Vesmír přesahuje naši představu

Vydání: 2016/14 Papež vzpomněl na oběti útoků, 29.3.2016, Autor: Aleš Palán

Je asi nejpopulárnějším českým astronomem a patří mezi naše nejznámější vědce. Kromě objevů mluví také velmi často o svém křesťanství a o tom, že mezi vědou a vírou není žádný rozpor. V plné práci nyní JIŘÍ GRYGAR oslavil své osmdesátiny.


„Nestačím žasnout.“ Astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar oslavil osmdesátku v plné práci a činorodosti. Snímek ČTK

Člověk projde za osm desítek let ohromnou proměnou. Změní se za tu dobu nějak i vesmír?

I ve vesmíru, který se už dožil 13,8 miliardy roků, se toho za 80 let hodně stalo. Rozměry pozorovatelné části vesmíru se za tu dobu úměrně zvětšily, ale hlavně v něm vybuchlo velké množství supernov a nov, vzplanulo o něco méně zábleskových zdrojů záření gama a dokonce – jak teď čerstvě víme – se sem tam do sebe slévají dvojhvězdné černé díry. Každá z těchto událostí představuje uvolnění nepředstavitelného množství energie v podobě elektromagnetického záření, neutrin, částic kosmického záření a gravitačních vln.

To, co se ovšem z mého úhlu pohledu změnilo nejvíc, jsou naše vědomosti o stavbě a vývoji vesmíru. Díky rozvoji techniky i teorie se naše poznatky o vesmíru mění každým dnem. Nestačím žasnout, jak díky relativně jednoduchým zákonům fyziky vznikají a také zanikají tak roztodivné útvary, jako jsou elementární částice, atomy, molekuly, mlhoviny, hvězdy, planety a koneckonců též viry, bakterie, rostliny, živočichové, i my lidé. Přitom tempo přibývání poznatků o vesmíru se průběžně stále zrychluje.

V čem se představy astronomů z roku 1936 a 2016 nejvíce liší?

Domnívám se, že hlavní rozdíl mezi těmito vymezenými daty spočívá v poznání, že vesmír není statický, jak se tehdy ještě zdálo. Ve skutečnosti je to pestrý a dynamický útvar nad jakoukoliv lidskou představu. Astronomie se dnes podobá archeologii v tom smyslu, že jsme schopni nahlížením do hlubin vesmíru poznávat jeho vývoj a změny za celou dlouhou dobu od Velkého třesku po současnost. Na rozdíl od archeologie, která kvůli poznávání minulosti lidstva musí pracně a opatrně odhrabávat zeminu, má ovšem astronomie tu výhodu, že vesmír je víceméně průhledný. Během jediné noci lze pozorovat Měsíc vzdálený od Země něco přes jednu světelnou sekundu, jasné hvězdy vzdálené desítky až tisíce světelných let, ale i galaxie vzdálené miliony až miliardy světelných let. Jelikož v principu lze pozorovat miliardy těchto různě vzdálených – a tudíž různě starých – objektů, není těžké odtud popsat vývoj vesmíru v dlouhém čase téměř 14 miliard let.

Co si naši potomci budou za dalších 80 let myslet o úrovni našeho dnešního bádání? Není to tak, že víme, že nic nevíme?

Stačí pohlédnout do astronomických učebnic a populárně-vědeckých knih vydaných před 80 lety, abychom si trochu přiblížili úsměvy našich potomků, až budou hodnotit naše současné astronomické poznatky za dalších 80 let.

Dá se na vědu, jejíž poznatky se stále mění či zpřesňují, vůbec ideově spoléhat? Lze o ni opřít svůj světonázor?

Každá epocha lidských dějin vytváří světový názor na základě poznatků aktuální vědy a techniky. Tento názor pak nutně zastará souběžně s tím, jak jsou v další etapě předešlé vědecké poznatky překonávány. Klasickým příkladem byl Bedřich Engels, který svůj materialistický světonázor opřel o poznatky tehdejší přírodovědy z poloviny 19. století. Když si jeho argumenty čteme dnes, vidíme, jak je v přírodních vědách skoro všechno jinak. Kdo mohl tehdy tušit, že přijde Maxwell s elektromagnetismem, Mendel s genetickými zákony, Planck s kvantovou hypotézou a Einstein s obecnou relativitou? Světonázor, který se opírá pouze o dobové vědecké poznatky, musí nutně po čase vyjít z módy.

Daří se vám posluchačům či čtenářům vysvětlit, že věda a víra nestojí vůči sobě v rozporu? Jak takové diskuse obvykle probíhají?

Mám celkem dobrou zkušenost. Když mám trochu více času na vysvětlení, že věda se týká záležitostí světa materiálního, zatímco náboženská víra světa duchovního, daří se mi leckterý hrot nesouhlasu ulomit.

Cestujete po světě. Je zmíněný rozpor mezi vědou a vírou vnímán intenzivně i v dalších zemích, nebo je to spíš české specifikum?

Naše domácí situace není ve velké části Evropy a v obou Amerikách a Austrálii nijak obvyklá. V těchto částech zeměkoule se už celkem uznává, že věda a křesťanská víra není v rozporu. Rozpor jde jinudy: mezi vědou a pavědou a mezi vírou a pověrou.

Jsme opravdu národem ateistů? Hovoříte někdy o víře i se svými kolegy, světovými astronomy? Jsou věřící?

Mně připadá, že jsme národem filozofických kverulantů s předsudky často neuvěřitelnými. Vzpomínám však na příznačnou epizodu z doby svých studií na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Od prvního ročníku jsme měli jako studenti všech oborů povinné přednášky o marxismu-leninismu a dialektickém materialismu. Jenže od třetího ročníku už tyto přednášky u ostatních oborů od chemie po zeměpis skončily; zůstaly pouze pro obor matematika-fyzika. Ptali jsme se lektora těchto přednášek, jak k tomu přijdeme. A on odpověděl, že je vědecky prokázáno, že matematici a fyzici více než jiní vědci věří v Boha, takže potřebujeme další roky jeho přednášek, aby to z nás dostali. I teď vidím ve svém domácím akademickém okolí docela hodně věřících badatelů. V tomto směru se tedy od mezinárodní scény ani moc nelišíme.

Jak vypadá váš důchod? Zdá se, že máte stejné množství aktivit jako dřív...

Tím, že mám zkrácený úvazek, mohu ráno déle spát a případně pracovat u počítače doma. Jinak ale chodím do práce každý den a také mé mimopracovní aktivity se příliš nezměnily. Stále mám v počítači seznam uzávěrek různých úkolů, které se mi jako obvykle nedaří v termínu splnit, takže to stejně jako před důchodem honím po nocích a o víkendech.

Kromě vědecké práce se dlouhodobě zaměřujete na popularizaci objevů. Čemu dáváte přednost v této době?

Snažím se především oslovit studenty středních škol, protože to je klíčová doba, kdy se hoši a dívky rozhodují o své budoucí životní dráze. Už mnohokrát se mi doneslo, že právě má přednáška nebo četba mého článku či knížky je inspirovala k tomu, aby se upsali vědě.

Pak docela rád komentuji nové objevy v astronomii a fyzice, protože zprávy o nich ve sdělovacích prostředcích bývají často zkreslené a někdy i docela chybné. Snažím se vždy opatřit si původní pramen takových zpráv a někdy se pak nestačím divit, co z toho metoda tiché pošty natropila. Mým vzorem je Saturnin, který si společně s Jirotkovým dědečkem zřídil Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravoumíru.

Nepletu-li se, už několik let jste nevydal žádnou novou knihu. Chystáte něco?

Rychlý rozvoj přírodních věd, který se silně týká také astronomie, způsobuje, že populárně-vědecké knihy z našeho oboru zastarávají už ve chvíli, kdy se dostanou na trh. Proto dávám přednost psaní každoročního seriálu Žeň objevů, který právě letos dosáhne půlstoletého výročí.

Když jsem psal v roce 1966 první článek s tímto názvem, měl osm stran na psacím stroji. Dnes ta pokračování píšu na počítači, ale v přepočtu mají poslední přehledy kolem 250 stran – to je tedy každý rok fakticky jedna kniha. Psaní tohoto seriálu mi zabírá veškerý volný čas. Do roku 1994 vycházely tyto přehledy v českém astronomickém měsíčníku Říše hvězd, který pak bohužel zanikl. Od roku 1995 je publikuji ve slovenském astronomickém dvojměsíčníku Kozmos, ale jsou postupně ke čtení také na webu, takže zájemci si je mohou přečíst, kdekoliv se dostanou k internetu.

Stručný výtah z těchto přehledů uvádím od roku 2007 v ostravské TV Noe v rámci cyklu Hlubinami vesmíru. Premiéry bývají obvykle v září až listopadu následujícího roku a pak je možné si kdykoliv příslušné díly pustit v archivu této televize.

Nač jste ve svém životě opravdu hrdý?

Během svého života jsem měl možnost školit řadu studentů magisterského i doktorského studia v Česku i na Slovensku. Ze všech se stali výborní odborníci, kteří už dávno překonali svého školitele.

Na jaký budoucí objev ze svého oboru se nejvíc těšíte?

Pracuji v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd. Od roku 1999 jsme zakladateli a účastníky mezinárodního projektu Observatoře Pierra Augera v Argentině, který je určen pro výzkum částic kosmického záření těch nejvyšších energií. Těším se, že se nám nakonec podaří určit, z jakých zdrojů ve vesmíru se tyto částice rodí. Jen tak pro zajímavost: částice, které zaznamenává naše observatoř v průměru jednou za dva až tři týdny, mívají energie až desetmilionkrát vyšší, než docílil loni největší podzemní urychlovač částic LHC v laboratoři CERN v Ženevě.

Jiří Grygar (nar. 17. 3. 1936), astronom, astrofyzik a popularizátor vědy, držitel řady českých a mezinárodních ocenění. Pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, působí či působil v Učené společnosti ČR, České astronomické společnosti, Českém klubu skeptiků Sisyfos a České křesťanské akademii. Je po něm pojmenována planetka. Z televizních pořadů Jiřího Grygara: Okna vesmíru dokořán, Zlaté století astronomie, Hlubinami vesmíru. Z knih: Sejdeme se v nekonečnu, Velký třesk a Bible, O vědě a víře, Na kole ke hvězdám.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 40 27. září – 3. října 2016

Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka

Duchovní magnet, klenot apeninského pohoří, přední turistický poutač Umbrie – středověké Assisi, rodiště Prosťáčka Božího, se stalo minulý týden znovu místem…

celý článek


Říjnová slavnost na moravském Slovácku

Stejně jako každý rok se i letos na počátku října rozzáří Uherský Brod jedinečnou manifestací mariánské úcty. Na růžencovou tradici i současnost jsme se zeptali správce…

celý článek


Neuhnout, i když trakaře padají

„Při tom nesmíš pouze jedno zapomenout, přítelíčku, podle větru, dav jak ráčí, rychle točit korouhvičku“ (Vrchlický). Postavit se této masové vrtkavosti ve své…

celý článek


Můj cíl je rozeznít Notre–Dame

Jeden z nejlepších světových varhaníků OLIVIER LATRY sedá už 31 let za varhany v pařížském kostele Matky Boží. O tom, jak k němu katedrála promlouvá, hovořil s KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay