O jezuitech s novým představeným

Vydání: 2012/44 Prezident vyznamenal hrdiny, 31.10.2012, Autor: Václav Štaud

 

Novým představeným České provincie Tovaryšstva Ježíšova byl v minulých dnech jmenován P. JOSEF STUCHLÝ. Požádali jsme jej, aby nám dal nahlédnout do jezuitského řádu. 

Jaká je současná role jezuitů u nás?

Se šesti desítkami členů se řadíme mezi menší české řády, ale škála našich úkolů je hodně široká: od práce s vysokoškoláky až po duchovní správu v řadě farností a na dvou nejvýznamnějších moravských poutních místech – Velehradě a Sv. Hostýně. Jezuité, věrni odkazu sv. Ignáce, neustávají ve vedení exercicií, stranou jejich zájmu nezůstávají sociální péče a působení v médiích.

A v čem vidíte hlavní úkol provinciála?

Pečovat o rozvoj řádu a zdravý duchovní život všech jeho členů. Jsem si vědom, že průměrný věk roste a naše síly se zmenšují.

Kterými cestami vás vedl Bůh ke kněžství?

Krásným dětstvím v tradiční věřící katolické rodině. O moji duchovní formaci se zasloužili hlavně bratři salesiáni. Pravidelné účasti na chaloupkách s nynějším biskupem Karlem Herbstem vděčím nejen za upevnění víry v dospívání, ale také za vypěstovaný pocit zodpovědnosti. V dobách totalitních konspirací to bylo velmi důležité. Pro mě i pro mladé lidi, které jsem míval jako vedoucí skupinek na starosti, mohlo mít prozrazení celoživotní důsledky.

Jak jste se ale dostal k jezuitům?

Když jsem pocítil volání ke kněžství, bylo mi jasné, že moje místo je v řádovém společenství. Zatímco u salesiánů bylo třeba při práci s mládeží stále improvizovat, v řádu svatého Ignáce mě jako strojního inženýra zaujala efektivnost jednoduchých metod, s nimiž je třeba hledat a naplňovat Boží vůli. Navíc jsem od dětských let zjišťoval, že špína, házená na jezuity spolu s pověstí tmářů, není pravdivá. Že oni naopak dokázali tuto zemi pozvednout v době jejího největšího úpadku. Jak jsem studoval historii řádu, stále rostl v mých očích.

Co vám dosud řeholní život dal?

Rozhodně víc, než jsem dal já jemu. Získal jsem hlavně mnoho poznání. Filozofii jsem studoval v Krakově, teologii v Dublinu a Londýně, psychologii v Bostonu. Nesmírně mě obohatila i šestiletá práce se studenty v Brně. Více než jinde jsem při ní cítil, že být ve službách Božích má opravdu hluboký smysl.

Dobrý studentský kaplan to asi nemá snadné…

Setkávání s vysokoškoláky denně rozšiřuje obzory, přináší výzvy, prodlužuje mládí. Zůstanou v mém srdci jako celá jižní Morava,
kde jsem potkal mnoho dobrých lidí. Klady spolupráce se skupinami laiků jsem ale měl možnost poznat na více místech a úrovních. Protože je to charakteristické pro celý náš řád, rád bych i do budoucna rozvíjel a podporoval právě aktivní spojení s laiky.


 

TOVARYŠSTVO JEŽÍŠOVO

 

„Zakladatel jezuitského řádu sv. Ignác z Loyoly učil a stále učí denní reflexi, která ukazuje, jak nacházet Boha v našem každodenním životě. Není důležité, co se dělá, ale jak se to dělá,“ říká nastávající provinciál P. Josef Stuchlý. Jeho řád byl založen v roce 1534. Roku 1540 se dočkal papežského potvrzení a od té doby vedle náboženské činnosti působí v mnoha oblastech vědy, kultury, umění a školství. Do Čech přišli jezuité už v roce 1555, kdy se prvních dvanáct příslušníků usadilo na místě zpustlého dominikánského kláštera na Starém Městě pražském. Samostatná česká provincie, která zahrnovala Čechy, Moravu a Slezsko, existovala od roku 1623. Na tomto území musel řád obnovovat svou činnost již třikrát. Nejdříve na počátku 19. století (po zrušení z roku 1773), pak po skončení II. světové války, kdy jej okupanti připravili o většinu řádových domů, a nakonec v 90. letech 20. století po násilném uzavření klášterů komunisty v roce 1950. Dnes má naše církevní provincie šedesát členů, kteří sídlí převážně v rezidencích v Praze, Brně, Olomouci, Českém Těšíně, Děčíně, Sv. Hostýně, Kolíně a na Velehradě.
 
Jezuité za dobu své existence obohatili církev celkem o 42 svatých a 134 blahoslavených. V jejich řadách sloužilo Bohu i bližním bezpočet duchovních osobností a světoznámých teologů, z nichž lze namátkou připomenout Pierra Teilharda de Chardina, Hanse Urs von Balthasara, Józefa Augustyna či naše velikány Martina Středu, Bohuslava Balbína a hlavně Tomáše kardinála Špidlíka. Ve světovém měřítku nyní patří Tovaryšstvo Ježíšovo s více než 18 tisíci členů na všech kontinentech mezi velmi početné řády. Růst zaznamenává zejména v Africe a Asii, kde přibývá také počet různých institucí, na jejichž vedení se jezuité podílejí. Generální představený jezuitského řádu Adolfo Nicolás sídlí v Římě.
Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 27 28. června – 4. července 2016

Dotazník KT

Zapojte se do čtenářského průzkumu a napište nám, jak můžeme noviny zlepšit.

celý článek


Velehrad se dva dny v roce změní k nepoznání

Je všední den. Úplně obyčejný parný červnový, jak malovaný. Takhle klidný Velehrad návštěvníci Dnů lidí dobré vůle i poutníci při cyrilometodějské národní pouti neznají.

celý článek


Otmar Oliva: Zalykám se vděčností

Jeho dílo obdivují poutníci na Svatém Kopečku, na Petrově nebo na Svaté Hoře, zdobí kostely v Mariboru, Košicích či San Miniatu. Nádhera vatikánské kaple Redemptoris…

celý článek


Svěcení přijalo devatenáct kněží

Devatenáct jáhnů přijalo o víkendu z rukou svých biskupů kněžská svěcení. Těchto slavnostních okamžiků i následných primičních mší svatých se po celé ČR účastnily…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay