26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Karla Čapka 'omývala' malosvatoňovická studánka

9. 12. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/50 70 let od smrti Karla Čapka, 9.12.2008, Autor: Jiří Macháně

Ač je to v těchto dnech sedmdesát let od smrti světově nejproslulejšího českého spisovatele Karla Čapka, přeci se literát na jednom místě dnes prochází. Navíc doprovázen svým zesnulým bratrem... Děje se tak v jeho rodišti – v Malých Svatoňovicích, v poutním místě na severovýchodě Čech – v kraji „úrodném“ na spisovatele. Z území mezi řekami Úpou a Metují totiž pochází nejen bratří Čapkové, ale i Božena Němcová, Alois Jirásek, Egon Hostovský či Josef Škvorecký.

Ale zpět do Malých Svatoňovic. Ač je to poutní místo, kde se podle ústního podání odehrála řada uzdravení u sedmi pramenů studánky Panny Marie Sedmiradostné, přesto se v případě procházky místních (dávno zemřelých) bratří-rodáků nejedná o zázrak. Oba umělce totiž v družném hovoru v parku, ležícím nedaleko žlutého poutního chrámu, zachytil sochař v bronzu. Navštívili jsme jedno z míst, kde měl Karel Čapek své kořeny.

HORNÍCI POTŘEBOVALI DOKTORA
„Do Malých Svatoňovic, tehdy hornického městečka, přišli Čapkovi v roce 1883,“ vypráví Eva Hylmarová – místní starostka, ředitelka zdejšího Muzea bratří Čapků, zasvěcená „čapkoložka“ a členka odborné společnosti nesoucí jméno slavných sourozenců. „Lékař Antonín a jeho mladinká osmnáctiletá manželka Božena se v naší obci usadili proto, že pan doktor tu získal službu ,knížecího báňského a lázeňského lékaře‘. Léčil horníky ve zdejších dolech a v malých lázních,“ vysvětluje v teple kanceláře muzea Eva Hylmarová. Oknem místnosti, kterou tehdy rodina obývala, vyhlížíme na zasněžené náměstíčko, jemuž dominuje poutní kostel s vodní kaplí. Čapkovi zde povili tři děti – Helenu, Josefa a Karla. Přičemž jediný Karel se narodil přímo ve svatoňovickém bytě u ordinace.

KAREL ČAPEK – POUTNÍK
V obci, která dnes čítá 1550 obyvatel, se mohou pochlubit nejen zašlou slávou hornickou, místním (již zesnulým) slavným rodákem, ale především živou poutní tradicí. Její podobu zachytila ve slavné Babičce i Božena Němcová. „Pro obec je nesmírně důležitá věc, že je poutním místem. Postavilo ji to trošku výš a vytvářelo i pozici vůči okolí. I proto se svatoňovickým říkávalo půlpáni. Lidé tu byli více kulturně naladění. Kultura se odehrávala kolem ředitelství dolů, ale hlavně kolem kostela. Později se k tomu přidal ještě odkaz obou Čapků,“ vysvětluje starostka Hylmarová. Ke studánce do Svatoňovic totiž chodily (a dodnes chodí) celé generace poutníků. Nechyběl mezi nimi ani Karel Čapek.

Obyvatel miminko
Měl to přes náměstí kousek, takže o žádné pouti nemůže být řeč – řekl by člověk Čapkova životopisu neznalý. Všechno je ale jinak. Rodina Čapkova se totiž zanedlouho po narození Karla přestěhovala. „Byt jim byl těsný, na dnešní poměry to bylo 2+1 a otec-lékař chtěl mít soukromou praxi. Maminka byla zas ambiciózní, co se týkalo vzdělání dětí. Proto se přestěhovali do Úpice, postavili si vlastní domek v nádherné zahradě, která dnes už bohužel neexistuje. Nahradil ji asfalt autobusového nádraží a parkoviště. Dům dnes slouží jako policejní služebna,“ vypráví Eva Hylmarová.
Karel Čapek tedy trvale žil v Malých Svatoňovicích jen jako miminko. „Vzpomínky na své rodné město měl tedy ne z doby pobytu zde, ale spíš z časů pozdějších, když sem přicházeli s rodinou na poutě, ke studánce pro vodu a na bohoslužby,“ přibližuje zašlé časy Eva Hylmarová. Jak říká, Čapkovi se Ke Studánce (jak se obci také přezdívá) vraceli spíše za životem náboženským – tedy na poutní místo. „Tehdy to prostě patřilo k životnímu stylu. Kostel zasvěcený sedmi radostem Panny Marie byl pro lidi v okolí samozřejmým cílem. Chodili sem, i když nebyli nějak výrazně nábožensky orientovaní. Pouť byla prostě součástí života,“ dodává ředitelka svatoňovického muzea.

ODKUD BÁSNÍK PŘICHÁZÍ...
Kraj zůstal dodnes nábožensky tradiční a konzervativní. „Když odsud Karel Čapek odešel do Prahy, byl konfrontován s úplně něčím jiným,“ ohlíží se za jeden z možných vlivů Čapkova pozdějšího příklonu k idejím, které nebyly tak pevně svázané s katolickým křesťanstvím (jež v kraji pod Krkonošemi zažil). „František Buriánek to ve své knize Odkud básník přichází neříká tak natvrdo, ale naznačuje, že kořeny myšlení Karla Čapka jsou právě zde. Nesl si krásné i méně pěkné vzpomínky všeho druhu, které mu v hlavě samozřejmě zůstaly, a musel se jako jiní lidé vyrovnávat se spoustou věcí,“ domnívá se Eva Hylmarová.

MALOSVATOŇOVICKÉ NÁVRATY PŘEDEVŠÍM LITERÁRNÍ
Do rodných Svatoňovic se Karel Čapek fyzicky vrátil jen jednou jedinkrát – v roce 1925 doprovodil svou dlouholetou přítelkyni a později manželku Olgu Scheinpflugovou, kterou pozvali místní ochotníci na hostování ve hře Loupežník.
„Nevracel se sem, neměl za kým. Ale to, odkud přišel, se nese celým jeho dílem. Vždyť jenom Devatero pohádek je vlastně průvodcem po širokém okolí. Ale není to jen v těchto pohádkách. Kraj, odkud přišel, je v jádru toho, co vytvořil. Vnesl ho do svého života, literatury i myšlení,“ uzavírá starostka Malých Svatoňovic, z jejichž železniční stanice, nejbližší svému tehdejšímu bydlišti v Úpici, vyjížděl Karel Čapek do světa...


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou