Nesmíme mladé lidi zklamat

Vydání: 2019/1 Tři králové vyrážejí na koledu, 2.1.2019, Autor: Matěj Maděra

Dcerou křesťanské lásky je FRANTIŠKA MAJERČÍKOVÁ více než třicet let. Sestra pověstná svým optimismem jej neztrácí ani při povídání o své vlastní práci, dnešních mladých lidech či budoucnosti naší země.


„Nedovedu si představit, jaké to bude v nebi, když už dnes je na světě tak krásně,“ říká sestra Františka Majerčíková. Snímek autor

Společnost dcer křesťanské lásky není pro většinu lidí tak známá jako jiné řeholní kongregace. Co je vlastně vaším hlavním posláním?

Především je to služba chudým. To je dáno už historicky. Když naše společnost v roce 1633 vznikla, sestry přijímaly novorozeňata, která jejich matky nedokázaly uživit. Děti pak dále vychovávaly, vyučovaly a snažily se je připravit do života. Ale sestry se staraly například i o galejní otroky nebo lidi nakažené morem.

Jaká byla vaše cesta k řeholnímu životu?

Narodila jsem se na Slovensku, bydleli jsme nedaleko Rajeckých Teplic. Tehdy – za totality – se o řeholním životě na veřejnosti nesmělo mluvit. Některé řády nepřijímaly nové členy, protože to bylo oficiálně zakázáno. Dcery křesťanské lásky ale přijímaly nové členky po celou dobu útlaku. Už jako mladá jsem se s dalšími dívkami tajně setkávala v tzv. mariánské družině, kterou založila nějaká paní na popud jedné řeholnice ze Společnosti. Později jsme měly možnost vydat se na letní prázdniny do Čech. Tam jsem se poprvé dozvěděla, že nějaké vincentky, jak se nám lidově říká, vůbec existují.

Takže sestrou jste se chtěla stát už jako mladá?

Po řeholním životě jsem podvědomě toužila vždycky. Plně jsem se rozhodla během studia na střední zdravotnické škole. V té době jsem přitom chodila s jedním chlapcem. Bylo to těžké, když jsem mu kvůli panujícím poměrům, ve kterých jsme žili, nemohla sdělit pravý důvod, proč odcházím do Čech. Ze Slovenska byly totiž všechny sestry odvezeny právě do Čech. Nakonec jsem mu řekla, že tam odcházím pracovat, ale myslím, že to pochopil. V roce 1984, hned po maturitě, jsem tedy nastoupila k sestrám a stala se kandidátkou. Do Společnosti dcer křesťanské lásky jsem byla přijata v roce 1986.

Na jakých místech jste od té doby působila?

Nejprve na Chrudimsku v Předhradí u Skutče, tam to bylo sedm let. Stejně dlouhý čas, ale už po převratu, jsem strávila na Mendryce péčí o naše nemocné sestry. Jeden rok jsem byla v Paříži a poté jsem působila v komunitě v Kolíně, půl roku ve Staré Boleslavi a od roku 2005 jsem v Brně.

Bylo náročné stát se za minulého režimu řeholní sestrou?

Když jsem vstoupila do Společnosti, internační tábory už byly rozpuštěny. Všichni řeholníci byli postupně rozváženi na práce v nějakých službách. Naše sestry zpočátku pracovaly ve fabrikách a v zemědělství, později v ústavech sociální péče pro postižené děti nebo důchodce, protože to byla oblast, kam se nikdo jiný moc nehlásil.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

FRANTIŠKA MAJERČÍKOVÁ (nar. 1965) vstoupila do Společnosti dcer křesťanské lásky po maturitě v roce 1984. Jako řeholnice v době nesvobody zažila také útlak ze strany státní moci. V průběhu let působila ve zdravotnických službách na různých místech naší země. Od roku 2005 žije v brněnské komunitě. Pracuje jako nemocniční kaplan, zároveň pomáhá s pastorací věřících studentů při brněnském Vysokoškolském katolickém hnutí.

MATĚJ MADĚRA



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Rozhovory



Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay