Kde se učí kněží kázat?

Vydání: 2017/16 Papež poprvé pokřtil Češku, 18.4.2017, Autor: Tomáš Kutil

Během studií bohoslovci absolvují předmět s názvem Homiletika. Promluvy trénují i v semináři.


Svůj projev trénují bohoslovci i na různých přednáškách a workshopech. Snímek Jakub Šerých / Člověk a víra

„V krátké teoretické části se bohoslovci seznámí s povahou, funkcí a specifickým kontextem homilie i některými jejími charakteristickými stránkami, jako jsou osobnost kazatele, vztah homilie k Božímu slovu, bezprostřední i vzdálená příprava na homilii a schopnost zohlednit její adresáty,“ popisuje předmět homiletika P. Pavel Ambros, který ho vyučuje na teologické fakultě v Olomouci.

Nedílnou součástí každého setkání je i praxe – bohoslovci přednášejí své připravené homilie. „Každý z nich rozvíjí schopnost užívání jazyka, zvládnutí výslovnosti a správné dikce, učí se překonávat trému a být si vědom toho, jak je důležitá řeč těla. Během ročníku pronese každý z bohoslovců třináct promluv, včetně zkoušky homilie v kostele,“ připojuje Pavel Ambros. Každou promluvu poté hodnotí. Homilie musí být podle něj dobře připravená a krátká, nesmí být odtržená ze života. „Musí vycházet z Božího slova, liturgie a ze života lidí,“ dodává P. Ambros.

Bohoslovci v olomouckém semináři projdou i kurzem techniky řečnictví, kde se jim odborník s divadelní praxí věnuje, aby se naučili správně dýchat, vyslovovat a pracovat na zlepšování řečnických dovedností.

Na teologické fakultě v Praze probíhá výuka podobně. „Hlavní pozornost je věnována teologické a liturgické stránce homilií a promluv, přípravné práci s biblickým textem a přiměřenosti homilie či promluvy rozličným typům posluchačů. Zkrátka a dobře, snažíme se naplňovat magisterium papeže Františka, jak ho formuloval v Evangelii gaudium (viz str. 4 – pozn. red.),“ popisuje Ludvík Dřímal, který zde homiletiku vyučuje. Pozornost při výuce věnuje také způsobu přednesu, kde využívá jako pomůcky publikace od Radovana Lukavského Kultura mluveného slova.

Stát se dobrým kazatelem je ale úkol na celý život, upozorňuje rektor pražského semináře P. Jan Kotas. „Vedeme budoucí kněze k tomu, aby každý den četli Boží slovo, aby se stalo podstatným zdrojem v jejich každodenním životě a modlitbě,“ vysvětluje. Bohoslovci do svého svěcení sice nekážou při slavení eucharistie, ale pravidelně promlouvají k ostatním – například v rámci modliteb breviáře.

„Ve vyšších ročnících pak každou sobotu večer předstupují před ostatní s obsáhlým úvodem do liturgie nadcházející neděle. Připravují se na něj promýšlením textů Písma a modliteb liturgie, četbou biblických komentářů, studují liturgické i historické souvislosti a berou v úvahu situaci, v níž žijeme,“ dodává rektor. Tato vystoupení se natáčejí na video a bohoslovci si tak mohou všimnout, jak jejich projev působí na posluchače, jestli dobře udržují oční kontakt, zda své sdělení zvládli řečnicky apod. Někdy je potřeba i pomoc logopeda. „Musíme se naučit také spolupráci s posluchači. Kněžskou osobností se totiž stávám dlouhé roky a formují mě i lidé, ke kterým promlouvám, mezi nimiž žiji a sloužím,“ zdůrazňuje Jan Kotas.

V Římě, v koleji Nepomucenum, kde bohoslovci bydlí, mají seminář kazatelství. Přednáší se v něm jak teorie, tak i praxe. Bohoslovci si připravují cvičné kázání, které přednesou před skupinou. Stejně jako v Praze se toto vystoupení natáčí a společně pak probírají, jak působilo. „Při májových pobožnostech mají bohoslovci promluvy s cílem povzbudit posluchače. Například loni během Roku milosrdenství šlo o pětiminutová zamyšlení nad jednotlivými skutky milosrdenství, jindy nad růžencovými tajemstvími,“ popisuje tamní spirituál P. Tomáš Roule. Všichni tři představení – rektor, vicerektor a spirituál – pak s každým bohoslovcem o jeho vystoupení mluví. Chválí ho za to, co se mu podařilo, a navrhují, co by mohl ještě zlepšit. „Snažíme se rozvíjet nejen schopnost kázání, ale i mluvení na veřejnosti, případně tvorbu prezentací s využitím projektoru. Při společných setkáních se spirituálem mají všichni předem nastudováno určité téma, které jeden z nich prezentuje. Tím se prakticky učí vystupovat před druhými, podobně jako tomu je i při sobotních přípravách na nedělní liturgii, ve kterých se bohoslovci střídají,“ uzavírá Tomáš Roule.

TOMÁŠ KUTIL

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay