Betlémská scéna v toku času...

Vydání: 2016/52 Setkání s Božím dítětem, 20.12.2016, Autor: Jan Royt

Po celé zemi jsou během Vánoc k vidění tisíce betlémů. Vypravili jsme se s historikem umění Janem Roytem po stopách zobrazení této scény dějin spásy zjistit, jak ji zachytili umělci, jejichž díla získala věhlas a dostala se do učebnic i slovutných galerií.

O narození Spasitele zpravuje především text Lukášova evangelia. Výtvarné umění silně ovlivnila i apokryfní protoevangelia, která známou scénu popisují a doplňují – hovoří například o tom, že se Kristus narodil ne ve stáji, ale v jeskyni a za přítomnosti porodních bab i volka a osla. „Při narození podle těchto textů prozářilo jeskyni světlo a dítě se chopilo prsu své matky a ta ho kojila,“ vysvětluje Jan Royt.

Narození Krista, tak jak ho líčí apokryfy, je zobrazováno už od raně křesťanské doby. Níže představujeme nástěnnou malbu v Priscilliných katakombách v Římě (3. stol.), na dalších památkách na sarkofazích či mozaikách z této doby je už Ježíšovo narození spojeno s klaněním mágů (Zjevení Páně, Epiphania Domini). Přítomen bývá též sv. Josef i vůl s oslíkem. „Ve vrcholném středověku jsou pak na zobrazeních narození Krista navíc k vidění zmíněné porodní báby. Na našem vyobrazení od Mistra vyšebrodského oltáře jedna z nich dokonce pomáhá sv. Josefovi připravovat koupel pro narozené dítě. Na konci 14. století se v rámci Svaté rodiny ‚emancipuje‘ právě i sv. Josef. Již to není starý nemohoucí muž, mládne a narozenému Spasiteli připravuje kašičku, případně mu ukazuje tesařské náčiní, tedy vystupuje jako živitel Krista,“ přibližuje zásadní proměnu této postavy Jan Royt.

K tomu, jak bývá dodnes uspořádán výjev Kristova narození, přispěl i zázrak, jehož aktérem byl sv. Františkem z Assisi, který do chrámu přivedl vola a osla a modlil se tak, že přítomní spatřili v jeho rukách živé Jezulátko. Tato událost je dokonce zobrazena na Giottově fresce v kostele v Assisi.

Ikonografie narození Krista se zásadně proměňuje na konci 14. století pod vlivem zjevení sv. Brigity Švédské. „Podle něj si před jeskyní Panna Maria zula boty, svlékla svůj modrý plášť, rozpustila zlaté vlasy a na zem položila plenku, když tu se náhle narodilo dítě a vydalo takové světlo, že zastínilo Josefovu blikotavou svíčku. Panna Maria pak poklekla a modlili se k Bohu přítomnému v malém dítěti,“ přibližuje prastarý text historik umění.

Z těchto základů vycházejí velcí umělci i řezbáři po celá další staletí, kdy výjev z betlémské stáje či jeskyně zobrazují a různě doplňují konkrétními detaily. Na této dvoustraně jsme proto připravili malé představení děl, která se nejvíce dotýkají našeho prostředí a tyto proměny divákům hezky ilustrují. (mach)


Panna Maria kojící Krista – Priscilliny katakomby v Římě (výřez)

1. Nejstarší vyobrazení narozeného Spasitele

Vůbec nejstarší vyobrazení betlémské scény, tedy spíše Panny Marie s narozeným Kristem, se objevuje ve 3. století na stěně Capella Greca v Priscilliných katakombách v Římě. Na nástěnné malbě je zobrazena žena sedící na trůnu a kojící své dítě. Nepochybně je to Panna Maria s malým Kristem. Téma kojící Panny Marie (zvané Galaktotrofusa, Maria lactans) má své textové zdůvodnění v novozákonních apokryfních textech (protoevangelium Jakubovo). V něm se píše o tom, že když se dítě narodilo, „přijímalo její mléko“.

Motiv kojící Panny Marie vznikl v prostředí koptské církve, kde si tak proměnili pohanský námět Isis lactans (bohyně Isis kojící Hora).

Na této prastaré římské malbě stojí před Pannou Marií muž ukazující na hvězdu nad její hlavou. Jde o proroka Bileáma, jenž podle knihy Numeri (24,17-24) prorokoval: „Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, téměř všech Šétovců. Bude podroben i Edóm, Jákobovi nepřátelé, Izrael si povede zdatně. Panovat bude ten, jenž vzejde z Jákoba, a zahubí toho, kdo vyvázne z města.“

JAN ROYT, historik umění
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články



Aktuální číslo 12 21. – 27. března 2017

Odešel za nejkrásnějším Králem

Tuto sobotu 25. března v 11 hodin se ve svatovítské katedrále v Praze rozloučíme s kardinálem Miloslavem Vlkem. Zemřel minulou sobotu dopoledne na rakovinu.

celý článek


Mojžíš české církve

Copak jsem všechen tento lid počal já? Copak jsem ho porodil já, že mi říkáš: Nes jej v náručí jako chůva nemluvňátko do země, kterou jsi přisáhl dát jeho otcům? (Ex 11,12)

celý článek


Velikonoce s Františkem

Prefektura papežského domu zveřejnila program pro letošní Velikonoce s papežem Františkem, k němuž se budou moci připojit i poutníci do Věčného města.

celý článek


Tři tisíce lidí se modlí za nejmenší

Den modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti slavíme o slavnosti Zvěstování Páně (25. března). Celý rok však na ohrožené a nejnepatrnější z lidí…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay