Natankujte pokoj do duší i smyslů

Vydání: 2009/30 Rodina na cestách, 22.7.2009, Autor: Alena Scheinostová

Poutník jde krajinou. U Božích muk se zastaví, pokleká a po chvilce kráčí osvěžený dál… Potřeba kombinovat putování a spočinutí je člověku niterně vlastní, a tudíž neumlká ani v dnešní době. Důkazem může být několik desítek dálničních kostelů a kaplí, které potkáváme podél evropských hlavních tahů.

Na dálnici D5 vedoucí do Německa přes Plzeň a Rozvadov byla před necelým rokem zbudována také první dálniční kaple v Česku. Najdeme ji na odpočívadle na osmdesátém třetím kilometru poblíž obce Šlovice. Dvanáct metrů vysokou železobetonovou stavbu zdobí pouze kříže vyříznuté v bočních stěnách, prosklenou čelní stěnou pak prosvítá neméně strohý interiér. „Vycházel jsem z toho, že Boží muka kolem cest dříve člověka doprovázela – a toto jsou vlastně taková obrovská Boží muka na zásadní cestě mezi Prahou a Norimberkem,“ vysvětluje autor stavby, plzeňský architekt Jan Soukup. Výstavbu ekumenického liturgického prostoru iniciovalo občanské sdružení Via Carolina, opisující svým názvem starobylé pojmenování dnešní „dé pětky“, a 3. září 2008 kapli požehnal plzeňský biskup František Radkovský. Stejně jako obdobné stavby v zahraničí má být i šlovická kaple, zvaná též „kaple Smíření“ (tzn. smíření mezi Čechy a Němci, jejichž země dálnice D5 spojuje), především místem k odreagování, zamyšlení a soukromé pobožnosti. K loňskému Světovému dni obětí dopravních nehod, každoročně vyhlašovanému na třetí listopadovou neděli, se v kapli konala i ekumenická bohoslužba a oběti silničních neštěstí zde také trvale připomíná pamětní deska. V Evropě vznikají dálniční kostely a kaple už od konce padesátých let 20. století, a to především v Německu. K nejznámějším patří kostel patrona řidičů sv. Kryštofa na dálnici ze Stuttgartu do Štrasburku či kostel u Baden-Badenu, ale i u italské Florencie či rakouského Klagenfurtu. Ať už stojí přímo u dálnic nebo tuto funkci plní starší kostel či kaple v obci u nejbližšího exitu, jsou hojně využívány. Dostupné údaje hovoří ročně až o stovkách tisíc návštěvníků, kteří tu po čtyřiadvacet hodin denně nacházejí „odpočinek pro tělo i duši i cestu sami k sobě a jejich smysly a duše zde tankují pokoj“, jak praví webové stránky www.autobahnkirche.info. Obvyklou součástí vybavení jsou pak jakési „návštěvní knihy“, kam lidé píší své modlitby. Množství zapsaných proseb a díků za bezpečnou jízdu ukazuje, že kaple u cesty sotva kdy bude přežitkem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 37 10. – 16. září 2019

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním,…

celý článek


Škola jako bezpečný přístav

Jak by měl vypadat ideální učitel našich dětí? „Chytrý,“ myslí si jeden rodič. „Spíše empatický,“ pomyslí si druhý. „Co třeba Jan Amos Komenský?“ podotkne poslední.

celý článek


Blízká setkávání na každý den v roce

Inspirativní čtení na každý den, a k tomu kvalitní obrazový doprovod, katolické kalendárium i přehled církevních úřadů a médií v ČR přináší nové vydání Cyrilometodějského…

celý článek


Jak mluvit o Božích přikázáních?

Desatero. Zákon, který Bůh dal Mojžíšovi před více než třemi tisíci lety, tisíce kilometrů od nás. A stále je platný! Jak o něm mluvit s dětmi, aby ho neměly jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay