Mariánská úcta musí přivádět k Bohu

Vydání: 2017/32 Kříž nad spáleništěm, symbol naděje, 8.8.2017, Autor: Václav Štaud

Podobně jako Svatý Kopeček vysoko nad Olomoucí nebo Dobrá Voda vévodící Novohradsku, vznáší se barokní komplex s mariánským chrámem nad městem Králíky a podhůřím Orlických hor. Správcem bývalého kláštera na Hoře Matky Boží a rektorem chrámu je P. KAREL MORAVEC, biskupský vikář královéhradecké diecéze a také děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli. Hovoříme o jeho poslání a mariánské úctě dnešních dnů.


P. Karel Moravec by z Hory Matky Boží rád vytvořil duchovní centrum nadregionálního významu. Snímek autor

Duchovní život v církvi postupně zraje, o slovo se hlásí nová společenství a komunity. Mění se nějak i mariánská úcta?

Mariánská úcta zůstává v katolické církvi stálicí a nelze říci, že by některá její forma potlačovala nebo nahrazovala jinou. Dnes se například část lidí vrací ke starým typům této zbožnosti. Oprašují dávno vzniklé modlitby a písně, roste počet pěších poutí i s přenášením mariánských soch. Svůj vztah k Matce Boží dávají najevo hlasitým způsobem. Je to pro ně důležité a jinak si to nedokážou představit. Jsou ale typy lidí, kteří do našeho kostela přicházejí individuálně, kteří si sednou do ticha, aby se mohli dlouho a pokorně modlit. Svoje city nechtějí a snad ani neumějí nahlas vyjádřit a výrazné projevy úcty je vyrušují. Obě skupiny jsou při tom autentické, nelze říci, která se chová vřeleji a opravdověji. Já cítím, že obě je třeba respektovat a dávat jim příležitost.

Objevují se i kombinace více typů mariánské úcty...

Příkladem může být Českomoravská Fatima (v Koclířově na Svitavsku, pozn. red.) jako pozoruhodný fenomén 21. století. Myslím, že je správné objevovat a nabízet i další formy zbožnosti a úcty k Panně Marii a svatým. Hlavně bychom při tom měli naslouchat radám Ducha Svatého a místo soudů se učit vzájemné toleranci. Nejde přece o to, jak něco vypadá navenek, ale jak nás to přivádí vnitřně k Bohu, jak oslovujeme ty, kteří cestu k Bohu teprve hledají.

Když byla řeč o starých formách zbožnosti, zajímá mě, zda ještě králičtí poutníci líbají milostný obraz Bohorodičky.

Ne, tento způsob už patří minulosti. Obraz přinášíme na obětní stůl a lidé jej uctí v průvodu úklonou. Když se ale někdo rozhodne, že se do tohoto průvodu nezařadí a zůstane v lavici, je třeba jeho postoj respektovat. Stejně jako potřebu jiného, který naopak pozdraví Pannu Marii nějak vroucněji, třeba pokleknutím. Neznamená to, že konkrétní víra nebo láska k Madoně je menší nebo větší. Duchovní růst každého člověka je individuální a každý nátlak nebo manipulace může způsobit víc škody než užitku.

Historii poutních míst většinou doprovázejí legendy o zázracích. Jak je tomu na Hoře Matky Boží?

Asi v souvislosti s odsunem většiny obyvatel zdejších Sudet včetně německých řeholníků a také kvůli mnohaletému obsazení kláštera policejními složkami u nás nevíme o žádných kronikách ani jinak zapsaných legendách. Pozoruhodné události, které se jinde dochovaly v lidové tradici, tady do poloviny 20. století chybí. Zapsané příběhy, v nichž zdejší Madona vyslyšela prosby svých ctitelů, existují až z doby po druhé světové válce. O jedné takové události svědčí vysídlený rodák z tohoto kraje Franz Jentschke. Těžce nemocný muž zatoužil v osmdesátých letech ještě jednou navštívit Horu Matky Boží. Přivezli jej z Německa a u nás byl za mimořádných okolností uzdraven. Z vděčnosti založil skupinu přátel Panny Marie Sněžné a nadaci, která pomohla zdejší klášter opravit. Tento muž, nyní už více než devadesátiletý, stále žije v penzionu v Brémách. Péči o nadaci převzal jeho syn, který Králíky pravidelně navštěvuje.

Dějí se zázraky i dnes?

Mohu dosvědčit, že k jistému druhu zázraků dochází v králické svatyni téměř každý den. Nejde jen o tělesnou pomoc. Mnoha lidem velmi prospěje pouhá duševní úleva, vyplakání u nohou nebeské Matky, stejně jako dobrá zpověď. Víte, kolik lidí hledá a nachází odpověď na otázku, jak žít dál, co udělat, aby v jeho životě už vítězilo dobro? Mně samotnému se několikrát stalo, že krátká prosba jen v duchu adresovaná Panně Marii, byla splněna doslova obratem. Skeptik může odkázat na náhodnou shodu okolností. Kdo se ale k Madoně utíká pravidelně a s hlubokou vírou, ten ví, že Matka Boží se o své věrné opravdu stará. Tohle místo je navíc kromě poutnických proseb a díků prosyceno také bolestí a utrpením. Za budoucnost církve zde prosili internovaní řeholníci a později také sestry, na které s láskou a úctou vzpomíná mnoho pamětníků.

Jakými úkoly žije duchovní správa poutního místa?

Nejdůležitější je zabezpečit servis pro poutníky. Na klášterních dveřích je napsáno slovo „zazvoňte“ a spousta lidí toho opravdu využívá. Po celý týden přicházejí za svátostí smíření nebo k rozhovoru s knězem. Průměrný počet návštěvníků nedělní bohoslužby je v zimě do stovky, v létě jich přijde až 250. Také v neděli je velký zájem o svátost smíření. Kromě toho se snažíme, aby věřícím sloužily i rozsáhlé prostory bývalého kláštera. Dáváme je k dispozici různým společenstvím. Probíhají tu duchovní cvičení, pobyty škol i rodin.

Další povinností je asi služba turistům...

Našimi nádhernými ambity jich za rok projde na deset tisíc. Za okruh se platí, abychom měli na údržbu. Na jednoho návštěvníka se vstupenkou však připadá dalších pět, kteří neplatí nic, protože se jdou modlit do kostela nebo na naše krásné svaté schody, kopii římské relikvie Scala sancta. Tam je vstup vždy zdarma. Část turistů má zájem o rozhovor, chtějí řadu věcí vysvětlit. Proto tyto návštěvy můžeme považovat za evangelizační šanci pro lidi, kteří normálně do kostela nepřijdou. Všem doporučuji také návštěvu zdejšího Památníku internace, který věrně přibližuje jednu ze smutných kapitol útlaku církve i společnosti ve 20. století.

Jaké jsou dnes na Hoře Matky Boží majetkoprávní vztahy?

Klášter byl po sametové revoluci vrácen do majetku kongregace redemptoristů, kteří se jej však rozhodli v roce 2009 pro nedostatek kněží opustit. V roce 2013, po letech komplikovaných jednání, převzala areál diecézní duchovní správa. Královéhradecké biskupství letos navíc zakoupilo zdejší poutní dům s 80 lůžky. Věřím, že se rychle podaří jej znovu otevřít k ubytování i další péči o návštěvníky. Poutní celek by měl ve výsledku sloužit jako významné duchovní centrum na rozhraní dvou států a čtyř diecézí. Informace o provozu poutního domu bude brzy na internetových stránkách Hory Matky Boží spolu s ohláškami z duchovní oblasti.

Králické poutní místo patří k nejpřednějším v královéhradecké diecézi. Počítá se tu ještě s nějakou změnou k lepšímu?

Rádi bychom upravili vstupní průčelí, které je hyzděno garážemi. Je třeba vytvořit bezbariérový vstup do kostela a nové sociální zařízení. V přístupu do ambitů chceme spojit pokladnu s prodejnou a zlepšit podmínky pro práci informační a průvodcovské služby. Přineslo by to i hospodárnější provoz. Postupně tyto plány konzultujeme s památkáři a ohlížíme se po dotacích.

A vaše nejbližší pozvání?

Hlavní pouť slavíme v neděli po slavnosti Nanebevzetí Panny Marie a zveme vždy nějakou z osobností naší církve. Letos to bude 20. srpna a pozvání k vedení slavnostní bohoslužby v 10 hodin přijal pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Rádi přivítáme také všechny mariánské ctitele z Čech, z nedaleké Moravy i českého a polského Slezska.

(vaš)
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay