Dnes je pozdě svatořečit nějakého dělníka

Vydání: 2005/32 Kněží "na půl úvazku", 3.8.2005, Autor: Jan Mazanec

Josef Kordík absolvoval textilní průmyslovku, po které pokračoval ve studiu na textilní fakultě v Liberci. Po roce ale přešel na teologickou fakultu v Litoměřicích. Po vysvěcení roku 1975 působil dva roky v duchovní správě, poté podepsal Chartu 77, roku 1981 byl trestně stíhán za maření dozoru nad církvemi a odsouzen na půl roku. Ztratil tzv. státní souhlas a vystřídal řadu dělnických profesí. Dnes je farářem v Železnici a působí i jako vězeňský duchovní ve Valdicích.


Když jste několik let pracoval mezi dělníky, měli zájem o hovor s knězem?

Moji kolegové-dělníci si mě dlouho zkoušeli, než mě mezi sebe vpustili. Říkali si: „Hm, ,inkoust‘, intelektuál - my to tady máme na doživotí, on je tu mezi námi jen na chvilku“. O jejich náboženském cítění není třeba si dělat iluze. Ti, kdo sympatizovali s vírou, byli spíše úředníci. Dělníci totiž většinou jen poslouchali rozkazy, rezignovali na samostatné rozhodování, na přemýšlení, na rozumový souhlas – jenže právě to víra vyžaduje.

Celá vaše otázka má širší pozadí: naše církev bohužel dělníky už více než před sto lety ztratila. Zhruba v druhé polovině 19. století, kdy se začínaly množit dělnické stávky, podle mě měl být prohlášen za svatého nějaký dělník nebo rolník, aby tyto vrstvy věděly, že je církev na jejich straně. Papež Lev XIII. sice roku 1891 vydal přelomovou encykliku Rerum novarum, ale ta zůstala na rovině akademické, pouze „kryla záda“ těm, kteří se v sociálním učení církve nějak více angažovali, ale „dolů“, mezi obyčejné lidi, nepronikla. Co bránilo svatořečení třeba takového sedláka Jana Cimbury? Nebo nějakého zbožného dělníka, zastřeleného při stávce? Dnes už je na takový krok pozdě.


Vlivem komunistického režimu byli v naší zemi mnozí lidé donuceni k „dvojdomosti“ kněz-dělník. Dokážete si dnes představit kněze, který má civilní zaměstnání, a vedle něj se věnuje farnosti?

Velmi dobře. Myslím, že to je cesta do budoucnosti. Kněží by se měli pokusit přiblížit lidem v civilním zaměstnání. Dnes rozumím Danielu Hermanovi, zaměstnanému na policii, nebo Tomáši Halíkovi, který má také civilní zaměstnání. Tu „řemeslnickou“ práci, jako je kancelář, inventáře, matriky atd. – a u řady kněží k ní bohužel musíme přiřadit i rutinní vykonávání pohřbů, křtů a svateb - mohou v budoucnu třeba dělat pečliví lidé-laici, kteří získají potřebné vzdělání. Mnoho nervů a času strávím třeba nad účetní uzávěrkou, inventarizací... Až zase bude někdo říkat, že je málo kněží, ať si uvědomí, že se s jejich časem a energií až hříšně plýtvá. Najít východisko je ale těžké, protože církev není schopna zaplatit laiky natolik, aby uživili své rodiny.


Jak by ale byl takový kněz-dělník financován?

Z toho nemám obavu, vždyť platy v civilním sektoru jsou několikanásobkem platu kněží. Musel by být zkrátka schopný. Všimněte si, že Ježíš si za apoštoly zvolil lidi, kteří díky svému řemeslu byli schopní uživit sebe i své rodiny. Vybral si schopné chlapy, kteří měli doma vyřešené problémy. 
Já jsem na vlastní kůži poznal, že schopnost uživit se jinak než kněžstvím je dobrým východiskem zvlášť v době nesvobody: duchovní totiž není závislý na svém chlebodárci–diktátorovi. Tím nechci říct, že by se v dnešní době bohoslovci měli něčím vyučit, ale myslím, že by bylo dobré, aby jaksi „vnitřně“ počítali i s možností živit se jinak.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 18. – 24. února 2020

Pro církev s amazonskou tváří

Papež František zveřejnil apoštolskou exhortaci „Milovaná Amazonie“.

celý článek


Sestupme z hlavy do srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu…

celý článek


Velkolepé dědictví Tovaryšstva

Z historického pohledu problematický seriál o životě Marie Terezie nabídl obraz jezuitů, který odpovídá tradiční propagandistické karikatuře. Po tolika studiích o historii…

celý článek


Prožít půst napříč generacemi

Je tu postní doba. Jako každý rok, a přitom vždy jiná. Jak ji strávit v rodině, napříč generacemi, když se děti, dospělí a staří lidé postí úplně jinak? Je možné…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay