26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Fair Trade - léčba férovým obchodem

4. 11. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/45 Fair Trade, 4.11.2009, Autor: Alena Scheinostová

Pokladní pás v supermarketu se posouvá, čtečka pípá. 100 gramů nucené dětské práce – kilogram práce beze mzdy – třikrát otrava pesticidy. Také to si běžně dáváme do košíku spolu s čokoládou, rýží anebo třeba s oblečením z bavlny. Sousloví „Fair Trade“ označuje mezinárodní hnutí, které usiluje o to, co znamená jeho název – aby obchodování mezi Západem a rozvojovými zeměmi bylo spravedlivé.

Koloniální nadvláda Západu nad rozvojovými zeměmi sice patří minulosti, závislost bývalých kolonií na bohatých státech však leckdy přetrvává, či se dokonce prohlubuje. Hospodářství zemí tzv. globálního Jihu totiž do velké míry závisí na vývozu do vyspělých států, přičemž dnešní nastavení mezinárodního obchodu jednoznačně nahrává bohatým západním partnerům. Kontrolu nad obchodováním drží velké nadnárodní společnosti, které ve vlastním zájmu srážejí výkupní ceny produktů na co nejnižší úroveň. Zatímco jejich výtěžek roste, konkrétní výrobce získává za své zboží minimální částku, která často nepokryje ani jeho náklady. Například dělník na banánové plantáži obdrží v lepším případě tři procenta prodejní ceny banánů v evropském velkoobchodě, přitom běžná pracovní doba je zde denně 12 až 14 hodin – bez zdravotního a sociálního pojištění. Tlak na co nejvyšší výnosy vede nejednou i k porušování pracovních práv a bezpečnosti práce či k drancování přírody. Tak funguje volný trh: co nejnižší náklady, co největší zisk. Myšlenka férového obchodování podle pravidel, které nevýhodné postavení výrobců v rozvojových zemích nezneužívá, ale naopak se je snaží kompenzovat zárukami a různými výhodami, je tedy západní odpovědí na nespokojenost se stavem věcí.

SPOLEHLIVÉ partnerství

Spravedlivý obchod – Fair Trade (FT), praxe stará zhruba šedesát let, spočívá v obchodním partnerství mezi dodavateli převážně ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky a obchodními společnostmi z vyspělých zemí, které se zavázaly respektovat férové obchodní podmínky: dodržování pracovních práv, ochranu životního prostředí, ale i podporu rozvoje a samostatnosti výrobců a zvyšování informovanosti spotřebitelů. „V praxi to znamená, že se skupina farmářů v rozvojové zemi spojí do družstva a to pak uzavře smlouvu s evropským dovozcem, s nímž pak komunikuje, což je snazší pro obě strany,“ popisuje Tomáš Bílý ze Společnosti pro Fair Trade. Podle něj právě dlouhodobé spolehlivé zajištění odbytu je jednou z nesporných výhod FT: „Přináší základní ekonomickou jistotu a příležitost vymanit se vlastními silami z chudoby,“ dodává. Důležitý bod představuje výkupní cena: ve FT je její minimální výše stabilně stanovena tak, aby pokrývala výrobní náklady a důstojné živobytí producenta, a téměř vždy převyšuje cenu dané komodity na běžném trhu. Částka ještě narůstá o příplatek na společné projekty – hradí se z něj například výstavba škol, zdravotnická péče, infrastruktura nebo investice do dalšího rozvoje družstva.

Sázka na kvalitu

Nabídka toho, co lze v systému FT koupit, je víc než pestrá: káva, čaj, čokoláda, banány, rýže, ale také květiny, keramika, textil, hračky, nábytek či koberce. V 90. letech se vstupem FT výrobků do běžných obchodů vzniklo také modrozelené logo na černém pozadí, které na základě přísných a pravidelných kontrol uděluje mezinárodní organizace FLO (Fairtrade Labelling Organisations International). U takto označených výrobků se zákazník obvykle může spolehnout i na vysokou kvalitu. „Aby se výrobci prosadili na trhu, musejí být konkurenceschopní,“ vysvětluje Tomáš Bílý. „Navíc tito lidé berou svou produkci velmi vážně a na kvalitu svých výrobků jsou patřičně hrdí.“ Řada FT produktů nese rovněž známku bio. Tomu přirozeně odpovídá i cena. Ta je obvykle vyšší než u běžného zboží, i když to neplatí obecně. „Například u čokolád srovnatelné kvality je cena v podstatě stejná,“ podotýká Bílý. Nejlevnější a zároveň nejširší nabídku FT zboží mají specializované obchůdky – ať už Společnosti pro Fair Trade NaZemi či obchody Jednoho světa, kde prodavač-dobrovolník zákazníkovi poradí i s výběrem či podá základní informace o Fair Trade. Férový sortiment však postupně proniká i do běžné maloobchodní sítě: objevuje se v obchodech se zdravou výživou, v některých řetězcích, na internetu, ale třeba i v charitních provozovnách. Například českobudějovický krámek s klášterními produkty Velehrad prodává FT potraviny hned od svého založení v roce 2008. „Na myšlence Fair Trade nás velmi oslovily zejména její etické souvislosti,“ vysvětluje vedoucí Marie Hronková. „Nadto se jedná o velmi kvalitní výrobky, převážně v biokvalitě, kvůli nimž se k nám zákazníci rádi vracejí.“

Obchod, nikoli almužna

Zatímco v Česku se FT rozvíjí až v poslední době, směrem na západ jsou férové produkty běžně k mání i v supermarketech a prodejní místa FT dosahují desetitisícových počtů. „V některých evropských zemích nese přes 20 % prodané kávy označení Fair Trade. Řetězce by byly samy proti sobě, kdyby toto zboží nenabízely,“ tvrdí Tomáš Bílý. Loni stoupla světová spotřeba FT výrobků meziročně o 25 % na 2,9 miliardy eur; v Česku činil maloobchodní obrat těchto produktů 41 milionů Kč. Co se stane, získá-li FT na trhu rozhodující podíl? „Od toho jsme opravdu ještě daleko,“ usmívá se Tomáš Bílý. „Nicméně až bude tvořit na trhu významné procento, přestane být Fair Trade potřeba.“ Základní myšlenka „trade, not aid“ (obchod místo charity) vřazuje systém FT mezi účinné způsoby rozvojové pomoci: dává lidem v rozvojových zemích práci, motivaci i samostatnost. Eva Fraňková ze Společnosti pro Fair Trade označuje za součást problémů globálního Jihu „ztrátu identity a hrdosti místních lidí na svoji původní kulturu a zemědělské praktiky“. A Tomáš Bílý doplňuje: „V mnoha rozvojových zemích jsou lidé zvyklí pilně pracovat a pomohou si sami, když dostanou příležitost. A Fair Trade jim tuto šanci dává – a tím přispívá i k obnově jejich sebevědomí.“ Také na to se dá myslet, až budeme příště vykládat nákup na pás.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou