka,“ zdůrazňuje sedlák Michal Darebníček, kterého představujeme na vedlejší straně.

V červnu uplynou také čtyři roky od chvíle, kdy papež František vydal encykliku s názvem Laudato si’. Naléhavě v ní připomněl hrozbu kolapsu našeho společného domu. Poukázal na nutnost integrálního chápání ekologie, na nerozlučnost ekologie člověka a přírody, vyzdvihl duchovní rozměr této problematiky. František zdůrazňuje, že křik země je hluboce vnitřně spojen s křikem chudých, varuje před ničením a zneužíváním životního prostředí, jehož cílem je pouze zisk. Burcuje za změnu chápání pokroku a přístupu k hospodářství i k životnímu stylu jednotlivců.

Chvála benediktinům

Neuškodí ani připomenutí, že křesťanští zemědělci v celé Evropě mají na co navazovat. Že umění správně a zdravě obdělávat půdu přinesly do Evropy už dávno mnišské řády – na prvním místě Benediktova řehole, jejíž 1500. výročí nás čeká už za několik let. Informace, které v této zemi po roce 1948 násilně zmizely z učebnic dějepisu, je nutné vracet do obecného povědomí, stejně jako benediktinské heslo „Modli se a pracuj“. Lepší nikdo nevymyslel.

„Na mnoha místech byli mniši inspirativním příkladem,“ říká Thomas E. Woods ve své knize Jak katolická církev budovala západní civilizaci. „Kamkoli šli, přinášeli pěstování obilí, manufakturní výrobu nebo výrobní metody, které lidé dosud neznali. Tu zavedli chov dobytka a koní, onde vařili pivo a chovali včely, pěstovali ovoce. Švédský obchod s kukuřicí vděčí za svou existenci mnichům, v Parmě to platí o výrobě sýrů, v Irsku o chovu lososů a na mnoha místech o těch nejušlechtilejších vinicích. Na jaře mniši schraňovali vodu, aby ji mohli rozdělovat v období letního sucha,“ uvádí autor jeden z mnoha skutků, jimž nám mohou být dávní benediktini a jejich bratři a sestry v dalších řeholích dodnes skvělým vzorem.

VÁCLAV ŠTAUD
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay